Až na deštivé počasí v několika předchozích dnech jsou dosavadní informace o úrodě tuzemského chmele a jeho kvalitě či kontrolách této kvality vesměs pozitivní. Pokud se přitom naplní dosavadní prognózy, bude podle všeho letošní úroda jedním z řady impulzů pro další rozvoj minipivovarů.
Velká úroda chmele – šance pro minipivovary
Sucho v loňském roce se totiž podepsalo částečně na kvalitě, především ale na objemu sklizeného chmele, což v následném průběhu sezóny zkomplikovalo dodávky „zeleného zlata“ těm odběratelům, kteří neměli uzavřeny dlouhodobé smlouvy.
Letos se ale naopak očekává sklizeň rekordní, mírně se také zvýšily plochy, na nichž se chmel pěstuje. A to nejen plochy našeho aromatického žateckého poloraného červeňáku, ale i dalších odrůd, což poskytuje prostor pro širší spektrum z těchto odrůd uvařených piv.
To je mimo jiné šance pro další minipivovary, které u nás rostou jako „houby po dešti“. Podle již dřívějšího vyjádření prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se jejich současný počet pohybující se kolem tří stovek minipivovarů může postupně zvýšit i na trojnásobek.
Vychytávka na pesticidy
Díky investici Chmelařského institutu Žatec do nového moderního přístroje na zjišťování pozůstatků pesticidů v listech a hlávkách chmele se navíc zrychlí a zkvalitní monitoring kvality tuzemského chmele.
Zakoupený přístroj se vyznačuje vysokou citlivostí a navíc je schopen v rámci jedné analýzy detekovat stovky různých látek. Podle představitelů institutu nemělo české chmelařství dosud tak kvalitní analytický aparát k dispozici a vzorky se proto analyzovaly v zahraničí, případně u jiných „nechmelařských“ subjektů v ČR, například na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
Nyní budou analýzy našeho chmele operativnější a podrobnější, do konce letošního roku by mělo dojít k akreditaci (prokázání způsobilosti) laboratoře institutu prostřednictvím Českého institutu pro akreditaci.
Další důvod pro české pivo
Pro spotřebitele to samozřejmě znamená další důvod k preferenci piv vyráběných z našeho chmele. To je důležitá informace zejména za situace, kdy se přece jen částečně mění konzervativní tuzemský spotřebitel, který především prostřednictvím mladší generace hledá k českým pivům varianty v podobě dovážené produkce.
A bude „ještě lépe“. Chmelařský institut plánuje společně s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským (VÚPS) společný projekt, který by za využití moderních analytických metod optimalizoval „ochranné lhůty aktuálně používaných pesticidů na základě měření rozpadových křivek, vyhodnocení vlivu povětrnostních podmínek nebo distribuci účinných látek v rostlině po aplikaci systemických pesticidů a následný přechod těchto látek přímo do piva“. Svým způsobem lze říci, že chmel a pivo bude v ČR pod kontrolou, která téměř nemá obdoby ve světě. Na jaře jsme například psali o nálezu herbicidu glyfosát v německých pivech:
Test: 14 nejprodávanějších německých piv obsahuje pesticidy
Chybí starci na chmelu
Snad jediným problémem pěstitelů chmele v ČR je nedostatek brigádníků v době jeho sklizně. Na vině je postoj některých krajských zřizovatelů středních škol, kteří zakazují nebo alespoň komplikují účast středoškoláků na brigádách v zemědělství. Chmelaři přitom nechtějí samozřejmě na brigády nikoho nutit, dobrovolný zájem by ale byl z mnoha důvodů přínosem.
Například příspěvkem k socializaci studentů, praktickou zkušeností a do značné míry osvětou o tom, jak vzniká v našich zemích nejoblíbenější mok, „tmelením“ kolektivu při společné činnosti a v neposlední řadě alternativou k najímání sezónních, obvykle zahraničních pracovníků personálními agenturami.
ČLÁNKY DO MAILU