Už od prvních dní, měsíců a let dítěte coby rodiče ovlivňujeme, do jaké míry bude náš potomek odolný vůči vnějším vlivům v dospělosti. Klíčovou roli pro jeho zdraví v pozdějších letech totiž nehrají jen geny, ale zejména vnější prostředí, především jeho výživa. Tak si dobře naprogramujme své ratolesti, aby se jim v dospělosti nějaké součástky neporouchaly. Jak, na to nám poradí Jiří Bronský z Pediatrické kliniky 2. LF Motol. S výsledky podrobného průzkumu o stravování českých dětí se pak podělí Petr Tláskal, předseda Společnosti pro výživu.
Geny ovlivňují zdraví dítěte jen částečně
„Zdraví dítěte v dospělosti je z 80 % výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku. Geny jeho zdraví předurčují pouze z 20 %,“ říká Jiří Bronský. Není tedy radno podceňovat, co dítěti (plodu) během těhotenství, a následně dítěti od prvních dnů budeme zařazovat do jídelníčku. Výživa v raném věku totiž může pozitivně naprogramovat fyziologii a chování dítěte a stát se dlouhodobým přínosem pro jeho zdraví. Na čemž se významně podílí i kojení dětí po dobu alespoň půl roku.
Potíž je ale v tom, že rodiče často nebývají dobře poučeni o tom, jak výživa a správný výběr stravy na počátku života může ovlivňovat vývoj jejich dítěte. „Mohou tak činit nesprávná rozhodnutí, vedoucí ke špatným stravovacím návykům, a zároveň mohou negativně naprogramovat organismus svého dítěte a tím snížit jeho šance na optimální vývoj a na plné využití jeho potenciálu,“ varuje Jiří Bronský. A protože se nutriční potřeby v časném věku dítěte rychle mění, je vhodné každé období dítěte konzultovat s pediatrem. „Nedostatečný nebo nadbytečný příjem energie či jednotlivých živin se fixují do metabolických procesů nejen k možným bezprostředním změnám stavu zdraví, ale i ke změnám dlouhodobým, jež se projeví později se rozvinuvším onemocněním,“ upozorňuje Jiří Tláskal a zároveň varuje: „Raný způsob výživy aktivuje některá onemocnění, která jsou pak často označována jako civilizační onemocnění.“ Jestli mají čeští kojenci a batolata vytvořený tzv. dobrý základ, zjišťovala studie z přelomu let 2013 a 2014, kterou si nechala zpracovat iniciativa 1000 dní do života.
- Studie byla provedena na 823 dětech z Prahy, Kutné Hory, Ostravy, Plzně
- Zkoumaly se čtyři věkové skupiny: A 6–11, B 12–17, C 18–23, D 24–35 měsíců
- Kritérii pro výběr byly dobrý zdravotní stav dítěte a fyziologický vývoj
- Zjišťovaly se i obecné údaje, stravovací zvyklosti, zkoumal se kompletní třídenní jídelníček dětí
- Ve skupině A a D proběhlo i vyšetření krve a moči
Mnoho bílkovin v dětství vede k rozvoji obezity
Studie zahrnovala i zajímavé srovnání dnešních dětí s těmi, které plácaly bábovky v roce 1991. „Body mass index (BMI) byl téměř stejný, ve skupině nejmenších dětí jsme BMI měli dokonce nižší než v roce 1991,“ odhaluje první údaje z průzkumu Jiří Tláskal. Příjem energie u dnešních dětí do tří let byl přitom většinou nižší, než by měl dle výživových doporučení pro kojence a batolata být. Když se odborníci podívali na příjem jednotlivých živin podrobně, zaznamenali také vyšší podíl bílkovin na celkovém energetickém příjmu. Dle Petra Tláskala existují materiály, které ukazují na to, že vysoký příjem bílkovin u malých dětí vede k rozvoji obezity ve vyšším věku.
Studie také přesně ukázala na slabé místo mnohých maminek, které do malých ruček rády vkládají tatranky a lízátka. Deset procent dětí ve skupině C totiž mělo vyšší příjem tuků. „V jídelníčku dětí v nejvyšší věkové kategorii bylo ale i vysoké procento přidaných cukrů, což souvisí i s jejich vyšším BMI,“ říká Petr Tláskal. Co se vitamínů týče, u 62 % batolat byl zaznamenán výrazný nedostatek „déčka“, téměř polovině dětí se nedostávalo potřebné množství vitaminu E, B1 a A. Podobně tomu bylo i při zjišťování příjmu minerálních látek. Železa, vápníku a jódu mají české děti málo, naopak sodíku, potažmo soli, mají nadbytek. Podobně jako česká dospělá populace. Poměrně překvapivé byly údaje o dostatečném pitném režimu a příjmu vlákniny. „Ty děti, které měly nižší příjem vlákniny a nižší příjem vody, měly zároveň vyšší BMI,“ doplňuje Jiří Tláskal. To může vést k hypotéze, že české děti mají nedostatek zeleniny. Jak jsou na tom tedy s jednotlivými druhy potravin?
Mléko a mléčné výrobky
Děti byly průměrně kojeny 10,4 měsíce.
Ve 12 měsících bylo kojeno 38 % dětí.
Mateřské mléko ani jeho náhrady nedostávalo ve skupině D (24–36 měsíců) 26 % dětí.
Závěr: Až na snižující se konzumaci mléka, zvláště významnou v batolecím věku, je příjem mléka relativně vyvážený.
Zelenina a ovoce
Kojenci i batolata nejčastěji konzumovali mrkev a dýni.
Průměrný příjem ovoce v kojeneckém věku byl 91 g, u dvouletých dětí 97 g. Z toho byl nejčastěji podáván v obou věkových skupinách banán a jablko.
Závěr: Ze zatím zhodnocených výsledků je patrné, že konzumace zeleniny ani ovoce se s věkem prakticky nezvyšuje.
Obiloviny
Mezi 6. a 11. měsícem děti nejčastěji konzumovaly obilné kaše. Druhou nejčastější kategorii tvořily sladké pečivo a sušenky. Chléb zůstal na samém chvostu tabulky.
Téměř identicky na tom byly děti starší dvou let. Jen sušenek a sladkého pečiva konzumovaly méně.
Závěr studie: Poměrně velkou složku přijímaných obilovin tvoří sladké pečivo a sušenky.
Maso
Děti mezi šesti a jedenácti měsíci konzumovaly v 67 % kuřecí maso, králičí jedlo 13 % z nich a ryby necelá dvě procenta. Příjem kuřecího masa se však prudce snížil u dětí starších dvou let, zde ho už konzumovalo jen 33 % dětí, snížil se i příjem králičího na 10 %, zato stoupl příjem ryb na 7 %. Bohužel v této věkové skupině byla celá jedna pětina hmotnosti této kategorie tvořena uzeninami.
Závěr studie: Zdrojem železa byly především obiloviny, mléko, zelenina, a až následně maso (bílé maso má 3× méně železa než maso červené).
Výsledky studie dle odborníků prokázaly, že časné výživě je nutné se trvale věnovat. Nutriční návyky se časem fixují nejen do psychiky, ale i do metabolických procesů dítěte.
Důležité zásady ve stravování malých dětí:
- zařazovat první nemléčnou stravu do výživy dítěte
- snižovat konzumaci volných cukrů, hlavně sladkostí
- volit vhodné tuky
- zajistit dostatečný a pestrý příjem ovoce, zeleniny a masa
- zajistit dostatečnou konzumace mléka a mléčných výrobků
ČLÁNKY DO MAILU