V České republice získáváme ze stravy zhruba jen polovinu množství potřebných omega-3 mastných kyselin. Jejich nejvhodnějších zdrojem jsou přitom ryby, a speciálně mořské ryby, ČR ale patří k zemím s nejnižší spotřebou ryb na světě. Jak přitom zaznělo také na nedávné konferenci „Výživa a zdraví“, negativní dopad má tato skutečnost na celou populaci, nejvíce ale na děti, a to již od počátku jejich zrození.
Co se dozvíte v článku
Oleje jsou dobré i méně kvalitní zdroje
Právě správné výživě dětí bylo na konferenci věnováno několik odborných přednášek, stejně tak ale byly velkým tématem akce mýty, které se správného stravování týkají. Mnohé z nich se navíc týkaly a týkají právě zdrojů omega-3 mastných kyselin.
Za velmi dobrý zdroj těchto látek jsou obecně považována semena lnu, chia, konopí a z nich vyrobených olejů. To je sice pravda, ale uvedené oleje se v tuzemské kuchyni příliš nepoužívají. A jak také informoval ve své prezentaci expert na problematiku tuků a olejů doc. Jiří Brát, třeba lněný rychle oxiduje, což snižuje potenciál použití. Kolem sedmi procent důležité kyseliny alfa-linolenové obsahuje i olej sójový, ten však není na našem trhu příliš rozšířený.
Mýty se částečně týkají i olivového oleje. „Často se mu přisuzují i vlastnosti, které nemá, například obsah omega-3 mastných kyselin je v něm nutričně nevýznamný. Podobně nemůže sloužit jako zdroj omega-3 mastných kyselin olej slunečnicový, dýňový či avokádo, které se v článcích objevují jako údajný zdroj omega-3 mastných kyselin. Rovněž obecné tvrzení, že omega-3 mastné kyseliny najdeme v ořeších, je zavádějící. Z běžně dostupných ořechů jsou jejich dobrým zdrojem pouze vlašské ořechy,“ informoval Jiří Brát.
Podceňovaná zvěřina
Obdobně je to i se zvěřinou. Studie z roku 2015 sice konstatovala, že jelení maso obsahuje i více než deset procent zmiňované kyseliny alfa-linoleové (v srnčím je obsah o polovinu nižší, ale pořád docela vysoký), jenže ani zvěřina se v ČR příliš nekonzumuje a průměrná spotřeba na osobu a rok (zhruba jeden kilogram) je ještě nižší než v případě ryb.
Významným zdrojem omega-3 mastných kyselin není ani máslo nebo sádlo. „Sledovat poměry omega-6 a omega-3 mastných kyselin v tucích s jejich nutričně nevýznamným obsahem nedává vůbec žádný smysl,“ konstatuje Jiří Brát.
Význam mastných kyselin je značný
Esenciální mastné kyseliny, což je právě kyselina alfa-linoleová a kyselina linolová, patří ale mezi nejdůležitější složky potravy. Právě kyselina alfa-linolenová je, jak zdůraznil v další přednášce prof. Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu (SZÚ), prekurzorem pro životně důležité mastné kyseliny, známé jako kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA).
„Z pohledu pokrytí základních funkcí v organismu je příjem omega-3 mastných kyselin na spodní hranici intervalu doporučených hodnot, z hlediska preventivních opatření by bylo účelné jej alespoň dvojnásobně zvýšit. Příjem omega-6 se pohybuje v horní části intervalu doporučených hodnot. To znamená, že příjem omega-6 mastných kyselin není vysoký, jak se často můžeme v různých článcích dočíst,“ uvádí se v materiálu, na kterém se podílel kolektiv autorů SZÚ a také Krajská hygienická stanice Zlínského kraje.
Proč dávat dětem omega-3 mastné kyseliny
Uvedený kolektiv také zpracoval a prezentoval desatero důvodů, proč je třeba dětem zabezpečit dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin a jaké důsledky plynou z nedostatečného příjmu.
Galerie: Pochoutky pro děti – většinou jen samý cukr
10 benefitů omega-3 mastných kyselin u dětí
1. Růst mozku
Omega-3 mastné kyseliny (MK) jsou potřebné pro růst mozku.
