Sauna jako relax i kondiční sport

Organizátoři se starají o to, aby v sauně byla neustále pára a teplota kolem 110 stupňů Celsia.

Vyhrává samozřejmě ten, kdo saunu opustí jako poslední. Musí ovšem jít po svých bez cizí pomoci, jinak mu hrozí diskvalifikace. Výdrž milovníků horka a vlhka se během dvoudenního mistrovství zkoumá hned několikrát – boj o titul se totiž odehrává nejdříve v kvalifikaci, a poté v semifinále a ve finále. A kdo myslíte, že obsazuje přední příčky? Samozřejmě ti, kteří se snad v sauně i rodí – Finové. Průzkumy uvádějí, že na pět milionů obyvatel země připadají odhadem dva miliony saun.

Pojďme ale nahlédnout na saunování jako na příjemný relax a ozdravnou kůru, kde rozhodně nebudeme trhat rekordy. Budeme si sauny užívat tak, aby nám v ní bylo příjemně. 

Historie

Název „sauna“ je finské slovo a už více než tři sta let stará definice tohoto slova označuje saunu jako „dům s možností lázně, pro kterou je vzduch ohříván pecí“. Tradici ohřívání těla však finské kmeny pravděpodobně přivezly ze střední Asie, kde je dodnes u kočovných kmenů běžně k vidění parní lázeň ve stanu. První popisy sauny se datují do 11. až 12. století. Ve středověku byla parní lázeň oblíbená v celé Evropě, avšak nikde nebylo saunování tak rozšířené jako v Evropě severní. Pro Finy byla sauna už tehdy součástí každodenního života a veřejnou saunu měla téměř každá vesnice.

Bezpochyby lze říci, že Finsko je kolébkou saunování. Ve střední Evropě se sauny začaly objevovat ve 20. až 30. letech 20. století. Masově se začaly rozšiřovat v 50. letech a u nás ve větší míře až na počátku let devadesátých. V Čechách postavil pravděpodobně první saunu u Štěpánova doc. František Vojta v roce 1936, v roce 1946 byla zprovozněna první veřejná sauna v Brně-Pisárkách, v roce 1948 byla v Karlově Studánce otevřena sauna k lékařským účelům. V roce 1982 byla v tehdejším Československu, resp. v Piešťanech, uspořádán VIII. mezinárodní kongres sauny.

Finská sauna, parní sauna, infrasauna

Princip saunování spočívá v důkladném prohřátí celého těla a následném prudkém ochlazení. Teploty u saunování jsou okolo 90°C. Uhlíky polévané vodou způsobují, že vzduch v místnosti je velmi suchý. Opakem je parní sauna s vysokou vlhkostí, kde teploměr vyšplhá maximálně na padesátku, ale díky tomu tady mohou pobývat i lidé, kterým by klasická finská výheň neudělala po zdravotní stránce dobře. V poslední době se objevuje další typ – tzv. infrasauna, kde infračervené paprsky prohřívají tělo uvnitř na způsob slunečního záření. Ani tato sauna by vzhledem k teplotě do 60°C neměla způsobovat problémy lidem se srdečními chorobami nebo vysokým krevním tlakem. Infrasauny jsou vhodné především pro sportovce, mohou je však využívat všichni ostatní, kterým může pomáhat při chřipce a nachlazení, celulitidě, odbourávání kalorií a tedy snižování tělesné hmotnosti, revmatických potížích a řadě dalších zdravotních problémů.

Jaký vliv má sauna na zdraví člověka?

Saunování má především výborný preventivní účinek. Napomáhá klidnější činnosti srdce, prohlubuje a uvolňuje dýchací cesty. Stejně tak utiší vaše podrážděné nervy, migrénu nebo nervozitu. Vylaďuje hormonální funkce. Díky saunování se tělo začne silně okysličovat, dojde k rozšiřování kožních pórů a cév. Zlepší se dýchání kůže, ta je potom vláčnější a svěžejší. Končetiny se lépe prokrví, což je vhodné, pokud vás, zejména v zimním období, trápí studené nohy. Odstraňuje stresy každodenního života. Má prokazatelné blahodárné účinky na psychiku člověka, regeneraci celého organismu včetně svalstva. Je nesmírně prospěšná jako prevence vůči alergiím.

