Výstavem, tedy produkcí piva, se řadí mezi malé slovenské pivovary, zkušenostmi a přístupem je to velký profesionál. Pivovar Karpat vznikl před rokem, u jeho zrodu stáli mimo jiné manželé Sabovčíkovi, spolumajitelé společnosti, která pivovar na západním Slovensku vybudovala. Slovenský obchodník Andrej Sabovčík má profesně s pivem letité zkušenosti, stejně tak jeho žena Miriam. „Uvařili jsme první pivo a zároveň jsme již řešili obchodní strategii,“ považuje za důležitý krok k úspěchu Andrej Sabovčík. Nestačí umět pivo uvařit, musíte vědět, co s ním dál. Jak upozorňuje spolumajitelka pivovaru, zásadní rozdíl mezi nimi a dalšími malými pivovary na Slovensku (a možná nejen tam) je, že lidé z Karpatu dělají s pivem roky, mají distribuci, vědí, kam pivo dát a za kolik. „Když si pivovar otevře ajťák, neví, co s ním,“ říká Miriam Sabovčíková.
V pivovaru Karpat se již na počátku rozhodli, že nebudou mít pivo jen v sudech, jak to preferovaly ostatní malé pivovary, ale také v lahvích. A ty že dostanou do velkého maloobchodního řetězce. Povedlo se. Slovenská jednička Tesco nejprve začala svým zákazníkům nabízet piva značky Karpat, od léta má v nabídce šest řemeslných piv pod prémiovou privátní řadou Tesco Finest, které pro ni v Karpatu vaří. „Do jiné než prémiové řady bychom nešli,“ komentuje Andrej Sabovčík. Tesco navíc zhruba před rokem transformovalo svoji strukturu a nyní řeší obchody v rámci střední Evropy pro čtyři země naráz: Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Slovensko. Znamená to mj. sjednocení sortimentu v těchto zemích včetně piva a to pak včetně tzv. privátních značek, tedy produktů vyráběných speciálně pro daný řetězec. „Většina řetězců prezentuje svým zákazníkům privátní piva v těch nejlevnějších cenových kategoriích. Tesco staví privátní značku od nejlevnějších až po prémiová piva. Jako jediní nabízíme privátní značku v tzv. řemeslných pivech,“ říká Jaromír Koudelík, manažer nákupu piv v rámci střední Evropy pro obchody Tesco.
Těmi jsou právě piva z pivovaru Karpat. „Jedná se o piva svrchně kvašená a v Tescu najdete šest klasických zástupců této řady: jsou to ALE, IPA, ležák LAGER, WHEAT neboli pšeničné pivo a tmavá piva STOUT a PORTER,“ vyjmenovává Andrej Sabovčík.
Češi jsou dost hrdí na svoje pivo, samozřejmě ho umíme nejlíp na světě. Nebojíte se přijít na český trh se slovenským pivem?
Jsme pivovar, který má vrchního sládka z České republiky, Moravy, Tomáše Hubu, jednoho z nejlepších, takže se nebojíme. My jsme takový česko-slovenský produkt. Dokonce jsme chvíli uvažovali nad tím, že bychom používali značku Made in Czechoslovakia.
Vy vlastně používáte i chmel a slad z České republiky? Proč?
V těchto zeměpisných šířkách je moravský slad a žatecký chmel pro český ležák určitě to nejlepší. Je jasné, že do ostatních piv, svrchně kvašených, ještě dodáváme zahraniční suroviny.
Vaše pivo označujete jako „craft beer“, tzv. řemeslné pivo. Co si pod tím máme představit?
Znamená to „urobený rukou“, takže důležité je, že u tohoto piva je vysoký podíl ruční práce. To znamená, že nezapnete počítač, který vám všechno přesně nadávkuje, uvaří, smíchá. U nás každých deset, dvacet minut vaření piva je pod přímým dohledem „ruky a oka“ našich sládků. Ručně dělají rozbory, ochutnávají… podíl ručního vaření piva je neporovnatelný s průmyslovým pivem. Ve velkém pivovaru se piva lidská ruka téměř nedotkne. U nás je ruka sládka u vaření každou minutu.
V České republice raketově roste počet minipivovarů, které podle definice „uvaří“ do deseti tisíc hektolitrů ročně. Jak se dělí pivovary na Slovensku a kam byste spadali vy?
