Může se stát, že ve snaze o „zdravou“ výživu a hubnutí tloustneme a ani naše zdraví se nelepší. Proč tomu tak je a jaké chyby děláme? Po čem vlastně přibíráme na váze? Jaké mýty o jídle nejčastěji kolují? V seriálu 10 největších mýtů o tloustnutí se postupně zaměříme na nejčastěji tradované omyly.
Je pravda, že tuky mají oproti jiným živinám dvojnásobnou kalorickou hodnotu a tím pádem jsou mnohem vydatnější než cukry (sacharidy) a bílkoviny. Spousta lidí se domnívá, že jsou tuky nezdravé, a proto by je měli jíst co nejméně. „To je ovšem omyl,“ říká Pavel Suchánek z Institutu dietologie a výživy v Praze.
Mýtus devátý:
TUKY JSOU NEZDRAVÉ A TLOUSTNE SE PO NICH
Tuky představují důležitou složkou potravy, podle odborníků by měly tvořit 25 – 30 % denního příjmu energie. Dodávají našemu tělu v tucích rozpustné vitaminy A, D, E, K. Pokud se tuky budeme zabývat ze zdravotního pohledu, problém způsobuje hlavně nadměrná konzumace živočišných tuků. „Zdraví prospěšné jsou naopak rostlinné tuky a nenasycené mastné kyseliny, obsažené v rybách. Většina lidí konzumuje tuky ve větším množství, než je doporučováno,“ upozorňuje dietolog. Tímto stravováním si ovšem zadělává na zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi a chátrání cév. A také na obezitu – větší množství tuku tělo nedokáže zpracovat, a proto jej ukládá do tukových zásob.
Tuky ano, ale s mírou
Stejně jako v jiných případech, extrémy nejsou na místě ani v případě tuků. Byla by chyba, chtít je ze své stravy zcela vyloučit, tím bychom neprospěli ani svému zdraví, ani postavě. „Když se tuky odstraní, vede to k problému s glykemickým indexem. Jde o to, že na náš trh se dostávají tuky a oleje, které se tváří jako zdravé. Například kokosový tuk. Jenže když se podíváte, má v podstatě stejné složení jako smetana, jako mléčný tuk, ne-li horší, protože v mléčném tuku jsou některé zdravé složky, které nedokážete najít nikde jinde. Lidé mají ale zafixováno, že všechny rostlinné oleje jsou zdravé, což ale není pravda.“
Podle Pavla Suchánka je zrovna kokosový olej sice výhodný z hlediska tepelné úpravy, nepřepaluje se, ale nikoli složením. „V tepelné stabilitě je podobný sádlu nebo ghee, přepuštěnému máslu, to se také v podstatě nepřepálí. Ale je v něm hodně nasycených mastných kyselin, které zvyšují cholesterol, a pak je jedno, že je to rostlinný olej,“ říká dietolog.
Jenže současně se objevují studie, které tvrdí, že cholesterol přijímaný z potravin naše zdraví neovlivňuje, nebo alespoň ne v takové míře, která mu dosud byla přikládána.
Přečtěte si: Cholesterol z potravin nemá na zdraví vůbec žádný vliv, říká studie
Když margarín, tak kvalitní
A jak je to s vlivem druhu tuků na tloustnutí? Podle dietologa tu nějaké jednoznačné tvrzení neplatí, vliv na naši hmotnost v závislosti nadruhu tuků se nikdy neprokázal. Zato vědci odhalili jinou souvislost: „U živočišných tuků je distribuce ukládání tuků více směrem do břicha, kdežto u rostlinných spíše do podkoží. Vysvětluje se to nasycenými mastnými kyselinami a transmastnými kyselinami, které nacházíme v mléčném tuku a dalších. Tyto kyseliny podporují ukládání v oblasti břicha. Rostlinné tuky je prakticky neobsahují. Ale jakmile je ztužíte, uděláte z nich ztužený tuk, tak tam transmastné kyseliny jsou také,“ popisuje Pavel Suchánek.
Vznik těchto nežádoucích kyselin závisí na použité technologii, modernější postup již vzniku těchto kyselin zabraňuje. Proto dietolog doporučuje vybírat, když už tak kvalitní margaríny, nikoli „noname“, u nichž jde hlavně o cenu. Zastaralá technologie je pochopitelně levnější. „Při výběru margarínu chtějte, aby měl minimální, nulový obsah transmastných kyselin. Bývá tam napsáno ´pod 0,1 %´. Pokud to mají, chlubí se tím většinou velkým písmem, aby se odlišily od těch, které to nemají.“
ČLÁNKY DO MAILU