Z léčebného hlediska má saunování podpůrný význam. Z literatury a praxe je známo využívání aromaterapie (při léčbě horních cest dýchacích, při poruchách pohybového ústrojí, při nespavosti), sauna se využívá k prohřátí kloubů u některých ortopedických diagnóz, při některých klimakterických potížích apod. Zajímavých výsledků se dosahuje také při saunování mentálně postižených dětí v denních stacionářích. Může kladně ovlivnit chronické záněty žlučníku, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva, do jisté míry ovlivní i průběh vředové nemoci, a to především v její počáteční fázi. Dýchání v prohřívárně není obtížné, obvykle se dýchá zhluboka.

Saunování se proto doporučuje u chronických zánětů cest dýchacích, chronických zánětů průdušek, u astmatických stavů, poskytuje úlevu osobám s rozedmou plic a je vhodná v rekonvalescenci po akutních zánětech horních cest dýchacích a zánětech plic. Výrazný je vliv saunování na tzv. neurovegetativní systém: po sauně se dobře spí, saunování odstraňuje migrénové bolesti, vede k osvěžení, k pocitům radostné nálady a uklidnění, k útlumu předchozího vzrušení, k ústupu tísnivých pocitů, nervozity, neklidu, nespavosti a nechutenství. Dalším kladem je zlepšení prokrvení končetin (příznak tzv. „studených nohou“).

Další výčet kladných vlivů pravidelného saunování je rehabilitace po úrazech, při doléčování obrn končetinových nervů, rehabilitace plotýnkových syndromů, zánětů šlach a svalů z přetížení, dochází ke zmenšení obtíží u artróz a revmatismu, zlepšují se některá onemocnění kůže.

Saunování má také příznivý účinek kosmetický. Vyplavuje se maz a nečistoty z kožních pórů, zlepšuje se dýchání kůže, zvětšuje se její vláčnost, svěžest i vzhled. Napomáhá k jemnosti a hebkosti vlasů, zvýšeným prokrvením přispívá i k výživě vlasových kořínků.

Sauna však není samospasitelná. Saunování může zklamat především ty, kteří si myslí, že saunováním zhubnou. Pravda je, že se při saunování během 1/2 hodiny ztratí 500 g vody, pravda je i to, že saunování pomůže k lepšímu rozložení vody v organizmu, což snižuje např. otoky u lidí s nadváhou, když mizí voda z tukových tkání. Nahromaděné tukové zásoby však nezmizí a vodu po saunové lázni rychle doplníme.

Pro koho sauna není vhodná?

Sauna je vhodná pro zdravé osoby, u nichž nebyly zjištěny známky nějakého závažného onemocnění (akutního nebo zhoršeného chronického). Pro příjemné saunování je důležitý momentální psychický stav a okamžitá tělesná dispozice. Nemocný by se měl před návštěvou sauny poradit se svým ošetřujícím lékařem. Některá onemocnění nepatří do sauny vůbec (akutní záněty, některé kožní projevy, kontraindikované gynekologické problémy a degenerativní onemocnění, apod.) Kdo se zdráv necítí, měl by se obrátit na lékaře. Při akutních nemocech – záněty horních cest dýchacích, záněty průdušek; záněty močových cest i infekčních choroby, také při těžších poruchách orgánů je saunování nevhodné. Do sauny se nemá vstupovat po hojném jídle a v žádném případě v alkoholovém opojení, samozřejmě také v době léčení, nebo po velkém tělesném či duševním vypětí.