Na Slovensku se pivovary dělí pouze na malé a velké. Malé jsou do dvou set tisíc a velké nad dvě stě tisíc hektolitrů piva za rok. V tomto jsme dost pozadu za Českou republikou. Kdybychom byli u vás, spadáme do deseti tisíc hektolitrů.
Jak se malý pivovar ze Slovenska dostane do nabídky Tesca?
Malým slovenským pivovarům se často vyčítá, že neumí dělat obchod a marketing. My jsme dali dohromady skupinu profesionálů. Naši sládci vaří pivo a já obchoduji. A tím, že už mám určité zkušenosti a znalosti, které jsem z velkého pivovaru přinesl do rodinné firmy, věděl jsem, že chci být úspěšný i v maloobchodních sítích. Tak jsme oslovili Tesco, které je na Slovensku jednička. S Karpatem jsme byli nejprve jen na Slovensku, a když to bylo podle lidí z Tesca úspěšné, začali jsme řešit projekt privátní řady a ta už šla do celé střední Evropy. Nebáli jsme se a máme poměrně přesné kalkulace, což je poměrně častý problém malých pivovarů, že ani nevědí, za kolik pivo vyrobí. Někteří „domovařiči“, ze kterých se staly malé pivovary, mají vůči nám někdy i předsudky. Snesla se na nás velká vlna kritiky, proč dáváme craft pivo do Tesca. Já jsem se jich zeptal, v čem je to jiné, když si člověk může koupit to pivo třeba v Tescu v Michalovcích, proč by to měla smět prodávat jen pivotéka v Košicích? Proč bychom Tesco nemohli použít jako distribuční kanál pro to, aby se naše pivo dostalo k co největšímu množství zákazníků?
Slyšela jsem, že jste zpočátku chtěli navařit několik druhů piv a až podle ohlasu a zájmu o ně se rozhodnout, co bude váš hlavní sortiment. Už jste se rozhodli?
Ano, to je pravda. Jako každý nový pivovar jsme začali zkoušet. Věděli jsme, že s ležákem nic nepokazíme a že ho budeme mít v portfoliu, ten byl na varně jako první. Věděli jsme, že budeme rovněž vařit IPA-u patnáctistupňovou (svrchně kvašené pivo z Anglie). Nakonec všechna piva, která jsme navařili, zůstala ve varném plánu, jen se sezónně rozdělila. Jediné pivo, které se neujalo, byla desítka, uvařili jsme jednu várku a ani tu jsme nedokázali celou prodat, lidé ji od nás zkrátka neočekávali. Naše nejnižší stupňovitost je tedy dnes jedenáctka.
Jaký podíl vaší produkce teď připadá na Tesco? Kolik piva mu dodáváte?
Je to zhruba padesát procent naší produkce.
Zvládli byste zásobovat i další řetězce, kdyby byl zájem?
V současnosti to nezvažujeme. Jediný, s kým takto ještě spolupracujeme, je Coop Žilina, lokální síť. Zrušili jsme spolupráci s Metrem (v ČR Makrem), tam to nemělo význam, náklady byly vyšší než výnosy. Momentálně spíše jednáme s Tescem o dalším rozšíření spolupráce.
Andrej Sabovčík
Spolumajitel řemeslného pivovaru Karpat (https://pivovarkarpat.sk/) a konceptu http://www.svetceskehopiva.sk/, který se věnuje dovozu českého piva z malých a středních pivovarů na Slovensko. S pivem se profesionálně poprvé potkal v Pivovaru Šariš (člen skupiny Pilsner Urquell) na pozicích manažera manažerského účetnictví, hlavního analytika a nakonec Sales Operation Managera.
Od roku 2006 se věnuje vlastní podnikatelské činnosti, která je spojena s pivem a provozováním vlastních kavárenských provozoven.
Pivovar Karpat – rodinný řemeslný pivovar, k jehož vybudování přispěla karpatská příroda nedaleko Hrnčiarovců nad Parnou v těsné blízkosti nejvýznamnějšího biotopu rybníků – Chráněného ptačího území. Vaří tu poctivé slovenské pivo, v němž odborníci spojili tradiční postupy s moderním vybavením a nejkvalitnějšími surovinami.
ČLÁNKY DO MAILU