Tremo-ere je latinsky třást se, chvět se, být zachvácen hrůzou nad něčím. Tremor je chvění, strach a hrůza. Tréma je psychický stav charakterizovaný zvýšenou mírou vzrušení, napětí, strachu. Souvisí s očekáváním vlastního neúspěchu v subjektivně náročných a důležitých situacích. Trému poznáme na své kůži obvykle dosti brzy. Za v tomto směru kritické bývá považováno období 7–10 let. Provázet nás může až do konce našich dnů.
Kořeny trémy
- Osobnostní labilita ve smyslu napětí a vzrušivosti s tendencí „nechat se vyvést z míry“.
- Strach ze špatného výkonu obvykle vštípený již v dětství.
- Nejistota a nedostatek asertivity.
- To vše násobí tzv. selektivní paměť. Dobře si pamatujeme na neúspěchy. Zapomínáme na úspěch.
Projevy trémy nás ještě víc trémují
Silná tréma zabrání prodat, co člověk umí
Typické projevy shrnuje tzv. syndrom trémy: Zvýšené napětí kosterního svalstva, pocení se zvláště na dlaních a na čele, začervenání, vzestup krevního tlaku, labilita pozornosti, nesoustředěnost.
Mnohé z těchto změn si postižený uvědomuje, jsou mu nepříjemné a zpětně trému posilují. Mírné projevy trémy mohou výkon zlepšit. Výrazné mohou nabývat charakteru tzv. trémy blokující. Zabrání „prodat“ to, co člověk umí.
Trémistův začarovaný kruh
Náhodný neúspěch posiluje negativní očekávání a zvyšuje pravděpodobnost toho, že se tréma objeví i v budoucnu. Obavy ovládnou naši pozornost, snižuje se zaměření na výkon, roste úzkost. Tím je vytvořena půda pro další selhání. Neúspěch pak „rodí“ další neúspěch a člověk stižený trémou se dostává do začarovaného kruhu.
„Trenérem trémy“se stává ten, kdo trémistu kritizuje, zesměšňuje, trestá. Deprimující jsou jak pedagogické tresty špatnou známkou, tak sociální postih – snížení prestiže, zesměšnění, posměch. Výkon obvykle nezlepšuje alkohol.
Desatero vzniku a přetrvávání trémy
- Situace, v níž postižený vystupuje, je pro něj velmi významná.
- Situace je subjektivně náročná.
- Osobní zkušenost zdůrazňuje pravděpodobnost neúspěchu.
- Očekávání blamáže a výsměchu z okolí.
- Značná náročnost na sebe sama.
- Spíše introvertní vlastnosti – ostýchavost, úzkostnost, citlivost, sklon k přemýšlení o sobě.
- Chování okolí, např. zkoušení arogantním učitelem.
- Očekávání a přemýšlení o důsledcích selhání a možných sankcích.
- Nízká odolnost vůči stresu a frustraci.
- Obavy o sebeuplatnění ve smyslu „teď anebo nikdy“.
Král trému zvládnul
Coby trémisté jsme v nejlepší společnosti. Naším patronem by mohl být syn britského krále Jiřího, který v rozhlasovém vysílání svého projevu v roce 1925 nejprve půl minuty mlčel a lapal po dechu a poté koktal. Posléze ovšem již coby král dokázal trému zvládnout.
Ledacos se dá v boji s trémou naučit a natrénovat. Pomůžou i drobné triky, jako je voda na svlažení rtů.
Deset kroků proti trémě
- Pečlivá příprava na vystoupení či jinou zkouškovou situaci.
- Nácvik, generální zkouška ještě před vlastním výkonem.
- Nácvik relaxace – uvolňujících cvičení a jejich používání.
- Vodu! Trémou vysychají ústa. Je vhodné je svlažit.
- Těžko na cvičišti lehko na bojišti. Začínejte s maličkostmi. Namátkou s asertivním požádáním druhých lidí o drobné laskavosti. Běžný dotaz, prosba o rozměnění peněz, informaci atd. Úspěch nezáleží na tom, zda vám vyhoví. Úspěch je v tom, že jste to zkusili a zvládli trému.
- Opakujte si povzbuzující formulku. Např. „zvládnu to“, „půjde to“.
- Naučte se tzv. „stop techniku“. Když se objeví vzájemně se potvrzující katastrofické myšlenky, řekněte třeba i nahlas „stop“, představte si příjemnou krajinu a opakujte si výše zmíněnou formulku.
- Mějte se rádi takoví, jací jste. Pořád je lepší být trémista než suverénní agresor, co si myslí, že je asertivní.
- Nemějte na sebe vysoké nároky. Olympijské heslo praví „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“.
- Neberte okolí, např. posluchače příliš vážně. Nejsou „súdnou stolicú boží“. Jsou to lidé jako vy. Někomu pomáhá, když si je představí v nedbalkách nebo na WC.
Bonus a závěr: „Mám trému …no a co!“
ČLÁNKY DO MAILU