Jsi mel chodit na gymnaziu do tridy s rozsirenym vyucovanim matematiky a fyziky jako ja. Ani ten nejchytrejsi z nas (prevysoval zbytek tridy minimalne o řád) na ucitele nemel nebo s nimi hral dost vyrovnanou partii. Brzdili jsme ho spise my ostatni, protoze nas ucitele museli s latkou seznamit, kdezto on si ty ucebnice precetl uz pred rokem nebo dvema a k tomu si precetl i kdovi jake dalsi matematicke/fyzikalni/vedecke knizky a casopisy.
Vetsina z nas ve tride byla vice ci mene nadprumerne chytrych, on byl ale typicky „exot“. Skoncil na matfyzu, kde ho snad konecne znalostne uspokojili. :-)
Inteligentni (ale liny a neporadny) kluk od nas ze tridy se ctyrkou v matematice prestoupil nekdy po druhe tride na gymnaziu do normalni tridy a stal se jednickarem. :-) Tolik asi k rozdilu vyuky matematiky v nasi a „bezne“ tride na gymnaziu.
To gymnazium bylo v jednom krajskem meste. Stalo se pred 20 lety (ten cas leti, ze se tomu ani nechce verit).
Pravda je ta, ze kdyz se stredoskolak na neco zameri a zacne to studovat do hloubky, tak hrave ucitele prekona. Na stredni skole to byl treba kluk, co mel anglictinu jako konicka. Skoncil na Karlove univerzite nekde na Prekladatelstvi.
Skutecnosti je to, ze kdo ten obor umi, tak ho vetsinou neuci, protoze si muze vydelat mnohem vice, kdyz ty znalosti pouzije v praci.
Chci te ale upozornit, ze kdyz se zameris na neco detailne, a zacnes to studovat do hloubky, tak i na vysoke skole hrave budes vedet vic, nez tvuj prednasejici, pokud to zrovna neni jeho uzke profesionalni zamereni. Kazdy nemuze vedet vsechno (mame k dispozici jen konecne mnozstvi casu k nasbirani znalosti) a tak je vzdy nutne posuzovat „integral/sumu“ znalosti – muzes mit konstantni funkci pres vsechny znalosti (viz ruzne televizni souteze), nebo muzes mit Diraca na jedne z nich („vědec“). Na stredni skole si taky urcite nevynikal treba v dejepise nebo biologii.