Pár saunovacích zásad:

- Před saunováním se důkladně omyjte teplou vodou.
- Do sauny vstupujte nazí. Z těla se odvádí toxické látky, takže pokud bychom se chtěli saunovat v plavkách, riskujeme tím alergické reakce v důsledku nahromadění toxinů, které se hůře odvádějí.
- Teplota v sauně se pohybuje kolem 90 °C, vlhkost by se měla pohybovat kolem 15 %.
- Optimální doba saunování je v podvečer, kvůli následnému spánku.
- V sauně ulehněte na ručník.
- Začněte nejlépe na spodní pryčně, pak se přesuňte na horní pryčnu.
- Je dobré provádět během pobytu v potní místnosti automasáž nebo minimálně drhnutí povrchu těla různými k tomu účelu uzpůsobenými pomůckami (kartáče, houby, větvičky, byliny apod.). Tato činnost pomáhá otevírat kožní póry a vyplavovat nečistoty z kůže a podkoží. Zároveň urychluje pocení a tím i zlepšuje termoregulaci.
- Nejlepší poloha pro pobyt v potní místnosti je pozice v leže, případně v sedě tak, abychom nohy měli na stejné lavici, na které sedíme, to znamená přibližně ve stejné výšce, jako sedíme. Klasický a často prováděný sed v podobné pozici, jako bychom seděli na běžné židli, není příliš vhodný. Může docházet k velkému rozdílu teplot mezi chodidly a hlavou saunujícího se člověka. Tento rozdíl teploty dosahuje i několika desítek °C. Takovýto rozdíl teploty není pro lidský organismus přirozený a dochází k velkému namáhání termoregulačních mechanismů. U některých jedinců se proto může tato nedostatečnost projevit závratěmi nebo bolestmi hlavy.
- Délka pobytu v sauně je u dětí zpravidla 5 až 8 minut, dospělí by neměli překračovat 15 minut.
- Pokud vás začnou pálit boltce uší, špička nosu, lícní kosti, bradavky, konečky prstů nebo se vám bude špatně dýchat, je nejvyšší čas potní místnost opustit nebo se přemístit na nižší lavici.
- Pokud při saunování ležíte, nevstávejte příliš rychle, mohlo by dojít ke kolapsu.
- Před vstupem do ochlazovacího bazénku by mělo být samozřejmostí osprchovat se teplou vodou, jinak přeneseme veškeré vypocené „nečistoty“ do ochlazovací lázně a obšťastníme jimi všechny, kteří přijdou po nás.
- Do ochlazovacího bazénu je vhodné vstupovat po schodech, skok po hlavě se zásadně nedoporučuje. Také se můžeme ochladit studenou sprchou, pobytem na chladném vzduchu, třením sněhem atd.
- Ochlazení obvykle doplňujeme dechovým cvičením nebo lehkou rozcvičkou.
- Ohřátí a ochlazení střídáme, obvykle stačí 3×.
- Prodlužování nebo časté a rychlé střídání není vhodné.
- Po posledním ochlazení se krátce osprchujeme vlažnou vodou, použití mýdla nebo sprchového gelu není na závěr vhodné, může dojít k podráždění pokožky.
- Po osušení setrváme v odpočívárně, doplníme zbytek tekutin.
- Po saunování se už nemáme potit. Potíme-li se ještě při cestě domů (třeba na zádech), musíme zřejmě v odpočívárně zůstat déle.
- Doporučená doba saunování je 1× týdně 90 – 120 minut.
- Doporučuje se saunovat ve dvou, protože i zdravému jedinci se může udělat nevolno.

Kdy pocítíme první účinky?

Účinek saunování se projevuje až po několika návštěvách, nejlépe jednou týdně. Dochází tak ke zlepšení krevního oběhu a látkové výměny. Sauna slouží jako vhodný trénink k posilování cévního systému, střídáním horka a chladu nutíme sliznice horních cest dýchacích přizpůsobovat se tepelným výkyvům, mohutným prokrvováním zlepšujeme jejích výživu a přívod obranných látek. Výsledkem je pak celková otužilost a odolnost proti infekcím. Proto je vhodné saunovat především děti, a to už od raného věku.

Mocným drážděním potních žláz při saunování je vyvoláno vydatné vylučování vody. Tím se z organizmu dostávají škodlivé odpadové látky ze svalů, kloubů a nervů. Proto většina návštěvníků sauny pociťuje po saunování zlepšeni pohyblivosti, uvolnění, lehkost. Potní žlázy zahajují činnost tehdy, hrozí-li organismu přehřátí – na rozdíl od přehřátí v létě, kdy může dojít k utonutí při náhlém skoku do vody. Při saunování nedochází k vzestupu vnitřní teploty organismu, krátkodobé ochlazení také vede jen k ochlazeni povrchu těla.