Ačkoliv jsem se ještě v seriálu (Kauza očkování – humánní medicína, nebo byznys?) ke zpracování speciálního dílu očkování o černém neboli dávivém kašli (pertussi) nedostal, dnes jej něčím s dovolením trošku předběhnu. Dovolím si vám komentovat obsah aktuální zprávy o černém kašli tak, jak proběhla v médiích. Naučíme se společně „dávat si pozor“ a být kritičtí k informacím, které nás na tomto poli obklopují.
Černý, nebo také dávivý kašel je infekční choroba, která se projevuje velmi silným a dávivým kašlem, který může při nadechování znít jako kokrhání kohouta
K tomuto článku však bude něco z vaší strany potřeba. Aby tento článek na vás mohl působit a mohli jste si kriticky přebrat jeho obsah, je důležité si nejprve přečíst zprávu, kterou se budeme vlastně nepřímo zabývat. Takže příjemnou jednu minutu na serveru Novinek a moc se nelekejte: Černý kašel řádí v Česku jako před 50 lety, počet případů je rekordní.
Jako v 60. letech – a to celosvětově
Článek pojednává o návratu černého kašle nejen do našich českých zemí, ale do celosvětové populace. Německo, Rakouskou, USA – všechny tyto země reagují na zvyšující se incidenci černého kašle na svém území. První otázkou, která by nás proto měla napadnout je, zda tento vzestup černého kašle předcházel pokles proočkovanosti populace? A tady zjistíme první nemilou informaci. V České republice tedy rozhodně zvýšení incidence černého kašle v posledních letech neodpovídá poklesu proočkovanosti populace. Ta naopak až do roku 2008 úspěšně narůstala (www.vakciny.net). Vysoké % neočkovaných osob v populaci (cca 40 %) poté dělají starší ročníky, které již očkování proti černému kašli „nezastihlo“, když bylo v ČR zahájeno někdy na konci šedesátých let. Přestože proočkovanost populace dle dat stále narůstá, za posledních 9 let se téměř zčtyřnásobila incidence černého kašle.
Vysvětlení tohoto jevu mohou být samozřejmě různá. Rozdělil bych je ale na tři základní skupiny, které se od sebe zásadně odlišují:
1) Příčina může být teoreticky v neočkovaných „imigrantech“. S většími pohyby v celosvětové populaci mohly vzniknout malé, avšak lokálně rizikové skupiny, které se vyznačují „neoproočkovaností“ celých rodin a komunit, ve kterých má černý kašel dostatek prostoru pro šíření a zvyšování globální incidence. S ohledem na malou velikost těchto populací poté toto nemusí korelovat s globální proočkovaností populace, kterou to není „schopné“ výrazněji poznamenat. – Avšak scházejí jakákoliv data, která by u nás nebo ve světě naznačovala, že se může jednat právě o tuto variantu.
2) Příčina může být ve změně sérotypů bakterií černého kašle. Strukturální a antigenní změna šířících se bakterií může způsobit, že protilátky vytvořené před několika či mnoha lety, které v těle stále máme, nepůsobí optimálně a vůči novým sérotypům mají nižší případně i výrazně nižší protektivní účinnost. – Ani na tuto variantu světové zdroje příliš neukazují. V takovém případě by především bylo velmi kontroverzní až absurdní jakékoliv přeočkovávání původními – protektivně selhávajícími – vakcínami.
3) Příčina může být na straně očkování a vakcín. Může se jednat o nedostatečnou účinnost stávajícího očkování, která může mít dvě různé podoby. Tou první podobou je pokles protilátek v čase. Tedy stav, kdy populaci máme sice očkovanou (napíchanou), ale zdaleka ji nemáme už tolik chráněnou, protože mnozí očkovanci chránění de facto nejsou. Druhou podobou je neméně zajímavá situace, kdy očkované osoby jsou chráněny pouze částečně právě tak, že černý kašel se u nich nerozvine do žádné dramatické nemoci, ale klidně a bez problémů mohou bakterie pertusse přenášet – zejména na nechráněné novorozené děti.
