Bylo, nebylo, a možná to bylo jinak, na facebookových stránkách Potraviny pod lupou narodila se malá, lehce poplašná zpráva o škodlivých éčkách v ovocném pivu Staropramen Cool Grep (foto po narození zde v galerii). Tomuto nápoji bylo uděleno hrůzostrašné hodnocení: dvě holé hlavy Zdeňka Pohlreicha a jeden lebkoun k tomu. Co to znamená, se můžete podívat v galerii, jasné je i bez legendy, že nic dobrého to nebude.
Zpráva rostla a rostla, až přerostla do srovnání celkem jednadvaceti značek ovocných piv. Kromě subjektivního hodnocení chuti je založeno na výčtu použitých aditiv, tedy přídatných látek, tedy tzv. éček. Tabulky k podrobnému zkoumání najdete v galerii, autoři to vidí takhle: „Červeně jsou označeny látky velmi škodlivé, oranžově škodlivé, ostatní jsou ok.“
Téma se brzy dočkalo pozornosti i na serveru hoax.cz, kde se vedly dohady, zda se jedná o falešnou poplašnou zprávu, či nikoli, a jestli neumřely, vedou se dodnes. Mimochodem, „nebezpečným éčkům“ je tu věnován samostatný hoax.
K tématu: Éčka nejsou jen emulgátory – k čemu slouží přídatné látky v potravinách?
K čemu tolik éček?
Za prvé – Co se zdá jasné: ano, je pravda, že ovocná piva aditiva obsahují.
Je použití všech přídatných látek v ovocných pivech nutné? Proč tolik éček? Podle Vlastimila Sršně z Ministerstva zdravotnictví ČR je rozsah použití a technologické odůvodnění použití přídatných látek zcela v režii výrobce. „Je na výrobcích potravin, aby zvážili nutnost použití přídatných látek. To, že přídatná látka je na seznamu povolených přídatných látek neznamená automaticky, že je každý výrobce musí nutně použít,“ říká mluvčí. Alena Váchová z Pivovaru Staropramen a.s. pak odůvodňuje například použití umělých sladidel v ovocném pivu Staropramen Cool Grep: „V naší receptuře nahrazujeme z části cukry náhradními sladidly, čímž jsme snížili celkovou kalorickou hodnotu. To je důležitý atribut pro mladé dospělé spotřebitele a především ženy, které jsou jejich nejčastějšími konzumenty.“
Přečtěte si: Drunkorexie – nová diagnóza? Nejedí, aby mohli večer pít
Takovou praxi potvrzuje i Jana Vrkoslavová ze Státního zdravotního ústavu (SZU), která se touto problematikou zabývá: „Každý výrobce preferuje jisté vlastnosti nápoje, např. přítomnost náhradních sladidel, aby byl nápoj vhodný také pro diabetiky nebo neměl vysokou energetickou hodnotu. A také jistou technologii výroby nápoje (ochucování piva ovocným koncentrátem, míchání piva s ovocnou limonádou, přídavky ovocných šťáv a aromat do nápojů na bázi sladu …). Právě ovocné koncentráty nebo limonády jsou pravděpodobně hlavním zdrojem aditivních látek. Vzhledem k tomu, že se pivem naředí, tak množství aditivních látek bude velmi nízké.“
Alkohol je nebezpečnější než všechna ta éčka
Za druhé – Co je sporné: hodnocení nebezpečnosti užitých přídatných látek.
Podle závěrů některých čtenářů „Potraviny pod lupou to již na Facebooku testovaly a potvrdily škodlivost.“ Netestovaly a nepotvrdily. Jen použily tradované informace o éčkách, kdy se projevuje jistá nedůvěra lidu poddaného vůči oficiálním tvrzením. A trocha zdravé skepse a rejpání do úřední moci neuškodí, myslím. Ale stejně tak neuškodí zeptat se na názor odborníků.
Čtěte také: Škodlivá éčka neexistují, tvrdí potravináři
Jana Vrkoslavová spolu s Danielou Winklerovou okomentovaly nejprve prvorozence, tedy hodnocení ovocného piva Staropramen Cool Grep. Původní varovný text doplněný komentářem SZÚ si můžete přečíst zde: Ovocná piva – komentář SZÚ. Podrobně rozebírají ne/bezpečnost jednotlivých použitých „éček“, s tím, že ve všech případech byla zdravotní bezpečnost přezkoumána a konzumace se není třeba obávat. „Jde o dobrou alternativu piva a podobných nápojů obsahující nižší množství alkoholu, který sám o sobě je podstatně nebezpečnější než všechna éčka výše popsaná,“ upozorňují autorky.
Požádala jsem SZÚ o komentář i ke složení dalších ovocných piv z tabulek. „Ochucené nápoje na bázi piva nebo míchané nápoje z piva mohou obsahovat stejně jako řada jiných nápojů a potravin přídatné látky, sladidla a/nebo barviva, které jsou však legislativou Evropské unie povoleny a jejich množství pro výrobu potravin je touto legislativou regulováno. To zaručuje jejich zdravotní nezávadnost. Navíc jejich množství v naprosté většině případů nedosahuje maximálních povolených hodnot,“ říká Jana Vrkoslavová.
Snažím se z někoho vymámit odpověď na otázku, zda lze říci, kolik ovocných piv by člověk musel zkonzumovat (třeba během jednoho dne, večera), aby ho to ohrozilo na zdraví z důvodu použitých aditiv. „Vzhledem k tomu, že množství aditivních látek je velmi nízké, nemá smysl tuto dávku stanovovat,“ odpovídá stručně Jana Vrkoslavová. Na všechny přídatné látky v potravinách a nápojích se před schválením stanoví maximální limity jejich použití. „Pokud jsou dodrženy podmínky použití přídatných látek, není ohroženo zdraví spotřebitele. Případné ohrožení lidského zdraví z důvodu konzumace nápojů typu tzv. ovocných piv způsobené přídatnými látkami je v principu nemožné,“ hodnotí Stanislav Sršeň, „daleko podstatnější je obsah alkoholu, kdy riziko dopadu na lidské zdraví je nesrovnatelně vyšší.“
Přečtěte si: Radler: konečně pivo pro ty, kdo nemusí hořké
Není to pivo
Mimochodem, podle vyhlášky ovocná piva nejsou piva, nýbrž míchané nápoje – pivo a nealkoholický nápoj (ovocná limonáda, ovocná šťáva) v určitém poměru. Ale protože i tak jde o alkoholický nápoj, úřady těžko mohou jeho konzumaci doporučit. Nicméně shodně připouštějí, že vzhledem k poměrně nízkému obsahu alkoholu představují ovocná piva vhodnější alternativu k pivům klasickým, kde je množství alkoholu minimálně dvojnásobné.
Shrnuto a podtrženo z řeči úřední, které se nám dostalo v odpovědích kompetentních orgánů: ano, ovocná piva obsahují ve větší či menší míře „éčka“, ovšem pouze schválená a ve schváleném množství. Prozatím nebyl zjištěn žádný případ použití nepovolených substancí nebo překročení zákonných limitů. Čili můžeme polemizovat jedině s tím, zda jsou všechna aditiva schválena coby bezpečná po právu. Každopádně neškodí sledovat, která a kolik nápoje obsahují. A sami se rozhodnout, co pít.
ČLÁNKY DO MAILU