Přečtěte si: Průměrný oběd v ČR stojí 99 Kč
Já jsem v tomto hodnocení docela nekompromisní. Mělo by jít o oběd, který zasytí, nestojí majlant, je dobrý a pokud možno i zdravý a výživný. Všechny tyto charakteristiky by měly být splněny minimálně průměrně. Asi nebude problém definovat obědy podprůměrné a nadprůměrné. Tam mám měřítka také poměrně přesně dána. Podprůměrného oběda je málo a je nekvalitní a tedy i levný. Jako příklad můžeme uvést třeba hamburger z fastfoodu nebo salát s houskou. Prostě taková ta rychlovka za málo peněz.
Oběd nadprůměrný lze definovat hlavně neobvykle vysokou kvalitou surovin, možná i prostředím a samozřejmě cenou. Rozhodně ne množstvím. U jídla platí, že čeho je málo a co je kvalitní, to stojí nadprůměrný peníz. Jednoduché, že? Jako příklad uveďme oběd v drahé restauraci s příjemným prostředím a kultivovanou obsluhou.
Zprůměrovaný oběd
Chtělo by se říci, že když podprůměrný a nadprůměrný oběd zprůměrujeme, dostaneme něco jako oběd průměrný, tedy ten, co v našich luzích a hájích stojí oněch skoro sto korun. Ani fastfood, ani nóbl restaurace, prostě něco mezi. Klasická restaurace a hotovka. Tedy rajská, vrabec nebo řízek. To, co známe a jíme rádi a často. Za oněch 99 korun by mělo jít o oběd z poměrně slušných surovin a o obstojnou porci, která nasytí středně hladového muže.
Nojo, ale co když nemáme rádi maso? Dokážete si představit bezmasý kvalitní oběd za stovku? Smažák, těstoviny s rajčaty a… A to je tak všechno. Co když chceme rybu? Kapr nebo pstruh se do této cenové roviny nacpou těžko, takže zbyde beztvaré filé. Chcete si dát něco s omáčkou a knedlíkem? Mnohdy to může být problém, protože omáčka za 99 korun je obvykle pěkně hnusná UHO (univerzální hnědá omáčka) vydávající se za znojemskou nebo dokonce guláš.
Chcete mezinárodní kuchyni? Pizza nestojí méně než stovku a o ostatních národních specialitách ani nemluvě. I tady je problém se s průměrným oběhem do té avizované stokoruny vejít. Uspět můžete v čínské restauraci, tam se do stovky vejdete, ale já osobně v tom vidím spíš oběd fastfoodově podprůměrný. Teď myslím ta horší čínská bistra.
Průměr všeho
Jak je vidět, tak daleko lehčí je vypočítat cifru průměrného oběda, než se pokusit o definici průměrného oběda samotného. Pro srovnávání průměrných obědů by to chtělo alespoň stanovit základní, více či méně specifikované obědy. Průměrná svíčková, průměrný řízek, průměrné těstoviny a k tomu cenu. Průměrný oběd za 99 korun je průměrem všeho, což je mnohdy bohapusté míchání jablek a hrušek.
Je hezké, že umíme počítat průměry, ale trochu se bojím, že to o úrovni a hladině cen v našich restauracích vypovídá opravdu málo. Jde o matematiku, nic jiného. Jak ale podobné výzkumy zkvalitnit a zatraktivnit? Kromě navrhovaných kategorií by se dalo přemýšlet o specifikaci průměrného oběda. Tedy, stanovit rozmezí energetické hodnoty a čerstvosti surovin minimálně. Kdo ví, co všechno a odkud se do průměrných 99 korun počítá, že? Takto je průměrný oběd beztvarým pojmem bez souvislostí a pouhou hříčkou z matematiky pro žáka čtvrté třídy.
ČLÁNKY DO MAILU