Mozek roste nejvyšším tempem od narození do dvou let, ačkoli vývoj pokračuje v dětství a dospívání. Více než šedesát procent mozku je tvořeno tukem a omega-3 MK − DHA (kyselina dokosahexaenová), která tvoří asi deset až patnáct procent. DHA je nezbytná pro vývoj senzorických, percepčních, kognitivních a motorických funkcí nervového systému během růstu mozku. Předpokládá se, že části mozku bohaté na DHA jsou zodpovědné za činnosti, jako je plánování, řešení problémů a soustředěná pozornost.
2. Funkce mozku
Omega-3 masné kyseliny DHA podporují funkci mozku.
Zejména DHA je považována za nezbytnou pro normální mozkovou funkci. Pomáhá zlepšit tekutost buněčné membrány, což znamená, že nervové impulzy nebo zprávy jsou přenášeny efektivněji. U zvířat vede nízký obsah mozkové DHA ke změnám v chování a je spojena s problémy s učením a deficitem paměti. U lidí studie naznačují, že DHA podporuje normální IQ a zachovává učení a paměť. Posouzením sedmi různých studií, které informovaly o výsledcích DHA a výkonu ve škole, se zjistilo, že pět studií prokázalo, že DHA zlepšila výkon ve škole, včetně schopnosti učení, čtení a pravopisu.
3. Zlepšení ve čtení a matematice
Omega-3 mastné kyseliny mohou zlepšit čtení a matematické dovednosti.
Vědci na Oxfordské univerzitě studovali děti, kterým byla podávána dávka 600 mg omega-3 MK denně po dobu čtyř měsíců. Výsledky této studie, nazvané studie DOLAB, ukázaly, že u pětiny dětí s nejhorší „čtecí“ gramotností se schopnost čtení v porovnání s placebo skupinou zrychlila o tři týdny ve srovnání s úrovní daného chronologického věku a u desetiny děti s nejhoršími „čtecími“ schopnostmi dokonce o 1,9 měsíce v porovnání s placebo skupinou. I když je k potvrzení nebo vyloučení těchto zjištění nezbytný další výzkum, výsledky naznačují, že omega-3 MK mohou být zvláště užitečné pro děti s nejhoršími čtenářskými dovednostmi, které nedosahují dobré schopnosti čtení. V jiné studii v Bradfordu, kde byl žákům denně podáván rybí olej, to vedlo k tomu, že 81 % žáků vykazovalo zlepšení ve čtení, 67 % v psaní a 74 % v matematice.
4. Lepší spánek
Omega-3 mastné kyseliny mohou zlepšit spánek dětí.
Většina rodičů se snaží zajistit dobrý noční spánek pro své děti. Studie DOLAB také zkoumala, zda suplementace omega-3 MK může mít příznivý účinek na spánek. Výsledky ukázaly, že špatný spánek je významně spojen s nižšími hladinami DHA v krvi a že suplementace DHA vedla ke snížení počtu narušení nočního spánku v průměru o 58 minut za jednu noc.
5. Pozitivní vliv na deprese u dětí
Omega-3 mastné kyseliny příznivě ovlivňují deprese u dětí.
Existuje několik studií prokazujících účinnost omega-3 MK na deprese u dospělých. Ale deprese u dětí se ve skutečnosti také stává běžnější. Kontrolovaná, dvojitě zaslepená pilotní studie v Izraeli zkoumala účinky doplňku omega-3 MK u dětí ve věku 6−12 let s depresemi. Výsledky byly pozitivní. Většina dětí užívajících doplněk s omega-3 MK měla o padesát procent méně příznaků na konci pokusu a několik dětí se dostalo do úplné remise. Předpokládá se, že omega-3 MK zlepšují průtok krve mozkem, zatímco u těch s depresí bez suplementace je průtok považován za snížený.
6. Přínos u ADHD
Omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosné pro děti s ADHD.
Porucha pozornosti/hyperaktivity (ADHD) je často diagnostikovaná neurologická porucha. Standardní léčba stimulanty může mít závažné vedlejší účinky a nesnášenlivost, a proto je poptávka po alternativní léčbě vysoká. Výzkum ukázal, že v krvi pacientů s ADHD byly ve srovnání s pacienty bez ADHD nalezeny nižší hladiny omega-3 MK. Bylo provedeno mnoho studií zkoumající účinky omega-3 MK na ADHD, ale výsledky jsou nekonzistentní. Nedávná analýza přezkoumala řadu studií provedených v letech 2000 až 2015 a zjistila, že zatímco výsledky některých z nich byly nekonzistentní, celkově ukázala, že existují důkazy, že příjem omega-3 MK může být zdravotním přínosem pro osoby s ADHD.
