6 otázek pro kandidáty do Senátu na téma očkování

Senát byl v posledních dvou letech totiž právě tou institucí, která se v dané oblasti aktivně snažila přiblížit se standardu demokratických zemí západní Evropy a zmírnit tak represivní politiku obvyklou zejména v posttotalitních zemích.

Ptáme se na očkování

Problematika očkování je velmi široká a komplikovaná. Do dotazníku jsme zvolili pět základních otázek a zajímal nás doplňkově také názor na důvěru v doporučení České vakcinologické společnosti. To proto, že její předseda prof. Roman Prymula byl v nedávné době ministrem zdravotnictví odvolán z pozice ředitele FN v Hradci Králové pro střet zájmů a nejasné vysoké příjmy od farmaceutických společností (viz např. www.zdravotnickydenik.cz a stanovisko www.poockovani.cz).

Kandidátům byly položeny následující otázky:

1. Domníváte se, že rozsah povinného očkování v ČR (povinné očkování proti devíti nemocem – tetanu, záškrtu, černému kašli, obrně, hemofilu, žloutence typu B, spalničkám, příušnicím a zarděnkám) je optimální a nepotřebuje odbornou revizi s ohledem na výrazně odlišný stav v jiných evropských zemích?

Možnosti odpovědí:

• Ano, nevnímám v současném rozsahu povinného očkování v ČR žádný problém.
• Ne, domnívám se, že současný rozsah povinného očkování je sporný a měl by projít odbornou revizí, a to transparentně a za širší účasti veřejnosti.
• Nevím, nemám na tuto otázku přesnější názor.

2. Ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, na Slovensku i v Polsku (u všech našich sousedů i v mnoha dalších státech Evropy) mají neočkované a nedoočkované děti přístup do všech kolektivů včetně mateřských škol a dětských skupin. Domníváte se, že právě v ČR existují důvody, proč je nezbytné, aby tyto děti do dětských kolektivů nesměly být přijímány?

• Ano, podle mne v ČR existují objektivní či národně specifické důvody, proč je takové opatření právě u nás nezbytně nutné.
• Ne, podle mne v ČR neexistují žádné objektivní či národně specifické důvody, proč by takové opatření mělo být nezbytně nutné právě u nás.
• Nevím, nemám na tuto otázku přesnější názor.

3. V roce 2017 začne platit poslední rok povinné předškolní docházky, který budou moci všechny děti absolvovat v mateřských školách. Domníváte se, že pokud v jedné mateřské škole budou v posledním ročníku očkované i neočkované děti, je stále nezbytné, aby ve dvou nižších ročnících byly pouze děti očkované? (V mnoha mateřských školách jsou navíc třídy smíšené a předškoláci navštěvují stejnou třídu spolu s dětmi mladšími.)

• Ano, podle mne je to stále nezbytně nutné pro ochranu veřejného zdraví.
• Ne, nespatřuji v takové organizaci a složení dětí v mateřských školách opatření, které je nezbytné pro ochranu veřejného zdraví.
• Nevím, nemám na tuto otázku přesnější názor.

4. Českým nekompletně očkovaným školákům je zakázáno účastnit se škol v přírodě či lyžařských výcviků, ačkoli spolu děti denně tráví celé vyučování ve společném kolektivu třídy. Zotavovací akce, které se účastní více než třicet dětí a trvá více než pět dní, se tyto děti podle platné legislativy ČR účastnit nemohou, ale kratší akce s nižším počtem dětí se účastnit mohou. Pokud je však pobyt nazván „škola v přírodě“, dítě nesplňující povinná očkování se ho nemůže zúčastnit v žádném případě. Domníváte se, že právě v ČR existují důvody, proč je nezbytné, aby se tyto děti těchto akcí účastnit nemohly?

• Ano, podle mne v ČR existují objektivní či národně specifické důvody, proč je takové opatření právě u nás nezbytně nutné.
• Ne, podle mne v ČR neexistují žádné objektivní či národně specifické důvody, proč by takové opatření mělo být nezbytně nutné právě u nás.
• Nevím, nemám na tuto otázku přesnější názor.