Světové zdroje se poté většinově zatím vyjadřují tím způsobem, že pravděpodobnou příčinou bude nedostatečný efekt kolektivní imunity. Cituji nyní poněkud jiný článek:
V každém případě je nutné dále řešit větší výskyt černého kašle, a to systémově, podobně jako ve Spojených státech amerických. Problém je totiž v tom, že kolektivní imunita navozená očkováním není tak pevná jako kolektivní imunita navozená proděláním černého kašle. Vzhledem k zavedení očkování proti pertussi před cca padesáti lety, osoby starší 50 let většinou onemocnění prodělaly. Avšak u současné populace ve věku do 50 let se pravidelné očkování proti černému kašli provádělo v jejich dětském věku. U těchto osob očkovaných v minulosti může černý kašel probíhat velmi mírně a nepozorovaně (neexistuje ale nosičství původce černého kašle) a tyto osoby mohou původce přenášet jako rodiče nebo prarodiče do novorozenecké populace. To je jeden z hlavních důvodů, proč se nejvíce onemocnění černým kašlem v roce 2007 objevilo u dětí do jednoho roku věku. (www.tribune.cz)
Co můžeme dovodit
Pokud očkováním vyrábíme sice dostatečně individuálně ochráněné avšak „tiché šiřitele“ černého kašle, aniž by se jednalo o „trvalé nosičství“, můžeme z této skutečnosti velmi snadno dovodit jeden závěr: K čemu nám tak asi bude přeočkovávání právě těchto osob? Vůbec k ničemu – je totiž naprosto správná odpověď. To by nejprve někdo musel vědecky prokázat, že přeočkováním uděláme z „tichého šiřitele“ jedince, který se stane úplně chráněným. A to ještě opravdu nikdo neprokázal. Tohle totiž nezávisí tak úplně jenom na hladině protilátek. Je to dokonce nepravděpodobné z mnoha důvodů. Nefunguje-li nám totiž dobře vakcína, poté je její druhé podání „k vyřešení problému“ aktem poměrně velkého eufemismu. Nicméně byznys to bude skvělý – o tom netřeba pochybovat.
Pokud osoby nad 50 let před padesáti lety černý kašel prodělaly a dnes dle vědeckých dat nepředstavují ony rizikové šiřitele černého kašle z tohoto důvodu, můžeme snadno dovodit, že protilátková imunita po přirozeném prodělání černého kašle „drží dobře“ padesát let. Podívejme se ale na údaj, který nám o vakcínách proti černému kašli uvádí „opatrně“ náš analyzovaný článek: „Vakcinace chrání tři až 12 let,…“. Pokud bychom se přesněji zamysleli nad tím, co tato situace všechno znamená, tak mimo mnoha jiných zajímavých závěrů bychom možná mohli učinit i tento:
Celosvětovým očkováním proti černému kašli jsme sice snížili výskyt závažných forem černého kašle u dětské populace od věku očkování, ale naopak jsme zvýšili riziko pro čerstvě narozené děti (děti v předočkovacím věku), když jsme jim „zprasili“ populaci kolem nich z populace účinně chráněné proděláním černého kašle na populaci „tichých šiřitelů“ bakterií pertusse, která pouze u očkovanců probíhá velmi mírně nebo zcela subklinicky. Současně musíme předpokládat problémy u očkované populace budoucích očkovaných seniorů, když u nich imunita nebude dostatečná a s přibývajícími onemocněními dechové a oběhové soustavy se infekce v pozdějším věku stane nebezpečnou. – Avšak ani tomuto hypotetickému závěru neodpovídají některé jiné skutečnosti.
40 let úspěšného a 10 let neúspěšného očkování?
Pokud by nám tady vakcíny již 50 let chránily očkovance po dobu pouhých 3–12 let a vyráběly proto již více než 40 let „tiché šiřitele“ černého kašle, bylo by velmi podivné, že incidence černého kašle nám začala stoupat až v posledních pěti letech. Bylo by to dokonce velmi podezřelé.
Co se to tak mohlo stát před 5–15 lety na poli očkování proti černému kašli? Poměrně snadno zjistíme, že došlo ke změně v používaných vakcínách. A to, že není vakcína jako vakcína, to přece dobře víme. V ČR se od roku 1958 do roku 2000 používala ALDITEPERA (trojvakcína proti tetanu, pertusi a záškrtu). Od roku 2000 vakcína TETRAct-HIB (vakcína rozšířená o valenci proti hemofilům) a od roku 2006 se nejčastěji používá INFANRIX-HEXA.
Lze tedy rozhodně jako dostatečně odůvodněnou nést za této situace vědeckou hypotézu, že za současnou „krizí“ v oblasti černého kašle může stát změna vakcín očkování proti černému kašli z vakcín funkčně vyhovujících na vakcíny funkčně – v této valenci – nevyhovující.
