Názor k článku 10 mýtů o tloustnutí: Snídani můžeme klidně vynechat od Wisp - Nikdo, ani vy, nemluvil o závislosti na sladkém,...

Nikdo, ani vy, nemluvil o závislosti na sladkém, ale o chuti na sladké, která je biologicky daná tak jako schopnost rozlišit sladkou chuť. Ne vždycky byly vysokoenergetické potraviny na škodu. Problém není ve sladkém nebo v sacharidech, problém je v jejich přemíře, skladbě potravy a vysokém celkovém energetickém příjmu.

Je celkem podstatný rozdíl mezi dietou pro zvýšení výkonnosti pro sportovce a dietou pro lidi s nadváhou. To, co jsem nazvala'extrémní přístup' samozřejmě fungovat může, nikde jsem neřekla, že apriori nefunguje. Problém je právě v tom, že hubnout potřebují obvykle lidé s různými problémy. A potřebují komplexní a udržitelný postup, který s tím počítá. je sice fajn,že něco může fungovat, když je pro dotyčného obtížné to v daném případě dodržet.
Vtip je v tom, že kromě ideální skladby je při dietě dána i celková energetická hodnota porce, kterou si v rámci jednoho jídla může dotyčný dopřát, a porce jsou rozděleny mezi potraviny s převahou sacharidů, bílkovin, zeleninu, ovoce. A rychle zjistí, že dát si krajíc celozrnného chleba je lepší než dopřát si pravidelně 2 1/2 BeBe sušenky nebo půl croissantu. Ale i když si je občas dopřeje, dieta pořád funguje, nic strašného se nestalo. Ono je to hodně o psychice.
Stejně tak s častějšími porcemi, které pomáhají udržet stabilnější hladinu glykémie. tlumí se tím pocity hladu i případné výkyvy nálad, což je opět důležité pro psychickou i fyzickou "zvládnutelnost" změny jídelníčku.
Co se týče lovecko-sběračské paralely, moc nám se skladbou jídelníčku nepomůže, protože už přinejmenším pár desítek generací nefunguje. Na vesnici se tradičně snídá brzy a vydatně a není to důsledek odborných výživových doporučení.