5. Domníváte se, že je důležité zachovat užitečná a přínosná očkování jako povinná a vynucovat je, nebo jste pro výhradně dobrovolné očkování a informování, vysvětlování a přesvědčování rodičů nenásilnou cestou zejména jejich lékaři a nástroji informační politiky? Zejména v případě nežádoucích reakcí na očkování může docházet k tomu, že je rodič i lékař stanovenou povinností tlačen do dalšího očkování i přes potenciální vážná zdravotní rizika.

• Považuji za důležité zachovat užitečná a přínosná očkování jako povinná ze zákona a vynucovat je.
• Domnívám se, že pokud je očkování skutečně užitečné a přínosné, poté lze dostatečnou proočkovanost zajistit vstřícnou a nenásilnou formou informování a přesvědčování rodičů a taková očkování by proto měla být dobrovolná. Rodič by měl mít právo očkování odmítnout, pokud má podezření, že by se u jeho dítěte mohly následkem očkování objevit zdravotní potíže.
• Nevím, nemám na tuto otázku přesnější názor.

6. Česká vakcinologická společnost (ČVS) a její představitelé jsou jedním z klíčových vnitrostátních názorových lídrů na otázky očkování a vakcinace. Jsou také členy Národní imunizační komise – poradního orgánu MZ ČR. Předseda ČVS – prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D, byl nedávno ministrem zdravotnictví odvolán z funkce ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové pro střet zájmů a nejasné vysoké příjmy od farmaceutických výrobců vyplácené mu přes spolky a společnosti, které měl založené se svou mladou dcerou a s dalším vakcinologem prof. MUDr. Romanem Chlíbkem, Ph.D. Tento odvolaný odborník stále zůstává předsedou ČVS a jejím názorovým lídrem v otázkách očkování. Představuje pro Vás ČVS ještě stále důvěryhodný odborný subjekt v otázkách očkování a vakcinace, nebo její veřejná stanoviska a doporučení byste vnímal /a již s rezervou a s opatrností?

• Mám plnou důvěru v lékaře a vakcinology z ČVS a v jejich odborná stanoviska doporučení.
• Zpochybnění nezávislosti a nestrannosti předsedy významné odborné společnosti do té míry, že musel být odvolán z veřejné funkce ministrem zdravotnictví, mne naplňuje pochybnostmi a ke stanoviskům a doporučením ČVS bych byl/a zvýšeně opatrný/á.
• Nevím, nemám na tuto otázku přesnější názor.

Oslovení kandidátů

Kandidátům jsme zaslali dotazník prostřednictvím e-mailu a dalších kontaktů, které bylo možné veřejně vyhledat na internetu. Oslovili jsme celkem 211 kandidátů e-mailem, 9 prostřednictvím profilu na Facebooku, 9 prostřednictvím kontaktního formuláře na jejich webových stránkách a 4 prostřednictvím kanceláří stran, za které kandidují. Každého kandidáta jsme oslovili všemi nám dostupnými způsoby.

Z 233 oslovených kandidátů se nám podařilo získat názorovou pozici od celkem 89 z nich, což představuje 38 %. 78 kandidátů vyplnilo dotazník přímo, dalších 11 kandidátů nám zaslalo své vyjádření e-mailovou zprávou. Ze dvou volebních obvodů (4 – Most a 73 – Frýdek-Místek) nám neodpověděl vůbec nikdo. Děkujeme všem kandidátům, kteří vyplnili dotazník nebo zaslali své vyjádření. Velmi si vážíme každého názoru právě pro transparentnost, kterou tím prokazují.

Souhrnné závěry

Výsledky průzkumu a stanoviska jednotlivých kandidátů do Senátu PČR jsou přehledně zpracovány na webových stránkách Společnosti pacientů s následky po očkování (www.poockovani.cz). Zde se mohou zájemci informovat o názorech kandidátů v jejich vlastním volebním okrsku.

Na první pohled je z grafu zřejmé, že většina kandidátů s represivními sankcemi proti neočkovaným nebo nedoočkovaným dětem nesouhlasí (otázky 2, 3 a 4). Nejzřetelněji je to patrné u otázky č. 4, která se ptá na odůvodnění sankcí vůči neočkovaným školákům, kterým je zakázáno se účastnit škol v přírodě, letních táborů, sportovních výcviků a zotavovacích akcí, pokud nesplňují podmínky dané zákonem o ochraně veřejného zdraví. Z oslovených kandidátů dotazník vyplnilo i deset lékařů. Ani jeden z nich tyto sankce proti školákům neshledává jako odůvodněné (viz dále).