Co nám článek především neříká
Za velmi významnou informaci, kterou článek na Novinkách vůbec neuvádí, poté považuji skutečnost, kdo nám vlastně v dnešní době tím černým kašlem onemocněl? Byly to opravdu masivně nechránění novorozenci ještě před očkováním? Nebo to snad byly více neočkované/nechráněné děti a dospělí? Nebo naopak velmi staré osoby, u kterých začala selhávat protilátková imunita proti černému kašli? Nebo to byli očkované děti a dospělí, u kterých nám za 3–12 let selhala imunitní ochrana? V informacích SZU (zde v PDF) se poté dozvíme, že „V předchozích letech byl opakovaně nejvyšší počet případů registrován ve skupině 10–14letých osob. V roce 2012 došlo k posunu do skupiny 15–19letých….“
Je tedy poměrně evidentní, že problém zvyšující se incidence černého kašle v ČR je problém především v kojeneckém věku očkované populace dětí. Řekl vám snad někdy váš pediatr při povinném očkování před rokem 2009, že to očkování proti černému kašli není žádná sláva a vaše dítě možná dostane černý kašel ve věku 12–20 let a že to možná bude mít i těžký průběh? Třeba že mu mohou prasknout žebra? A jak to, že vám to neřekl, když se tváříme, že o vakcínách víme už „na startu“ úplně všechno? Respektive položím vám nyní tuhle otázku: Víte která všechna povinná a dobrovolná očkování vám s vysokou pravděpodobností do 15 let selžou? Napište si, proti čemu jste očkování (nebo vaše děti) a zkuste si to tipnout. Pediatři vám to evidentně totiž nesdělují.
Od roku 2009 se u nás proto přeočkovávají právě kvůli černému kašli děti ve věku 10–11 let. Zcela zbytečně se tak poté děje trojvakcínou i proti tetanu a záškrtu, když poločasy rozpadu těchto protilátek jsou podle posledních informací výrazně delší.
Článek v Novinkách vás poté kontextově opatrně manipuluje do názorové polohy, abyste vnímali potřebu přeočkovávání proti černému kašli jako ochranu novorozených a dosud ještě neočkovaných dětí, kolem kterých se začal šířit zlý černý kašel. Uvedu k tomu ještě jednu informaci.
Jak vidno 4 úmrtí na černý kašel byly hlášeny vždy jedno za rok v letech 2005, 2007, 2008, 2009. Údajně se mělo jednat o 6 úmrtí, přitom 4 u velmi malých dětí a 2 u seniorů. Nějak ta data v jednotkách ne zcela korespondují. Bohužel nedohledáte informaci o tom, v jakém byly ony zesnulé osoby celkovém zdravotním stavu, což je informace velmi důležitá. V době největšího nárůstu incidence černého kašle 2010–2012 neumřel poté (dle grafu) nikdo. Takto sporadické výsledky skutečně nelze interpretovat tím způsobem, že nám začíná umírat více dětí.
Zlomená žebra a kýly
Článek v Novinkách uvádí zajímavou informaci, o které vím naštěstí něco více. „Urputný kašel může vést až ke zlomenině žeber, vzniku kýly a pomočování….“ To je skutečně pravda. Jsem informován o detailech případu mladé dívky z okolí Prahy, která byla řádně očkována mj. také proti černému kašli, který poté dostala a kašlala tak úporně, až jí prasklo žebro. Taktéž pacienti s vyvalenou kýlou byli očkovanci. Také několik mladých zdravotních sester, které byly očkovány proti černému kašli, mělo velice těžký průběh tohoto onemocnění. Tyto zkušenosti by bylo potřeba srovnat se zkušenostmi neočkovaných osob, které v dospělém či adolescentním věku prodělaly poprvé černý kašel. Některé poznatky totiž naznačují, že očkovaní jedinci jsou ohrožení těžším průběhem černého kašle, pokud touto nemocí onemocní v důsledku selhání protektivní účinnosti vakcín. Tyto závěry však nepovažuji za zcela potvrzené. Respektive pokusím se si v tom sám udělat více jasno do dílu o černém kašli jako takovém.
Drobné intermezzo
Pokud jste si z článku na Novinkách nejprve vytvořili závěr, že je nyní strašně důležité a velmi vhodné přeočkovat co možná nejvíce osob v dospělém a adolescentním věku, tak to jste byli „posláni“ přesně tam, kam někdo chtěl.
