Aktovky nejmenších školáků váží až pět kilo, a děti si tak zadělávají na problémy se zády. Na vině nejsou jen těžké knížky, držení těla může negativně ovlivnit i nevhodný batoh nebo jeho nedbalé nošení na jednom rameni. ČTK to řekla Věra Filipová ze Státního zdravotního ústavu.
„Aktovka by měla mít zhruba 10–12 procent váhy dítěte,“ uvedla Filipová. Dítě v první třídě váží průměrně kolem 25 kilo, naplněná taška by proto měla mít maximálně tři kila. Do brašny se však musí kromě slabikáře a sešitů vejít často i lahev s vodou, svačina a papuče. Zbytečnou zátěž navíc představují třeba tvrdé desky na knížky, plastová krabička na jídlo nebo rozměrné tříkomorové pouzdro. Podle Filipové se však zátěž dá omezit, když se rodiče se školou domluví, aby žáci mohli nechávat bačkory a oblečení na tělocvik přímo ve třídě. Škola by také měla dětem zajistit pitný režim, aby si nemusely nosit těžké lahve s nápoji.
Odlehčit tašku prý ale mohou hlavně sami rodiče, když ji každý večer proberou a vyndají z ní zbytečnosti. Některé děti si totiž pro jistotu stále nosí všechny své knížky a sešity, i když je ten den ve škole nepotřebují. V brašně se jim ale mohou hromadit třeba i nesnědené svačiny nebo hračky. Jednou z možností, jak odlehčit aktovku, je také nechávat všechny knížky ve škole a na doma pak koupit druhou sadu. V současnosti dává prvňáků knížky a základní školní pomůcky škola.
Ideální aktovka musí mít vyztužená záda a nastavitelné popruhy. Ty by měli rodiče potomkovi nastavit tak, aby brašna seděla přímo na zádech. Pokud visí moc nízko, zatěžuje bederní páteř. Taška by měla mít nejlépe čtvercový tvar, je přitom jedno, jestli rodiče koupí batůžek nebo klasickou aktovku. Odbornice nedoporučuje ani zavěsit pytlík s papučemi na jednu stranu brašny, i to prý může křivit dětem páteř. Obchody nabízejí i školní tašky na kolečkách, od kufru se liší menší velikostí a pestrou barevnou škálou.
Právě jasné barvy, odrazky nebo i blikačky pak také zvyšují bezpečnost školáka. Kvalitní taška stojí i 2000 korun, rodiče ale mohou výrazně ušetřit, pokud se porozhlédnou po internetových bazarech nebo počkají na slevové akce velkých řetězců.
Při průzkumu, který Státní zdravotní ústav dělal v letech 2002 až 2005 mezi 3500 školáky, vyšlo najevo, že třetina všech sedmiletých dětí má vadné držení těla. U starších dětí je toto číslo dokonce přes 40 procent. Děti pak mívají kulatá záda, křivou páteř nebo trpí bolestmi hlavy. Filipová však upozornila, že lví podíl na dětských problémech se zády má také fakt, že děti nesportují.
ČLÁNKY DO MAILU