Téměř dvě stovky školních jídelen jsou již v současné době zapojeny do projektu Skutečně zdravá škola, zatímco počátkem loňského školního roku jich bylo patnáct. To svědčí o rostoucím zájmu rodičů školáků, ale i samotných škol o zlepšení kvality školního stravování. To zatím ve většině školních kuchyní vychází z již poměrně letitého spotřebního koše, který stanoví nutriční potřeby školáků.
Lepší nerovná se dražší
Nejdůležitější na celém projektu je přitom doložitelná skutečnost, že zdravější stravování neznamená ani pro školy, a tedy ani pro rodiče školáků zvýšené náklady na školní obědy. Podle odborného garanta projektu Toma Václavíka nenavýšila ceny žádná ze škol zapojených do projektu, které začaly používat zdravější a čerstvější suroviny na vaření školních obědů. Pokud navíc přešly některé školy na vaření obědů z biopotravin, vzrostly podle něj ceny jídel o deset, maximálně dvacet procent, což je doslova o pár korun.
Jednotlivé školy přitom mají podle věkových kategorií školáků na obědy cenové limity, které se pohybují kolem třiceti korun na školáka a den. Řada z nich ale tyto limity nevyužívá, takže v nákladech na nákup surovin mají ještě rezervy. Ty ale není dokonce nutné využít. Přestože je převažujícím názorem spotřebitelů, že zdravé a čerstvé suroviny jsou oproti běžně používaným dražší, tvrdí propagátoři Skutečně zdravé školy unisono, že tomu tak není.
Projekt totiž doporučuje školám využívat co nejvíce nezpracované suroviny, které jsou oproti zpracovaným nebo částečně zpracovaným ingrediencím do školních obědů (například polotovarům) ve skutečnosti levnější.
Zdravé jídlo má větší nároky na znalosti a suroviny
Složitější a náročnější je ale právě úprava surovin a znalosti kuchařek o tom, jaká úprava je optimální a pro školáky nutričně přínosná. To ale znamená osvětu v profesi školních kuchařek, případně hospodářek škol, které suroviny pro přípravu obědů objednávají.
Skutečně zdravá škola se také snaží vyhledávat tuzemské pěstitele nebo chovatele, kteří by se mohli stát dodavateli surovin do školních zařízení. I když zatím stávající spektrum dodavatelů nepokrývá plně potřeby škol, situace se postupně zlepšuje. Což mimochodem napomáhá odbytu českých zemědělských surovin a potravin, podporuje rozvoj venkova a především zvyšuje kvalitu stravování nejmladší generace.
Spotřební koš je zastaralý
Zmiňovaný spotřební koš, jehož strukturu hájí Státní zdravotní ústav, navíc v mnoha směrech nevyhovuje současným potřebám. Je totiž více než čtvrt století starý, přičemž za tu dobu se výrazně změnil jak životní styl školáků, tak technologie výroby potravin. Tehdy se daleko méně než v současné době využívaly k výrobě potravin různé přídatné látky (tzv. éčka), byť značná část z nich nepředstavuje ani pro nejmladší populaci problém.
Nejde ale jen o složení potravin, ale také o technologické postupy při jejich výrobě a především o „moderní“ životní styl školáků, který je obecně charakterizován nedostatkem pohybu a neúměrnou nezdravou dobou, kterou školáci mimo školu tráví nad IT programy všeho druhu. Je tak zřejmé, že je tomu, kromě projektů zaměřených na zvýšení pohybových aktivit, také nutné přizpůsobit strukturu stravování.
Vivat školní jídelny
Na druhou stranu je skutečností, že samotné školní stravování je velkým výdobytkem naší země, který ve většině, i vyspělého světa, nefunguje.
Galerie: Školní obědy amerických dětí. To jste ještě neviděli
V zásadě tak lze argumentovat, že je lepší dosavadní systém, než ponechat stravování školáků buď přímo na nich samotných, nebo na rodičích, kteří ale v drtivé většině nemají potřebné nutriční znalosti, což mimochodem platí i o celé škále samozvaných nutričních poradců.
To však samozřejmě neznamená, že není žádoucí tento systém postupně měnit, a to raději aktivitou občanských iniciativ typu Skutečně zdravá škola než sociálním inženýrstvím populistických politiků všeho druhu. Je přitom zřejmé, že ke změnám ve školním stravování, ale nejen v něm, již stejně samovolně dochází, a tento proces se bude zrychlovat. Pro účast na projektu Skutečně zdravá škola tak platí další ze známých a pravdivých českých úsloví: „Lepší dříve než později.“