7. Pomoc při poruše koordinace
Omega-3 mastné kyseliny zlepšují učení a chování při vývojové poruše koordinace.
Studie Oxford-Durham zkoumala účinky doplňování omega-3 MK na děti s vývojovou poruchou koordinace (DCD, dyspraxie). Na konci studie výsledky ukázaly, že došlo k významnému zlepšení čtení, pravopisu a chování u těch, kteří užívali doplňky s omega-3 MK. Autoři došli k závěru, že omega-3 MK jsou bezpečnou a efektivní možností léčby pro děti s vývojovou poruchou koordinace.
8. Méně alergií
Včasný přívod omega-3 mastných kyselin může snížit výskyt alergií u dětí.
Publikace z roku 2017 uvádí, že konzumace tučných ryb nebo rybího oleje v těhotenství může být strategií, jak předcházet alergickým onemocněním u kojenců a dětí. Studie u kojenců od narození do šesti měsíců zjistila, že omega-3 MK jsou schopny modifikovat markery imunity a potenciálně chránit před alergiemi. Kromě toho další studie zaznamenala významně snížený výskyt přetrvávajícího pískání nebo astmatu u dětí ve věku tři až pět let, jejichž matky během těhotenství užívaly rybí tuk. To vše naznačuje, že konzumace omega-3 MK během těhotenství matkami nebo příjem omega-3 MK v kojeneckém věku může pomoci snížit výskyt alergických onemocnění, včetně astmatu.
9. Méně nemocí a průjmů
Omega-3 mastné kyseliny mohou u dětí snižovat výskyt respiračních nemocí a průjmů.
Omega-3 MK mohou mít blahodárný účinek na imunitní systém, jak je uvedeno výše, a to může pomoci snížit frekvenci výskytu běžných nemocí u kojenců. Jedna studie se zabývala výskytem respiračních onemocnění (jako je bronchitida, bronchiolitida, kašel, zánět sliznice hrtanu) a průjmu u kojenců, jimž byla podávána výživa doplněná omega-3 MK DHA a výživa bez přidané DHA. Výsledky zjistily, že počet epizod respiračních nemocí a průjmů v prvních dvanácti měsících života byl významně snížen u kojenců krmených výživou obohacenou o DHA.
10. Pomoc u obézních
Omega-3 MK mohou u obézních dětí snižovat inzulínovou rezistenci.
Ve studii zkoumající obézní děti a dospívající bylo zjištěno, že suplementace omega-3 MK byla schopna významně snížit koncentraci glukózy v krvi a inzulínu, jakož i koncentraci triglyceridů. Tyto výsledky naznačují, že omega-3 MK mohou být velmi užitečné jako podpůrná terapie u obézních dětí a dospívajících dětí s inzulinovou rezistencí.
Zdroj desatera: „Omega-3 mastné kyseliny (rybí olej) pro školní děti“, kolektiv autorů: Jiří Ruprich, Svatava Bischofová, Helena Pernicová, Irena Řehůřková, Zuzana Měřínská (SZÚ, Centrum zdraví, výživy a potravin, Brno), Ivana Lukašíková (Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně), Konference „Výživa a zdraví“, 15. až 17. 9. 2020, Lázeňský dům Beethoven, Teplice.
Odborníci:
Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.
Místopředseda odborné skupiny pro tuky, detergenty a kosmetickou chemii České společnosti chemické, člen oborové rady Technologie potravin VŠCHT a Slovenské technické university. Tajemník vědeckého výboru při obecně prospěšné společnosti Vím, co jím a piju, autor a spoluautor řady vědeckých publikací u nás i v zahraničí. Přednáší na odborných konferencích.
Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc.
Vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin, Státní zdravotní ústav. Zabývá se problematikou veřejného zdraví, výživou, dietetikou a toxikologií. Věnuje se mj. hodnocení rizik chemických látek v potravinách, doporučením pro bezpečnost potravin. Autor řady odborných publikací a článků. Profesor na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, Ústav hygieny a technologie mléka.
ČLÁNKY DO MAILU