Centrum pro závislé na tabáku je jako každé jiné zdravotnické oddělení. Vždyť kouření je vlastně nemoc, kterou lékaři označují diagnózou F 17. V čekárně jsem si prohlížela letáčky, které tu zdobí stoly a poličky. Na jednom z nich mne zaujalo tvrzení, že si přeje přestat kouřit asi 80 procent dospělých kuřáků, ale bez účinné pomoci znamenají takové pokusy z 98 procent pravděpodobný neúspěch.
Paní doktorko, tomu, co tu čtu, mám rozumět tak, že pouze dvě procenta z těch, kteří si usmyslí, že přestanou kouřit, bude úspěšných?
Pokud nevyhledají odbornou pomoc, nebo si alespoň nekoupí nějaké produkty náhradní nikotinové terapie v lékárně, tak je úspěšnost skutečně takto nízká. Závislost na nikotinu je totiž opravdu silná. Nikotin je dokonce návykovější droga než heroin.
Dokázali jste přestat s kouřením sami?
To znamená, že by se měli poradit s lékařem. Na koho se mohou obrátit, pomůže například praktický lékař?
Každý lékař by měl pacienta upozornit na škodlivost cigaret a vysvětlit mu, jak kouření souvisí s jeho zdravotním problémem. Praktický lékař může orientačně stanovit závislost na nikotinu a hlavně nabídne léky, které usnadní první týdny až měsíce odvykání. Samozřejmě nečekejte léky proti kouření, ty neexistují. Žádný lék vás nepraští přes ruku, když budete sahat po cigaretě. Spíše zabraňují abstinenčním příznakům. Lékař by pak měl zvát pacienta na kontroly, které zvyšují účinnost léčby. Pokud bude pacient potřebovat intenzivní léčbu, tak jej může poslat do některého z center pro závislé, kterých je dnes v republice třicet.
Lékař předepíše kuřákovi léky. S čím mu ještě pomůže?
Kouření je často spojené s rituály. Měl by připravit pacienta na situace, ve kterých byl zvyklý kouřit, tak, aby jim odolal a po cigaretě nesáhl.
Například?
Typické situace, kdy se kouří, jsou například cigareta ke kávě, při práci, o přestávce, ve stresu, při čekání a podobně. Zvyky je důležité změnit. Například pít kávu na jiném místě, nebo ji pít vstoje. Bavíme se o tom zhruba dvě hodiny.
Čtěte k tématu: Kouření: Drahý zloděj krásy a dětí
Kolik stojí léčba, tedy léky a návštěvy center pro závislé na tabáku?
U nás v centrech se nic neplatí, vybíráme pouze regulační poplatky, tak jako všude. Pacient si musí hradit pouze léky, které stojí zhruba tolik jako krabička cigaret denně. Některé pojišťovny na to částečně přispívají. Léčba je tedy levnější než kouření.
Ve vaší praxi jste se setkala s množstvím kuřáků. Řekněte mi, může se odnaučit kouřit i opravdu silný kuřák?
V podstatě ano, ale musí velmi chtít. To je na prvním místě. Pak je nutná i podpora okolí. Na druhou stranu, přestože se budeme pacientovi věnovat intenzivně a on si to bude velice přát, podařit se mu to nemusí. Alespoň ne na první pokusy. Bohužel se stále nemůžeme dostat přes padesát procent úspěšnosti (za úspěšnost léčby se považuje rok bez cigarety).
Na čem ještě záleží, kromě výše závislosti na nikotinu a silné vůli, zda bude pacient patřit do úspěšné poloviny?
O tom, že je těžké přestat kouřit, svědčí i to, že máme pacienty po oboustranné transplantaci plic a kouří, po transplantaci srdce – a kouří, po infarktu se polovina kuřáků do roka ke kouření vrátí. Z velké míry záleží na rozpoložení pacienta. Jestliže se lituje a vzpomíná na kouření nostalgicky, že o ně přišel a závidí těm, kteří „smí“ kouřit, tak se bude trápit a nejspíš se ke kouření vrátí. Pokud si dokáže uvědomit, že je to něco, čeho se chtěl zbavit, tak pocítí radost a úlevu. Jedna z našich otázek tedy je: „Máte radost, že nekouříte?“ Na odpovědi pak záleží, zda se jim to povede.
Je lepší přestat kouřit naráz nebo pozvolna snižovat dávky cigaret?
Určitě naráz. Bohužel musíme akceptovat fakt, že jsou lidé, kteří to nedokážou, a pro ně je možnost redukce cigaret. To znamená, že omezí počet cigaret s tím, že některé z nich nahradí nikotinem nebo nějakým lékem. Přes redukci pomalu spějí k abstinenci, ale redukce sama neznamená výrazné snížení rizika. Například k poškození cév úplně stačí zajít do zakouřené hospody.
Z jakého důvodu chtějí lidé přestat kouřit?
K nám do ordinace chodí pacienti silně motivovaní přestat kouřit a většinou silně závislí, kteří už se bezúspěšně pokoušeli se své závislosti zbavit sami. Nejčastější důvody jsou tři: zdraví, peníze a společnost. Společností je míněno třeba: dcera mi nechce půjčovat vnučku, nebo pro právníka je neúnosné mít zakouřeno v pracovně, nebo o přestávce mezi jednáním probíhají další diskuse a já musím jít ven kouřit.
Bývalo to naopak. Všichni šli ven kouřit a nekuřák zůstával sám v kanceláři. Myslíte si tedy, že se dostává do popředí trend „moderní je nekouřit“?
V západním světě určitě a zdá se, že i u nás na to rovněž začíná být tlak. O tom, že lidé cigarety nechtějí, svědčí i petice na STOP kouření, kterou podepsalo již na 111 tisíc lidí.
Čtěte k tématu: Kouříte? A nemáte obstrukční plicní nemoc?
Ale v restauracích se stále kouří dál…
…přesně tak. Přitom v zemích, kde zakázali kouření v restauracích, klesl ihned druhý den počet akutních infarktů myokardu průměrně o sedmnáct procent, ve Francii o patnáct. Použijeme-li patnáctiprocentní údaj na české infarkty, bylo by jich 450 měsíčně. To je 5400 akutních infarktů myokardu za rok, které by nemusely být, kdyby bylo zakázané kouření v restauracích. To, že nemáme zákon o nekuřáckých veřejných prostorách, nás navíc stojí hodně peněz. Cena hospitalizace za léčbu infarktu činí minimálně sto tisíc, někdy to ovšem může být i osm set tisíc korun a vynásobíme-li to těmi 5400 zbytečnými infarkty za rok, dostaneme se na půl miliardy korun, které platíme za hospitalizace, které bychom vůbec nemuseli mít.
Proč si myslíte, že je kouření, vzdor všemu, co o něm víme, stále tak oblíbené a tolerované?
Protože je to obrovský byznys. Představte si, že by tu byl výrobce viru HIV, a který by na tom tvrdě vydělával. Z jeho reklam by bylo zřejmé, že když se infikujete HIV, tak budete krásní, štíhlí, oblíbení, bohatí, úspěšní. To je úplně to samé jako s tabákovým průmyslem. Mimochodem kouření zabije zhruba dvakrát více lidí než AIDS.