Dědičnost bych úplně nezatracovala ... ale?
Mám rodiče, kteří se zuby trpěli na kazivost a paradonózu, a tak poctivě a tvrdě dbali i na naše dětské zoubky. Taky mám dvě sestry, jednu o 7 let starší, jednu o 11 let mladší.
Starší ségra: byla u zubaře od 7-mi let jak doma ... kazy, zuby křivé, horní špičáky ji v pubertě vytrhli, dvě osmičky jí v dospělosti vysekávali v narkóze, neb kořeny prorůstaly horním patrem a zub směřoval do líce. Trpí takovou parontózou, že jí v nedávné minulosti nějak odřízli dásně a přišili na nové místo ... no katastrofa.
Já: poučena rodiči i ségrou, že pokud si zuby nebudu čistit lépe, než ségra - a ona si je čistila víc než dobře, skončím jako ona. Skončila jsem tak nějak relativně jako ona - i v mléčných zubech kazy, trvalé zuby v horizontální poloze taky dva (v mém příípadě spodní - vysekali mi je zaživa dlátem v 15-ti letech), dva trvalé zuby mi vyrostli zcela bez zubní skloviny, z toho jeden dodnes mám v puse jako relativně zdravé torzo - momentálně cca 1 měsíc pod můstkem, a přitom je to osmička, "bezskovinovou pětku" mi pro trvalou bolestivost vytrhli - spíše tedy vydloubali - ještě za totáče. Zbytek zubů od č.5 výše mi vyrostly s velmi tenkou či částečně chybějící sklovinou.
Zuby od čísla 1 do čísla 4 nikdy nebylo potřeba stomatologicky ošetřit. Od 5-ky katastrofa.
Mladší ségra: nyní 33 let - nedávno jeden kaz, žádné horizontální komplikace.
Když jsem před cca 20-ti lety byla u našeho již stařičkého zubaře napoled, říkal mi, že má podežření, že tyto zubní komplikace má na svědomí zřejmě Tetracyklin (a že jsem ho snědla na kila... a starší ségra asi taky).