Užitečnější by možná bylo změnit vakcíny, které používáme při očkování kojenců, protože nám evidentně nedávají uspokojivé výsledky. Něco se totiž zhoršilo. To může být problém právě acelulárních vakcín s mnoha valencemi, které navozují zkrátka nedostatečnou imunitní reakci a v čase a síle jen slabou kolektivní imunitu, když možná podporují vznik „tichých šiřitelů“ pertusse, které nemusí být schopny odstranit ani přeočkováním.
Další otázkou je, co se nám vlastně stane s očkovanci, až dorostou do věku seniorů? Zatím v tomto věku máme totiž populaci relativně chráněnou silnou imunitou po prodělání černého kašle přirozeným způsobem. Pokud by tomu tak nebylo, kde nám v grafech zmizela incidence černého kašle u seniorů? Nevím tedy, proč článek na Novinkách poukazuje na něco, co statisticky neexistuje. Umím si ale živě představit, jak jednou budeme zoufale zachraňovat dalším očkováním budoucí seniory – dnešní očkovance před těžkým průběhem černého kašle při lokálních výskytech této nemoci v domovech důchodců a v nemocnicích. Možná by se vyplatilo dnes investovat do akcií společností vyrábějící osteosyntetické materiály na zlomeniny žeber a kýlní pásy.
Očkování v porodnicích
Umím si také živě představit, jak „stáda“ matek budou hřímat, až se nyní dozvědí, že právě jejich porodnice ještě nemá přeočkovaný veškerý personál proti černému kašli. „Stáda“ matek totiž pod vlivem hloupých (nebo naopak chytrých?) informací přestaly rozlišovat mezi očkovaným a mezi chráněným personálem. On ten očkovaný personál porodnic (očkovaný současnými vakcínami) může být především již dávno personál proti černému kašli nechráněný, nebo naopak může představovat očkováním „vyrobené“ nebezpečné tiché šiřitele pertusse mezi novorozence. Pokud efekt vakcín může vyprchat již za 3 roky, poté by především veškerý personál porodnic měl být co tři roky kontrolovaný na hladiny protilátek. (Mimochodem za jak dlouho vyprchá efekt přeočkování?) Možná právě v tomto problému „hrozby nebezpečných porodnic“ má původ nenápadná informace, že: „Z případů úmrtí v posledních letech ve čtyřech případech podlehli nemoci dosud neočkovaní kojenci, kteří se nakazili od členů rodiny…“. Bohužel jsem nedokázal nalézt tu informaci, že incidence černého kašle u novorozenců koreluje s případy, kde u člena rodiny proběhl či probíhal klinicky a laboratorně prokázaný černý kašel. Pokud však ano a tato informace je pravdivá, poté nemáme zatím vůbec žádný důvod „šílet“ v porodnicích a nutit jejich personál k masovému přeočkovávání. Všemocná moc médií a PR komunikace však nutí politické figurky, kterým se někde říká „ředitel“, reagovat na hrozbu matek a jejich tlak nazývaný veřejné mínění.
Pokud by bylo skutečně rozumné dnes něco chtít od personálu porodnic ve vztahu k novorozencům, poté by si každá matka měla přát něco jiného: Měla by si přát, ať veškerý personál právě její porodnice prodělal černý kašel v dětství zcela přirozenou cestou. To by byla z pohledu infekčního totiž zcela ideální porodnice (ve vztahu k černému kašli). Takové porodnice jsme však již navždy „vyřídili“ očkováním. (Tohle prosím berte s troškou humoru a nutné nadsázky.)
Chrchly, chrchly… Haló, tady hygiena!
V roce 2012 jsme v lednu až únoru i my doma všichni prodělali podivnou 4–5 týdenní krhavou kašlavici. Volal jsem tenkrát na hygienu, zda se nešíří něco divného světem nebo kolem Prahy, abych zjistil, co případně vhodného na to použít, ale řekli mi, že se nic neděje. (Mnoho rodin s dětmi kolem nás na tom ale bylo úplně stejně.) Naše děti nakonec dostaly u pediatra Klacid, ale výtěry provedeny nebyly. My s manželkou jsme se tím prokašlali na Amoksiklavu, a bylo to, jako bychom nebrali vůbec nic. Bylo to zkrátka divné. Ale přešlo to. Dnes mohu pouze doufat, že to byl právě černý kašel. (70 % případů je ostatně nehlášeno, ale toto číslo je dle mého názoru určitě mnohem vyšší.) Pokud ano, máme totiž už všichni doma přirozenou imunitu, a to je rozhodně 100× lepší než jakákoliv dnes existující pochybná vakcína a přeočkovávání.
ČLÁNKY DO MAILU