Přijdeme do obchodu, kde na nás čeká padesát různých druhů jogurtů, osmdesát druhů sýrů, sedmdesát všemožných variant pečiva, a tápeme, jak se v té náloži zorientovat, abychom nešlápli vedle. Na druhou stranu je stále dost lidí, kteří sáhnou po prvním vodítku, které je zláká k nákupu už u jejich poštovní schránky. Čili po nejnižší ceně z letáků. Jak koupit a neprohloupit? V tom vám každý den radí jak server Vitalia.cz, tak také projekt Zdravé Česko, který v popředí s odborníky a známými tvářemi bojuje za snazší orientaci v potravinách. Jednou z tváří se stal Roman Vaněk, šéf Kulinářského institutu. Poradí, jak se mít líp, a nadhodí i možné tipy, jak situaci v českých obchodech změnit. Nebude to běh na čas, ale na výdrž, tak naberme sil, startujeme…
Kvalita potravin v českých obchodech je sporná. Umíte si správně vybrat?
Loga nám orientaci v kvalitě neusnadní. Co tedy?
V českých obchodech je kolem 60 různých log – značení na obalech, ať už jde o značky Klasa, Regionální potravina, Zdravá potravina, Víš, co jíš… ale protože neexistuje žádná regulace těchto označení, stále přibývají další a spotřebitel se v této záplavě ztrácí jak žena v mapě. To proto, že každá značka slibuje něco jiného, a ve finále se tak stírají důvody, pro které ona loga vznikla. Tedy usnadnit nám orientaci bez čtení složení.
K tématu: Loga na potravinách: Průvodce zmateného spotřebitele
„Spotřebitel má v dnešní době možnost si vybrat. Velký problém je v informovanosti. Potravinářská komora se prostřednictvím informací na webových stránkách a ve spolupráci s dTestem snaží šířit osvětu, aby měl spotřebitel co nejvíce vědomostí, na jejichž základě se dokáže snáze rozhodnout,“ říká Iva Caklová z Potravinářské komory.
Jestli jste čekali radu typu: Choceňský jogurt je nejlepší a lowcost z Lidlu nestojí za řeč, musíte být zklamáni. „My pořád čekáme, že to za nás někdo vyřeší. My se tu bavíme o nejhorších šmejdech, které by vyspělé země vůbec neprodávaly, a my je tady kupujeme. Po každém Pekle na talíři (pozn. pořad o jídle na internetové televizi) mi zavolá někdo z velkých kluků z obchodních domů nebo výrobních koncernů a říká: Ale my jsme v legislativní pohodě. Samozřejmě, že je všechno po právu, pěkně udělané, tak jak má být, ti kluci nejsou hloupí. To ale neznamená, že je to tak fajn,“ hodnotí Roman Vaněk a pokračuje v kritice: „Češi potřebují ceny, ceny, ceny. Tak samozřejmě, všichni na světě chtějí ceny, jenže jsou země, kde si lidé přečtou etiketu a pokud by na vepřové konzervě bylo napsáno 20 % vepřového masa, tak asi půjdou do velkých žalob.“
Dále čtěte: Nejlevnější nákup: stojí nám to za to?
Zdůraznil i to, že spasitel neexistuje, že si jednoduše musíme pomoci sami, ať už vlastní informovaností nebo schopností opisovat. „Na školách jsme se učili od moudřejších, z knih a skript, a jen co jsme vyšli ze školy, cítíme se být moudří a už nepotřebujeme další vzdělání. Jenže my se musíme učit venku, musíme se koukat, co se tam prodává. V naší zemi vlastníme největší počet supermarketů na město, takže jsme masírováni nesmírně fenomenálním lobby. Ale proč by to ty řetězce nedělaly, když jim to dovolíme?“ ptá se Roman Vaněk.
Není nutné všechno svádět na zákony a chybějící normy, jednoduše, když budeme podřadné potraviny kupovat, tak se budou prodávat. Kde je poptávka… znáte to. A není hned třeba mířit do regálů ve výši očí, kde jsou ty nejdražší položky, jak šéf Kulinářského institutu naznačil, ve střední třídě potravin je mnohem méně „chytáků“ než v tom nejnižším regále, tedy u nejlevnějšího jídla.
Čtěte také: Levné potraviny mizí z regálů nejrychleji
Bonus a malus jako motivace, i bez řidičáku
Proč vlastně nejíst všechny potraviny, které jsou sice v „legislativní pohodě“, ale obsahují ty nejméně kvalitní přísady a valník éček, aby se dosáhlo při nejnižší ceně alespoň nějaké chuti? Vladimír Kothera z České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) v tom má jasno. Vidí totiž do čísel, která nám zůstávají utajena. Příkladně narůstající počty cukrovkářů, lidí s vysokým krevním tlakem a onemocněním srdce. Klíčovou roli zde hraje životní styl, potažmo stravování.
Přečtěte si: Dětské boty zuješ, stravovací návyky už nikdy
Nepříznivý trend by ale podle něj šlo poměrně snadno zvrátit: „Variantou je možnost bonusů a malusů, stejně jako při pojištění auta. Kdo chodí na preventivní prohlídky, snižuje zátěž zdravotních pojišťoven, protože léčba těžkých nemocí v posledních stádiích je velmi nákladná, tím pádem by mohl mít levnější pojištění. Stejně jako v případě řidiče jezdícího bez nehod. Důležitá je motivace, která zde však chybí,“ říká zástupce ČPZP o vizích, které však v dohledné době nemůžeme očekávat. „Bonus a malus je geniální nápad, kdo jiný by měl lobbovat než giganti jako vy?“ ptal se na semináři o bezpečnosti a kvalitě potravin Roman Vaněk. Odpovědí mu zůstaly náznaky o utajených důvodech, o státním monopolu a pákách VZP.
Změnu máme tedy ve svých rukou a spoléhat se na spásu shora nikomu ke zdraví nepomůže. Nejlevnější vždy neznamená nejhorší, ale chce to trochu číst a dostat do oka potraviny, které si náš žaludek zaslouží. Rozdíly bývají mnohdy korunové, není to vždy otázka peněz a výjezdů za hranice naší země.
Přečtěte si také: Hloupý a chytrý nákup. Najdete 10 rozdílů?
ČLÁNKY DO MAILU