Do zcela aktuální diskuse o označování nebalených potravinářských výrobků by mohla, možná původně i neplánovaně, přispět nová technologie označování chleba či pečiva prostřednictvím jedlých etiket. Někteří výrobci už ostatně jedlé etikety používají.
Základním problémem přitom je, zdali zvýšení optické atraktivity výrobku vyváží jeho finální vyšší náklady. Etikety přece jen něco stojí, a výrobky s nimi tak logicky vyjdou výrobce o něco dráž. Pokud by zvedl cenu, mohlo by to v konkurenčně nabitém prostředí pekárenství, kde o míře odbytu a tedy ekonomického úspěchu rozhodují doslova jednotlivé haléře, představovat hlavní handicap používání etiket. Nicméně podle českého výrobce etiket se v praxi ještě nestalo, že by výrobce po zavedení značení jedlými etiketami svůj produkt zdražil.
Přečtěte si: Kdo si mastí kapsu na chlebu? Pekaři to nejsou
Jedlé etikety sice něco stojí, ale prodají
Pro pekárnu je etiketa sice náklad navíc, ale investice se v případě nárůstu prodeje vrátí. Na zvýšenou cenu by navíc spotřebitelé reagovali negativně. Cena jedné etikety se pohybuje od 0,65 do 0,35 Kč podle objednaného množství a zvolené varianty. Průměrná cena je 0,60 Kč. Záleží samozřejmě na složitosti loga, rozsahu na jedlé etiketě prezentovaných informací i na počtu jednotlivých sérií etiket. Na nich lze přitom uvádět i takové údaje, jako je složení výrobku, ale i EAN a QR kódy, loga různých značek typu Klasa a podobně, či další pro spotřebitele přínosné údaje, například odkazy na webové nebo facebookové stránky výrobce.
Stejně tak lze ale prostřednictvím etiket přitáhnout pozornost dětí – „jedlými smajlíky“, zvířátky, pohádkovými bytostmi, případně ozvláštnit výrobek srdíčky či různými nápisy, na které jsme historicky zvyklí především z perníkových srdcí.
Jedlé etikety mohou kromě informací o výrobku fungovat i jako nosič reklamních sdělení na jiné produkty. Podobná myšlenka „jedlých hostií“ se zrodila před pár lety v hlavě někdejšího studenta Univerzity Palackého Richarda Plasgury, který za ni byl oceněn v soutěži Podnikavá hlava. Unikátní řešení při zpracování jedlého papíru je v současné době v řízení u Evropského patentového úřadu, ve fázi patent pending.
Společnost breAd. & edible labels s.r.o., která jedlé etikety především na pekárenské produkty vyrábí, přitom tvrdí, že etikety výrazně navyšují prodej nebalených a cukrářských výrobků. Navýšení činí prý v některých případech více než 70 procent, v jednom případě dokonce došlo k navýšení odbytu výrobků opatřených etiketami na trojnásobek.
Čtěte také: Test chlebů – už druhý den jsou některé na vyhození
Pěkně vypečená reklama
Autor zmíněného projektu jej nazývá „pěkně vypečená reklama“. Zejména v případě nebalených chlebů se přitom skutečně zdá být praktické využít poměrně velký povrch výrobků k reklamním sdělením. Ta jsou fakticky přesně cílená na konkrétního spotřebitele, který si takový produkt koupí, a po dobu postupné konzumace výrobku dochází navíc k opakování marketingového efektu.
Praktickým důvodem je i podpora jedinečnosti výrobku a omezení rizika napodobenin v případě, že jde o výrobek na trhu úspěšný. V úvahu lze jistě vzít i známou skutečnost, že „obal prodává“, přičemž použitím jedlých etiket může prodávat paradoxně „obal“ také u nebaleného zboží.
Kam vtěsnat informace? Třeba na jedlý papír
Jistým řešením by také mohly být jedlé etikety pro maloobchodní řetězce, které zřejmě čeká povinnost uvádět zákonem stanovené údaje kromě balených také u nebalených výrobků. Praktické by to bylo právě u pekárenského zboží denní spotřeby, neboť jinak budou muset pracovníci v maloobchodu každodenně vytvářet stovky povinných sdělení ohledně nebalených výrobků formou nestále se měnících papírových štítků. Pro výrobce pak může být výhodou i možnost „na těle“ nebaleného výrobku prezentovat i jiné své produkty, které chce spotřebiteli představit a prodat.
Jedlé etikety se samozřejmě nevyrábějí z „normálního“ papíru, ale z takzvaného jedlého papíru, což je v podstatě směs vody a bramborového škrobu, která je potištěna jedlým inkoustem, který může mít různé barvy. Jde tedy o látky neznamenající pro spotřebitele žádné nutriční riziko. Ostatně, kdyby tomu tak bylo, nemohly by být jedlé etikety použity na nebalených výrobcích, jejichž jsou součástí, ani jako identifikační prvek.
Čtěte dále: Kvalitu chleba poznamenává hon za nízkou cenou
ČLÁNKY DO MAILU