Přestože výroba piv v ČR letos meziročně vzrostla a pivní trh se jen meziročně obohatil o mnoho desítek značek, především z kategorie neobvyklých piv, některé typy nápojů na bázi piv zažívají významný ústup ze slávy. Co do objemu spotřeby to platí především o tradičních výčepních pivech, tedy „desítkách“, ale také „moderních“ pivních nápojích, zejména pro radlery.
Konzervativní Češi
V uvozovkách je slovo moderní zcela úmyslně – vhodnějším slovem pro roli radlerů na našem trhu je totiž spíše slovo „módní“. Právě módnost, nebo chcete-li dočasnost výrobků na bázi piva (často totiž vlastně o pivo v klasickém slova smyslu nejde), je u nás zcela nový fenomén, na který si musí spotřebitelé, ale také výrobci takových nápojů, zvykat. To je situace, která v ČR vlastně nikdy nenastala, alespoň v moderní historii, protože český konzument piv byl po řadu let velmi konzervativní, a také díky tomu nepronikla na náš trh v minulosti ve větší míře piva zahraniční.
Nyní se tedy pivní trh mění, a to docela zásadně – ostatně na to musela reagovat i naše nápojářská legislativa. Mění se ale i sám spotřebitel, především díky mladší generaci, která už zdaleka není tak konzervativní, jako byla (a je) starší generace, a je tak ochotna mnohem více experimentovat. Ne všechny experimenty ale jsou, a do budoucna budou, úspěšné.
Radler, nebo ovocné pivo?
Například již zmiňované radlery, kterým i pivovarští odborníci predikovali velkou perspektivu, zřejmě kvůli pozici radlerů v sousedním Německu nebo Rakousku, kde se na pivním trhu podílejí zhruba deseti procenty. To se ale u nás nepotvrdilo, a dle mne se to dalo očekávat.
To proto, že pro českého spotřebitele je směs piva a limonády, jak by se daly radlery nejvýstižněji charakterizovat, něco nepřirozeného, netradičního a pro samotné pivo do značné míry degradačního. Což má svou logiku, protože hlavní výhoda radlerů oproti pivům – ovocná chuť a jakoby lepší osvěžení především v letním období, je vlastně totožná s ochucenými pivy, u nichž ochucení tvoří ovocná složka, ale i jiné, příjemnou a svěží chuť navozující složky, jako je třeba med.
I když jsou senzorické (chuťové) vjemy radlerů a ochucených piv v některých případech podobné, je mezi oběma typy nápojů zásadní rozdíl. Zatímco radlery jsou fakticky míchané nápoje skládající se z piva a limonád či sirupů „půl na půl“, ochucená piva jsou „homogenní“ nápoje, v nichž je chuťová (ovocná) složka skutečně jen jejich složkou, která je do piva přidávána v určitém stadiu jeho výroby. Takové nápoje se zdají být „přirozenější“, a proto lze říci, že alespoň na našem trhu ovocná piva radlery nahrazují, vytlačují a postupně zřejmě i vytlačí.
Roste nabídka speciálních piv, přežijí jen některá
Skutečnost, že v ČR roste nabídka speciálních piv, jak se souhrnně nazývají stále ještě netradiční piva na našem trhu, se odráží mimo jiné ve stále širším obsazení soutěže „Cerevisia specialit“ – ne zas tak známé soutěže, která už ale má u nás za sebou sedmý ročník. Letos do ní pivovary přihlásily rekordní počet sedmatřiceti piv. Dlužno podotknout, že v tomto případě šlo o menší a větší průmyslové pivovary. Mnohem větší počet nových druhů piv ale na trh chrlí minipivovary, přičemž o některých produktech lze říci, že příslušná várka piv se na trhu objeví třeba jen jednou a naposled.
To vše v praxi znamená, a na tom se shodují všichni pivovarští odborníci, že je dnes mnohem složitější udržet se na trhu dlouhodobě s nějakým pivním produktem, s výjimkou opravdu tradičních značek v kategorii „Pilsner plzeňského typu“. Zároveň to znamená, že si i v našich podmínkách musíme zvyknout na „módnost“ nabídky těchto nápojů, která se může velmi rychle objevit, dočasně expandovat, a následně skončit v „propadlišti pivních dějin“. Což není zas tak dobrá zpráva pro výrobce, protože nekritická sázka na nějaký typ piv se nemusí obchodně a ekonomicky vyplatit. Naopak pro spotřebitele to dobrá zpráva je, protože pivní trh u nás představuje a bude představovat kontinuální pestrost, a také jistou regionální identitu či identitu svých výrobců, která bude nezaměnitelná s identitou jiných.
Tuzemský pivní trh by se tak mohl stát určitým předobrazem stavu, jehož dosažení by bylo optimální ve veškerém nápojářském a potravinářském průmyslu. Tedy, že páteří oboru budou produkty na bázi tradiční výrobní technologie a z tradičních surovin, a kolem této páteře budou oscilovat speciální a netradiční výrobky, které budou tento trh neustále obohacovat, vznikat a zanikat, to vše ale na základě úspěchu u konečných spotřebitelů, z nichž každý si bude moci vybrat „to své“ a tím také spolurozhodnout o tom, zdali takový nápoj bude jeho výrobce dál vyrábět.
Galerie: Nejlepší české ležáky: podle odborníků Radegast, Litovel a Staropramen
ČLÁNKY DO MAILU