Prdíte správně?

Zácpa, průjem, bolest břicha, nechutenství, nucení ke zvracení, zvracení, nadýmání, plynatost… – to vše jsou projevy zažívacích obtíží. Dost často se projevují také pálením žáhy, bolestí na hrudi, celkovou únavou, slabostí a pocitem nevůle. Říkáte si, to je jen drobnost. Jsou ale i projevy, které nás nutí vyhledat pomoci lékaře. Jde mimo jiné o nechtěné hubnutí, náhlou změnu konzistence stolice, přítomnost krve ve stolici nebo trvající či kruté bolesti. Tyto obtíže mají často lidé při onemocnění jícnu, žaludku, tenkého nebo tlustého střeva, chorobách žlučníku a žlučových cest nebo břišní slinivky, varuje gastroenterolog, docent Pavel Kohout z II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Podle něj bychom měli zbystřit i u obyčejné plynatosti. I když to vypadá podivně, prdy mohou být za určitých okolností i objektem zkoumání lékařů.

Problémem jsou dlouhodobější obtíže, které neustoupí ani po změně stravovacích návyků nebo jsou doprovázené dalšími tzv. varovnými příznaky, jako je nechutenství, hubnutí, porucha vyprazdňování, zvýšená slabost, únava či chudokrevnost. Pak je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Ukažme si na pachatele

Tvorba plynu ve střevě je zcela přirozená záležitost. Tedy i u noblesních dam vznikají střevní plyny a unikají ven. V celém trávicím ústrojí je přítomný více než litr plynu, z čehož cca 75 % odchází denně přirozenou cestou. Prdět je tedy naprosto přirozené a normální! V žádném případě nejde o příznak choroby, pokud vás neprovází další nepříjemné problémy.

Samotný prd se přenáší ke konečníků stejným způsobem jako výkaly a vyvolává obdobný pocit potřeby a nepohodlí. Nervová zakončení v konečníku však dokáží rozeznat rozdíl mezi výkaly a prdem. Naše tělo tedy pozná, jestli stačí odejít do ústraní, nebo je rovnou nutné vyhledat toaletu a vyprázdnit se.  Zvuky obyčejně spojené s prděním jsou způsobené chvěním řitního otvoru. Zvuk je ovlivněn propustností řitního svalu, rychlostí plynu, vlhkostí a tělesným tukem. Prdy páchnou. Je to způsobeno tím, že plyn, který se vytváří v průběhu trávení, má často nepříjemný zápach způsobený nízkou molekulární váhou mastných kyselin, sirovodíkem a jinými sirnými sloučeninami.

Tvorba plynů ve střevě je významně závislá na složení stravy, velikosti podílu živočišných a rostlinných bílkovin, vlákniny, sacharidů a jistě je ovlivněno i mikroflórou střevní. Střevní plyny se skládají především z vodíku, kysličníku uhličitého, metanu, kyslíku a dusíku. Produkce vodíku, metanu a kysličníku uhličitého je závislá na chemických procesech ve střevech a na metabolismu bakterií. K nejčastějším pachatelům patří kapusta, zelí, růžičková kapusta, květák, brokolice, luštěniny a cibule.

Jak vám to prdí?

Zvýšená plynatost může být problém. Na jedné straně cítí člověk nepříjemné pocity v břiše, ale navíc se pravděpodobně i stydí a někdy se může se i stranit společnosti. Nechce si připadat trapně. Přitom jednou z příčin zvýšené plynatosti může být pochopitelně i stres. Můžeme například v důsledku stresu nevědomky polykat zvýšené množství vzduchu jako tik.

Také úzkostliví lidé mají většinou problémy se zvýšenou plynatostí, zvláště jsou-li vystaveni společenskému tlaku s nemožností ulevit si nebo nutností dlouhodobého sezení a absencí pohybu. V případě úzkosti nebo deprese není chybou podat antidepresiva nebo léky určené k přeladění námahy. Nutné je dbát na složení střevní mikroflóry, případně upravit jídelníček nebo podat probiotické bakterie, radí gastroenterolog, docent Pavel Kohout z II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Postarejte se o svá střeva

Obecně za zažívací obtíže mohou bakterie, které obývají prostor střev – ty vytvářejí společně se všemi mikroorganismy takzvanou střevní mikroflóru. Po většinu času žijí všechny bakterie v symbióze. Pokud však dojde k narušení této rovnováhy, dojde k přemnožení škodlivých bakterií, které mohou způsobit zažívací obtíže (například nadýmání, pocit těžkosti od žaludku, zácpa nebo průjem, poruchy střevní pasáže apod.), může nastat pocit ztráty energie nebo i celková únava. K tomu, aby zůstala naše střevní mikroflóra v rovnováze, je třeba jíst vyváženě, nezapomínat na pohyb a zbytečně se nestresovat.

Trápí-li vás potíže se zažíváním, nadýmání nebo plynatost dlouhodoběji, měli byste věnovat zvýšenou pozornost především svému jídelníčku. Především musíte zjistit, jestli konzumujete dostatek vlákniny a dbáte na správný pitný režim, který by měl zohlednit fyzickou námahu a teplotu okolního prostředí.