Pětapadesátiletá Jana je nemocná už 5 měsíců. Cítila se neskutečně unavená a začala chodit po doktorech. Nakonec jí řekli, že trpí únavovým syndromem. Jenže doktor ji léčit nezačal. „Jsem už zdeptaná tím, jak moje doktorka bagatelizuje mé potíže a posílá mě „od čerta k ďáblu“. Vláčím se po doktorech už několik měsíců, všude mi napíšou diagnózu únavový syndrom, ale moje paní doktorka si umanula, že zjistí, z čeho to je,“ popisuje Jana svůj příběh.
Lidí s únavovým syndromem každý rok přibývá. Podle nejrůznějších odhadů se dokonce mluví i o několika milionech nemocných po celém světě. V současné době vědci zjistili, že únavový syndrom má různé příčiny. Například může vzniknout po nenadálé virové infekci. Jindy se objeví jako součást jiného onemocnění.
Pravou příčinu syndromu nikdo nezná
„Příčinu chronického únavového syndromu (CFS) neznáme. Existují dvě hypotézy, jejichž mechanismy se patrně prolínají. První předpokládá existenci zatím nezjištěného původce. Druhá hypotéza předpokládá u CFS primární komplexní imunitní poruchu. Současný výzkum totiž odhalil významnou spoluúčast poruchy imunity na rozvoji onemocnění. Přesnou povahu této komplexní a nespecifické poruchy jsme ale zatím neobjasnili,“ vysvětluje příčiny vzniku lékař a přední český imunolog Martin Nouza, který se léčbě lidí trpících tímto syndromem věnuje řadu let.
Lékaři a vědci dosud blíže neurčili, jaké konkrétní nemoci mohou být spouštěčem tohoto syndromu. Při onemocnění tak dochází k situaci, jakoby tělní systémy přestaly fungovat tak, jak mají. „CFS představuje chorobný stav jednoznačně multidisciplinární povahy, přesahuje svými projevy do řady odborností, zvláště klinické imunologie, neurologie, revmatologie, endokrinologie, gynekologie, psychologie a psychiatrie,“ dodává Nouza. Dalo by se říct, že je to celkové „systémové selhávání“.
Čtěte také: Jarní únava a jak na ni
Slabost a únava, jen dva z mnoha příznaků
Zvednout ruku a přikrýt se – nemožné. Někdy dokonce i takováto jednoduchá činnost nemocného natolik vysílí, že si musí dostatečně odpočinout. Někdy mají lidé s únavovým syndromem problém si přečíst noviny. Věty, které čtou, jim totiž často nedávají smysl. Chronický únavový syndrom tak v mnoha případech dokáže postihnout i mysl a chápání nemocného člověka. I tak může vypadat život lidí s touto nemocí.
Lidé s únavovým syndromem jsou dále náchylní k různým nemocem a těžko zvládají bolesti. Nemají žádnou energii vzdorovat a překonávat jak fyzickou, tak i duševní zátěž. „Mám problém, že vůbec nevnímám okolí a spím na nohách. Stále jsem unavený, bolí mě celé tělo, ale nemám pocit, že by nefungovalo. Spíš cítím, že nefunguje pouze hlava“, mluví o svém problému pětatřicetiletý Roman.
Chronický únavový syndrom má celou plejádu různě závažných příznaků:
- dlouhodobě zvýšené teploty
- malátnost kombinovaná se slabostí
- vyčerpanost
- poruchy spánku
- nezájem o okolí
- nesoustředěnost
- deprese
- pocení.
Příznaky trvají více než půl roku, mnohdy dokonce déle.
Únavový syndrom si nevybírá
Únavový syndrom se tak jistě právem zařadil mezi novodobé zdravotní problémy.„CFS si nevybírá, postihuje lidi všech etnických, socioekonomických a věkových skupin. Ale převažují jedinci s velkým smyslem pro povinnost a odpovědnost, kteří jsou zvyklí podávat maximální výkon, nešetří se, neumějí odpočívat a přepínají své síly. Jde tedy obvykle o velmi pracovité a často ambiciózní lidi, jejichž představy nebyly z nejrůznějších důvodů zcela naplněny. Mezi diagnostikovanými případy patrně převažují ženy nad muži (podle našich zkušeností 3–4 : 1) ve věku 25–45 let, i když CFS může postihnout i dítě,“ upřesnil Martin Nouza.
Umíte odpočívat?
Napsali jsme: Bylinky proti podzimní únavě a depce
Potvrzení diagnózy – základ léčby
Diagnostika syndromu není jednoduchá. Lékaři se musí opírat především o to, jaké obtíže nemocný uvádí. Důležitá jsou i nejrůznější laboratorní vyšetření. Základem k určení příčin nadměrné únavy tak v mnoha případech zůstává vyšetření krve a moči, stejně tak i další pomocná vyšetření, která můžou vyloučit přítomnost jiného závažného onemocnění způsobující nadměrnou únavu (např. rakovina, nedostatek železa apod.).
Při lékařských vyšetřeních se tak často zkoumá i možnost vlivu psychických poruch, například depresí nebo úzkostných stavů na vznik náhle trvající únavy. Pokud ale provedená vyšetření neprokážou žádné poruchy a obtíže nemocného jsou dlouhodobé – trvají více než půl roku – diagnostikuje se chronický únavový syndrom. Pacient dochází do imunologických ambulancí nebo do odborných ordinací, které jsou součástí fakultních nemocnic nebo soukromých praxí.
Léčba? Náročný úkol
Léčba není jednoduchá. Navíc vyžaduje i dostatek času a maximální spolupráci nemocného se svým lékařem. Přestože dosud neexistuje jednotné doporučení, jak pomoci lidem s tímto syndromem, nabízí se několik metod, které zmírňují její průběh.
„V prvé řadě se snažíme ovlivnit přítomnou infekci a imunitní poruchu. Dále se snažíme navrátit psychickou rovnováhu, odstraňovat únavu, léčit poruchy spánku, tlumit bolesti a zažívací obtíže. Doplňujeme chybějící vitaminy a minerály a využíváme i další užitečné přírodní látky. Pomocí psychoterapie i farmakoterapie aktivizujeme nemocné. Jsme přesvědčeni, že naprosto nezbytný je komplexní přístup k pacientovi v duchu nejlepších tradic české medicíny. To v praxi znamená, že každého nemocného s CFS se snažíme vidět jako celek a jako celkovou poruchu řešit i jeho onemocnění. Léčebný postup nemůže být tedy pro všechny nemocné stejný, je nezbytné ke každému z nich přistupovat individuálně“, vysvětluje lékař Martin Nouza.
Nepřehlédněte: Podzimní deprese nemusí být deprese
Foto: http://www.thehealthsuccesssite.com, http://www.smh.com.au, http://m.gmgrd.co.u