Názor k článku Neočkované děti mají do mateřských školek vstup zakázán od Miloslav Ponkrác - „Jinak s tím, že očkování je jistě prospěšné,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 6. 2013 18:05

    Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)

    „Jinak s tím, že očkování je jistě prospěšné, to již mám také své pochybnosti…“

    Nicméně v případě kvalitních vědeckých a poctivých studií není třeba tuto otázku řešit.

    Jednoduše by časem po objektivním testování a dlouhodobém sledování řekněme stovky vakcín po čase vyšla statisticky prospěšnost řady vakcín a pomalu by začínalo být jasné z daných výsledků, jak to s očkováním skutečně je.

    Stačí mít skutečná a objektivní data.


    „to, že má někdo protilátky, to ještě neznamená, že je imunní“

    Samozřejmě.


    „Co mi hodně vadí, je fakt, že když … zpochybňuje … je označován za fanatika …“.

    To je ovšem způsob, jakým dnešní věda funguje.

    Do odborných a impaktovaných časopisů Vám nevezmou nic, co se vymyká aktuálním názorům. Třeba objevitel Krebsova cyklu (a řady dalších revolučních objevů) dostal Nobelovu cenu, ale v odborném časopise mu to odmítli uveřejnit.

    Ostatně akademické tituly se dnes dávají za grafomanii a počet publikovaných písmenek v odborných časopisech, případně citací, a ti si tam nějakou revoluci nepustí, i kdyby to bylo podložené.

    Dnes je lepší vědec označován ten, kdo vyplodil více slovních emisí – tak to je. Všimněte si, že když se chválí vědci či univerzity, nemluví se o jejich přínosu či přínosu jejich výzkumu, pouze o tom, že „mají nejvíce vědeckých publikací“. Jednoduše věda už nemá kvalitativní kritéria, ale pouze kvantitativní.


    „např. testování vakcíny v úhrnu na 5000 lidech nepovažuji za dostatečné, když se pak aplikují miliónům“

    Testování na 5000 lidech může být velmi dobře podloženým podkladem i pro aplikaci miliónům.

    Je to jen otázka statistiky, otázkou eliminace různých chyb prvního a druhého druhu.

    Protože výsledky každého výzkumu dávají výsledek s určitnou jistotou/nejis­totou. Výsledky žádného vědeckého experimentu nikdy nemohou dát stoprocentní jistotu. Jakmile někdo řekne „nade vší pochybnost bylo dokázáno vědecky“, pak neví nic o statistice, o designu vědeckých experimentů.

    Daleko větší problém je ve špatné metodice, kterou můžete výsledky výzkumu ovlivnit daleko výrazněji, než špatným/malým výběrem vzorku populace.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).