Patříte-li mezi skupinu lidí, která si taky občas vyhodí z kopýtka a pitný režim obohatí o džus, mošt, fresh – ovocnou šťávu nebo limonádu, je tento článek přímo pro vás. Odhalíme rozdíly mezi jednotlivými nápoji, zjistíme, jak se liší výroba džusu od freshe, i kolik jablek je potřeba k výrobě jednoho litru moštu. To vše hned od tří výrobců vitaminových bomb.
Není zrovna snadné orientovat se ve všech těch skleněných lahvích, krabicích a PETkách. Zatímco většina lidí hází krabicové nealko do pytle s nápisem „džus“, česká legislativa je dělí na ovocné šťávy, ovocné nektary, ovocné nápoje, limonády… Rozdíly mezi nimi je třeba hledat nejen v ceně, ale i rozličných způsobech výroby, obsahu přídatných látek, ale i v podílu obsažené ovocné složky. Vezmeme to sestupně od nejnižšího podílu ovocné šťávy.
Limonáda je s ovocnou složkou na štíru
Například limonáda je podle platné legislativy ochucený nealkoholický nápoj vyrobený z pitné vody, nápojových koncentrátů nebo surovin k jejich přípravě. Podíl ovocné složky se zde může blížit nule. Limonáda malina tedy nemusí být malinová limonáda a může obsahovat aromata a cukr či sladidla. Další z řady nápojů s nepříliš výrazným obsahem ovocné složky je ovocný nápoj. Nejčastěji se jedná o malá pitíčka určená dětem. Obecně je zde podíl ovocné složky nižší než 25 % a výrobci do nich mohou buldozerem nahrnout cukr, stabilizátory i aromata.
Když už si chcete dopřát nápoje, kde legislativa hlídá vyšší podíl ovocné šťávy, vaše volba může padnout na ovocný nektar. „Ovocný nektar obsahuje minimálně 25 % ovocné složky, u hrušek a jablek je minimální objem ovocné složky 50 %,“ vysvětluje Michal Kreuter, spoluzakladatel sítě fresh barů Mangaloo. Ovocný nektar může obsahovat cukry a sladidla, ale konzervantům a barvivům se musí obloukem vyhnout. „V obchodech jsou nektary nejčastěji zaměňovány s džusy a šťávami, proto je třeba právě u těchto skupin hlídat složení,“ varuje Michal Kreuter. Když tedy chcete ještě vyšší podíl ovocné složky, sáhněte po ovocných šťávách neboli 100% džusech, které se však často dovážejí ve formě koncentrátu. „Koncentrát je zredukovaná ovocná šťáva, ze které se vyvaří voda a vznikne hustý sirup. Tím se sníží výrazně jeho hmotnost a zlevní přepravní náklady do Evropy. Varem se samozřejmě zničí téměř všechny prospěšné látky a vzniká ´mrtvá´ tekutina, která se zpětně ředí v místě plnění vodou na původní objem (tzv. 100% džus) nebo na ještě nižší koncentraci, tzv. nektary,“ vysvětluje Michal Kreuter.
Čtěte k tématu: Tajemství 100% džusů z koncentrátu: vysušené pomeranče
Fresh je prémiová kvalita za prémiovou cenu
Je zřejmé, že vypitím jakéhokoliv barevného nápoje ze supermarketu příliš ovocné šťávy, potažmo vitaminů nepřijmeme. Takže nezbývá, než si pořídit sad a moštárnu nebo odšťavňovač a vyrobit fresh neboli čerstvou šťávu doma. Fresh aktuálně představuje na žebříčku kvality tu nejvyšší příčku, skutečně prémiovou kvalitu. Obsahují skoro tolik vitamínu C, kolik jich obsahuje ovoce, ze kterých jsou vyrobeny (porovnejte Velký přehled vitamínu C v potravinách), v uzavíratelném obalu a v chladu do 5 °C vydrží 1–2 dny. „Přínosem čerstvých šťáv jsou vedle vitamínů i živé enzymy, které naše tělo potřebuje, a další zdraví prospěšné látky jako bioflavonoidy, významné antioxidanty,“ říká Michal Kreuter.
Všechno to zní až nebesky hezky, ale pohledem z praktické strany si dovedu představit, kolik lidí doma odšťavňovač doma má a kolik ho kvůli komplikovanému vymývání nepoužívá. Od domácí přípravy odrazuje i vysoká spotřeba ovoce. „Domácí přístroje bývají výrazně méně efektivní než ty profesionální a na stejný objem šťávy například z jablek můžete spotřebovat až dvojnásobné množství ovoce,“ varuje Michal Kreuter. Což může naše peněženky výrazně poznamenat, protože i na 1 litr freshe připraveného profi stroji se spotřebuje např. 4–5 větších pomerančů, 6–8 středních jablek a 2 celé ananasy velkého kalibru. Stačí si vzpomenout na závratnou cenu českých jablek a od používání domácího odšťavňovače dáváme ruce pryč. Variantou tak zůstávají fresh bary.
Tradiční mošty vydrží i bez chemie
Podobně ceněné jako freshe bývají i mošty, které se vyrábějí tradiční metodou lisování. „Například jablečný most je zpracováván klasickou, tradiční metodou a to tak, že se přebrané ovoce zbaví nečistot v tzv. pračce, rozdrtí se na lisech a odstředivkou se oddělí šťáva od sušiny. Takto získaná šťáva se přefiltruje a plní přes paster do vypláchnutých, skleněných lahví,“ popisuje proces výroby Ilona Bartošová ze společnosti Moštovna Lažany. Výhodou zůstává absence chemické podpory, i bez ní vydrží v lahvi rok a půl v plné kondici. Zatímco 100% džusy z obchodu vznikají hlavně v USA a v Číně, tyto jablečné mošty bývají domácí provenience, ve zmíněných Lažanech zpracovávají ovoce z Českého ráje. „Jablíčka lisujeme až do dubna, kdy pěstitelé ještě třídí tzv. moták, který nám prodávají. Jablečný mošt vyrábíme tedy do doby, kdy jsou ještě k sehnání jablíčka. Hrušky lisujeme pouze na podzim, kdy se dá dobře získat jejich šťáva,“ vysvětluje Ilona Bartošová.
Spotřeba jablek se u litru jablečného moštu pohybuje kolem 1,5–2 kg. Ale nejen z ovoce jsou mošty lisovány. „Náš nejoblíbenější mošt je s příchutí jablka s celerem a jablka se zázvorem,“ říká Jaromír Vévoda ze společnosti Agnes – Zelená Bohdaneč.
Ovocná šťáva sice nenahradí čerstvě utržené jablko z babiččiny vesnické zahrádky, ale v době, kdy už málokdo takovou babičku má, se freshem či moštem můžeme zahojit.
Čtěte k tématu: Ovocné džusy: Víte, co pijete?
ČLÁNKY DO MAILU