Více než polovina kandidátů (53 %) se domnívá, že současný rozsah povinného očkování v ČR proti devíti nemocem je sporný a měl by projít odbornou revizí (otázka č. 1). Za zcela v pořádku tento rozsah považuje 40 % kandidátů.

V otázce č. 2 poté 63 % kandidátů neshledává žádné objektivní důvody pro to, aby české neočkované a nedoočkované děti nesměly být přijímány do dětských kolektivů. Pouhá čtvrtina (25 %) si myslí opak.

Podobné rozložení názorů vidíme u otázky č. 3, která se ptá na nezbytnost očkování pro přijetí do mateřské školky u tří a čtyřletých dětí v situaci, kdy pětileté děti bez ohledu na chybějící očkování v rámci povinné předškolní docházky do mateřských škol přijímány budou. 60 % kandidátů nespatřuje v takové organizaci v mateřských školách opatření, které je nezbytně nutné, 27 % se domnívá, že to z nějakého důvodu stále nezbytně nutné je.

Otázka č. 4, jak už bylo výše uvedeno, získala nejvíce nesouhlasných a zároveň nejméně souhlasných odpovědí. Téměř 3/4 kandidátů (74 %) vyjádřilo názor, že vyžadovat očkování na školy v přírodě, dětské tábory, lyžařské kurzy a jiné zotavovací akce není nezbytně nutné. Pouze 17 % uvádí, že to nutné je.

Pro výhradně dobrovolné očkování se vyjádřilo 60 % kandidátů, 35 % považuje za důležité zachovat očkování jako povinné.

37 % kandidátů již nemá důvěru v doporučení a stanoviska České vakcinologické společnosti. 28 % kandidátů naopak v nedávném odvolání prof. R. Prymuly z funkce ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové pro nejasné vysoké příjmy od farmaceutických výrobců žádný problém nevidí. 35 % kandidátů na tuto otázku nemá přesnější názor.

Jak to vidí kandidáti – lékaři

Mezi 233 kandidáty je i 30 lékařů. Odpovědi nám poskytlo 12 z nich. I přes celkový nízký počet respondentů-lékařů i za předpokladu, že by se velmi jistě mnoho lékařů v dotazníku vyjádřilo jinak, je patrné, že mnozí z nich mají k současnému systému očkování v ČR velké výhrady.

Pro zjednodušení můžeme uvést, že nemalá část (1/3) kandidátů-lékařů do Senátu se domnívá, že:

• současný systém povinného očkování by měl projít odbornou revizí,
• neočkované děti by měly být přijímány do dětských kolektivů bez omezení
• neočkovaným dětem by nemělo být bráněno účastnit se škol v přírodě a jiných zotavovacích akcí
• očkování by mělo být dobrovolné.

Z názorů kandidátů

55 kandidátů využilo možnosti vyjádřit své názory vlastními slovy a upřesnit obsah základních odpovědí. Velmi si těchto doplňujících informací vážíme, pro voliče mohou být právě tyto velmi cenné. Někteří kandidáti uváděli již tradiční argumenty, např. očkování vymýtilo nemoci; očkování je pro lidskou populaci velkým přínosem; očkování nás ochrání před zavlečením chorob od přistěhovalců; odmítání očkování dítěte ohrožuje jeho zdraví. 

Z osobních postojů kandidátů nás poté některé obzvláště zaujaly. Jejich hodnocení a subjektivní reflexe je již věcí každého z nás.

