„Lidský mozek se vyvíjí a je neustále složitější, proto ho zřejmě vědci nikdy nebudou s to poznat. Vývoj mozku je totiž zřejmě vždycky předběhne,“ říká ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a předsedkyně České společnosti pro neurovědy profesorka Eva Syková při představování programu k Evropskému týdnu mozku, který se v Praze bude konat od 16. do 20. března.
Přes veškerý vědecký pokrok lidstvo podle Sykové převážnou většinu mozkových onemocnění vůbec nedokáže léčit. Lékaři pouze zpomalují průběh onemocnění. Pomoci by při tom mohly kmenové buňky. "Tudy se ubírá základní vědecký výzkum na zvířatech a posléze se aplikuje u pacientů,“ uvádí profesorka.
mozek
Naštěstí se vědcům při výzkumu kmenových buněk a jejich využití v léčbě podařilo eliminovat etický problém. Není už třeba získávat z embryí buňky, které jsou stavebním materiálem pro všechny tělesné orgány. Vědci zjistili, že je možný i opačný postup, to znamená z buněk dospělých jedinců vytvořit buňky kmenové. Dosáhli toho například přenosem genů, které řídí kmenové buňky, do buněk dospělých jedinců, a ty se pak chovají stejně jako buňky v embryích. Nyní existuje i řada jiných možností. „Využívat embrya pro výzkumné účely proto nikdo nechce,“ říká Syková.
V České republice legislativa umožňuje zkoumat kmenové buňky pouze v akreditovaných institucích, s výjimkou výzkumu lidských embryí, uvedla Syková. Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny podotkl, že vytváření embryí pro výzkumné účely povoluje pouze legislativa Velké Británie.
Syková se vyslovila také proti klonování lidí. Za zcela neetické to podle ní považuje většina vědců. „Doufám, že nedojde ke změně tady toho názoru. Klonování lidí by mělo být zakázáno ve všech zemích, dokud bude lidstvo schopno se rozmnožovat normální cestou,“ zdůraznila profesorka. Za normální způsob rozmnožování u lidí Syková považuje i mimotělní oplodnění.
ČLÁNKY DO MAILU