Originální sbírkou fotografií pěn piv kvasících na spilkách se pyšní držitel titulu „Sládek roku 2009“ a současný sládek nedávno znovuotevřeného Pivovaru Uhříněves Ladislav Veselý. Ze vzhledu pěny piva lze přitom zjistit, v jakém stadiu se kvašení piva nachází, zdali proces kvašení probíhá správně a částečně lze také pohledem na pěnu odhalit sílu a typ piva.
Jednotlivá stadia pivních pěn jsou ale také velmi atraktivní na pohled. Skoro by se dalo říci, že jde doslova o umělecká díla, v nichž by člověk často bez doprovodného komentáře ani pivní pěnu nepoznal a nehledal.
Veřejnost se nicméně obvykle na spilky nedostane, jednak kvůli možnému riziku kontaminace zrajícího piva a zejména z bezpečnostních důvodů. Především v minulosti, kdy byly tyto prostory nedostatečně odvětrávány, hrozila v nich otrava kysličníkem uhličitým, který vzniká v průběhu kvasného procesu. Právě oxid uhličitý je přitom důležitým spolutvůrcem podoby pěny piva a originálních grafických vzorů, jejichž galerii představuje server Vitalia.cz svým čtenářům.
Pěna se neustále proměňuje
Proces kvašení piva na spilkách, mluvíme-li o tradičním pivu z ječného sladu, trvá zhruba deset dnů při teplotě deset stupňů Celsia.
Pěna mění svou podobu po celou dobu kvašení, doslova každou hodinu. Od stadia zaprašování, které charakterizují malé bílé bublinky, až po závěrečné stadium zvané deka, což je finální nízká tmavá vrstva pěny, která se sbírá a následně likviduje. Nejzajímavější obrazce se tvoří čtvrtý až pátý den kvašení.
Vícestupňová piva mají obvykle o něco hustší pěnu, tmavá piva zase tmavší. Naopak příliš velký rozdíl v charakteru pivní pěny není mezi pšeničnými pivy a pivy z ječmene, ani mezi technologií spodního nebo svrchního kvašení.
Otestujte své znalosti: Pivní základka – co víte o pivu?