„Dítě není majetkem rodičů, podobně jako dům či auto a doporučení odborníků nejsou zbytečná. Pokud rodiče zacházejí s dítětem jako s osobou jim svěřenou, pak musí umožnit i preventivní ochranu jeho zdraví.“

„Dítě není a ani nesmí být majetkem státu, o kterém bude úředník rozhodovat podle momentální ranní… odpovím raději nálady.“

„Co se týče profesora Prymuly a profesora Chlíbka, které oba osobně znám, mám k nim jako k odborníkům naprostou důvěru. Pokud nějak selhali morálně, do čehož nevidím, nechť je posuzují jiné, k tomu určené instituce, ale to na jejich odbornosti nic nemění – a to i kdyby oba zavraždili své sousedy. Budou sedět v kriminále, ale odborníky na slovo vzatými zůstávají.“

„S bezohlednou lobby výrobců a distributorů vakcín, či léků mám osobní zkušenosti.“

„Názory ´vládních expertů´ ani stanovisko vakcinologické společnosti nemůže být pokládáno za dostatečný základ pro omezení občanských svobod.“

„V Senátu jsem podporoval změny v návrhu zákona a také jsem podpořil novelu senátorky Miluše Horské. České očkovací předpisy jsou totalitní, další doklad toho, jak nás současná sociálně-oligarchická vláda tlačí zpět ke komunismu.“

„Osobně mám pochybnosti o kvalitě vakcín. Viz nedávná epidemie příušnic na Brněnsku. Rozhodně nesouhlasím s aplikací hexavakcín. Věřím, že autismus je důsledek očkování. Nikdy nebylo tolik autistických dětí, jako je dnes.“

„Jste příliš zatíženi pouze tímto jedním jediným malým průserem této zdevastované země s pomalu degenerujícím národem. Já jediný, bohužel, bohužel, mám jasné státotvorné řešení naší státní a národní pohromy (do které samozřejmě patří současný naprosto nezdravý vývoj našich dětí a mládeže).“

„Jsem lékař … Zastávám názor, že neočkované děti jsou více ohrožené, než děti ostatní. Ovšem vylučovat je z kolektivu? Všude se mohou setkat s patogenem, proti kterému nejsou chráněny.“

„Farmaceutické firmy mají vysoké zisky, a proto mohou podplácet kohokoli, proto bych srovnával množství povinných očkování dnes a před 30 lety (za socialismu), kde nebyl tak veliký prostor pro korupci.“

„V současné době dochází v globálním měřítku k procesům depopulace, snižování počtu obyvatel. Vakcinace je v některých státech zneužívána, proto tato otázka musí být pod celospolečenskou kontrolou.“

„Nemožnost být v dětských kolektivech bez očkování je nepřijatelný nátlak na rodiče.“

„Jako malý kluk si pamatuji, že moje matka byla proti očkování a musel jsem být očkován jen podle zákona. No, a taky jsem to přežil …“

„Můj vnuk se po jednom z povinných očkování (v roce a půl) stal autistou.“

„Jako chirurg bych chtěl znát názor epidemiologů na tzv. hexavakciny, které mohou pro nezralý imunitní systém dětí představovat riziko. Viz teorie o vlivu těchto vakcín na vznik Aspergerova syndromu (autismu).“

„Je nutná řádná kontrola vakcín, aby to nedopadlo, jako s vakcínou z USA na příušnice. Peníze a lobbing nesmí vyhrávat nad zdravím občanů!“

„My, dospělí, jsme byli očkováni postupně a aplikace šesti očkovacích látek najednou rozhodně tak malému organismu žádnou slast nepřinese.“

„Z Vašeho obrázku u otázky č. 2 (pozn. – Mapa represivních opatření) by pak bylo logické vyvodit, že takové země, jako Švýcarsko, Rakousko, Anglie, Itálie, severské státy, ale i Slovensko, a další, jsou státy plné nebezpečných bacilonosičů, kam je neradno cestovat.“

Závěrem

S ohledem na stav, jaký panuje dlouhodobě a aktuálně v ČR, nás spíše kritické názory většiny kandidátů, kteří odpověděli, nepřekvapily. Vývoj v posledních letech v Senátu a Poslanecké sněmovně PČR stran očkování a represí neočkovaných dětí je patrný. Senát zareagoval mnohem rychleji na názory a kritiku veřejnosti i na srovnávací data s evropskými státy. Senát je dnes spíše představitelem kritiky současného obstarožního systému a přístupu k očkování v ČR. Bohužel v Poslanecké sněmovně PČR je tomu právě naopak. Názorové i politické posuny jsou však patrné, a to na mnoha různých úrovních. Nezbývá než doufat, že jsme již alespoň na začátku cesty za zrušením svévolného, úřednického, mocenského, nátlakového a odborně jen velmi málo odůvodněného omezování základních lidských práv a svobod nás a našich dětí.