Názor k článku Očkování proti rakovině děložního čípku je silně prosazované a velmi sporné (1. díl) od Nini - Když mi bylo asi 16 let (nyní je...

Když mi bylo asi 16 let (nyní je mi 22), vzala mě máma na tohle očkování. Ptala se lékařů, které považovala za dosti fundované a tak nějak lidštější, všichni jí to doporučovali a tvrdili, že tím rozhodně nic nezkazí. Přesnější informace bohužel neměla (ani já) a reklamy bombardující nás ze všech stran a apelující na matky, aby nebyly lhostejné ke svým dcerám nás obelstily. Tehdy jsem neměla o škodlivosti očkování (toho i obecně) vůbec potuchy. Až teď zpětně mi dochází, že to, co následovalo potom nebyla asi jen náhoda. Navštěvovala jsem tehdy první ročník na střední, vůbec jsem nebývala nemocná a závodně jsem běhala. Pamatuju si jak mě začaly postupně častější bolesti na hrudi a špatné dýchání, přičítala jsem to alergii, i když mi žádnou nezjistili (pro jistotu jsem však měla vdechovat super plicní roztahovák). Taky se mi čím dál častěji začly objevovat návaly spojené s bušením srdce. Kolikrát jsem se v noci vzbudila a nemohla dýhat, že jse vystrašená letěla za našima. Jednou jsme volali i záchranku, protože jsem myslela že mi srdce fakt bouchne. Nechápala jsem co se se mnou děje, připadala jse si jako blázen. Že si ty problémy vymýšlím. Taky si vzpomínám, že jsem v té době na táboře dostala svůj první a poslední alergický šok, kdy mi museli dát adrenalinovou injekci. Ještě několik zdravotních komplikací se k tomu poté přidalo. Když si teď pročítám ty skutečné studie o této vakcíně, můžu být ráda, že jsem měla jen tyto nenápadné vedlejší účinky. Sice mi zkazily má léta na střední a hlavně mé sportovní výkony a pohodu na duši, kterou jsem do té doby měla, ale věřím, že ten humus z těla dostanu jednou úplně. Aspoň na tom pracuju co se dá!! :) Takže farmaceutickým firmám a těm, co z nás mají pokusné králíky gratuluji, že jim to opět vyšlo a rodičům a slečnám radím, nenechte si tento jed aplikovat. :)