Vážení čtenáři, dovolte mi aktuálně reagovat na dění kolem vás – zatopených po povodních. Když jsem si přečetl tuto zprávu na serveru iHned.cz, některým jejím momentům jsem chvíli nevěřil. Jak vidno, hlavní hygienik šturmuje k popovodňovému očkování proti tetanu a naše zdravotní pojišťovny začnou lidem altruisticky proplácet očkování proti žloutence typu A a žloutence typu B (opět na velmi podezřelé vouchery a slevy; viz www.vzp.cz). Povodně jsou riziko. K tomu je podle mne nutné podat několik důležitých informací. Prosím předejte je případně i vašim známým.
Očkování po povodních má smysl u žloutenky A, může se šířit kontaminovanou vodou a potravinami. Ale ne všechny vakcíny jsou vhodné.
Povodně 1997, 2002, 2007
Česká republika má v krátkém časovém úseku velkou historickou zkušenost s povodněmi a s popovodňovými situacemi – včetně souvisejícího rizika infekčních onemocnění. Podívejme se proto rychle na statistiky, zda je důvod k panice a stádnímu očkování proti tetanu, žloutence B nebo A? Budu vycházet z oficiálních dat dohledatelných z centrálních statistik.
Jak vidno incidence tetanu zůstává od roku 2002 včetně nulová a v roce 1997 odpovídala incidenci v letech okolních. Nic zvláštního se ani při třech velkých povodních tedy nestalo. Virová hepatitida typu B dosáhla v roce 1997 dokonce svého sedmiletého minima, když nižší incidence nastala až v roce 2001 a od té doby setrvale klesá bez ohledu na záplavové roky.
U virové hepatitidy A lze dokonce paradoxně konstatovat, že záplavové roky 2002 a 2007 byly na její výskyt vlastně jedny z nepříznivějších. Tyto stavy rozhodně nelze objasnit očkováním po povodních, které již tenkrát probíhalo, pro jeho pouze částečný rozsah. Dovolím si k tomu úryvek ze zprávy – činnost Městské hygienické stanice v Praze během povodní 2002:
Povodně a tetanus
Povodně s incidencí a rizikem tetanu souvisí skutečně jen velmi nepřímo. Jsou nesprávná tvrzení, že zátopové bahno přináší spory Clostridium tetani. (Respektive samozřejmě, že je přináší, ale nikoliv do míst, kde by už předtím nebyly.) Spory „tetanu“ jsou zcela pravidelně všude kolem nás, nejvíce snad na každém dvorku, kde se chová dobytek. Povodně mohou jedině vypláchnout naše dvorky, výrazně naředit spory tetanu a přenést spory jinam, kde už beztoho dávno jsou.
Pokud povodně s tetanem nějak souvisí, poté především větším rizikem znečištěných úrazů – hlubokých ran. Z incidence tetanu v letech 1997, 2002 a 2007 vyplynulo, že se opravdu nemáte vůbec čeho bát. Pečujte o své odřeniny a hluboké rány si nechte ošetřit na úrazových ambulancích. Použití peroxidu vodíku je vhodné. To je opravdu to nejlepší, co můžete udělat.
Proč tedy šturmovat k očkování proti tetanu? No možná se někdo rozhodl splnit státní očkovací plán a vyklidit sklady přednakoupených tetanických vakcín. Povodně se k tomu poměrně dobře hodí…
K tématu: Očkování proti tetanu a jeho otazníky
Povodně a hepatitida B
Povodně s incidencí a rizikem hepatitidy B poté nesouvisí vůbec. Hepatitida B se přenáší krví a sekrety z člověka na člověka. Pokud povodně nějak zvyšují riziko onemocněním hepatitidou B, tak jedině tím způsobem, pokud byste se do krve pohádali s pojišťovacím agentem nebo vám nějaký ten lidský špína už fakt něčím pil krev.
To, že jsou proti hepatitidě B očkování záchranáři, policisté a hasiči, je asi správné. I některé zdravotnické profese mají vyšší riziko této infekce. Ovšem z úplně jiných důvodů. Ale po povodních? Ty s hepatitidou B opravdu nemají vůbec nic společného. Uděláte nejlépe, když na to také zapomenete. Respektive ten, kdo by se očkoval i bez povodní, může nyní určitě s výhodou využít příležitost. Avšak ten, koho by nyní k očkování proti hepatitidě B vedlo především domněle zvýšené riziko tohoto onemocnění v záplavových oblastech – ten může klidně spát a své rozhodnutí si nechat na nějakou jinou a mnohem vhodnější příležitost.
Přečtěte si: Trauma může mít člověk i z toho, že ho povodeň minula
Povodně a hepatitida A
Pokud má skutečně smysl uvažovat o nějakém „popovodňovém“ očkování, poté je to určitě hepatitida A. (S povodněmi a šířením vodou ještě souvisí také velmi vzácná hepatitida E.) Hepatitida A se může šířit kontaminovanou vodou a potravinami. Ostatně ne nadarmo se jí říká „nemoc špinavých rukou“. Takže očkovat nebo neočkovat?
Celý problém racionálního očkování proti hepatitidě A po povodních spočívá v tom, že aktivní imunizace proti hepatitidě A se absolutně nehodí tehdy, pokud má řešit krátkodobě zvýšené riziko této nemoci. Pokud skutečně existuje důvod se chránit proti hrozbě hepatitidy A právě těsně po povodních, má se rozhodně očkovat pasivními vakcínami – má se tedy podávat přímo protilátka – imunoglobulin. Musím se přiznat, že mi to chvíli trvalo, než jsem nalezl v českém jazyce toto odborné doporučení, které je ze světové literatury dobře známé. Podívejte se sami na ještě umírněný text našeho předního odborníka na očkování RNDr. Marka Petráše (www.vakciny.net), jde o úryvek z jeho publikace z roku 2002, přímo z kapitoly „Povodně a ochrana očkováním“:
Pokud nikdo vlastně skutečnou ochranu proti hepatitidě A po povodních rychle nepotřebuje – tak si může kdo chce dělat co chce, s čím chce. Pokud ale chcete řešit a chránit se před skutečným popovodňovým rizikem hepatitidy A (je nicméně naprosto minimální), tak vakcíny aktivní imunizace jsou k tomuto účelu opravdu nevhodné.
Proto je skutečně velmi zarážející, když se VZP a jiné pojišťovny rozhodly nabídnout svým klientům za výhodných podmínek popovodňové očkování proti hepatitidě A vakcínou Havrix společnosti GlaxoSmithKline. Havrix je totiž inaktivovaný virus hepatitidy A – je to vakcína pro aktivní imunizaci – nevhodná právě pro účel a potřeby popovodňových stavů.
Co se to kolem děje?
Takže zkuste nyní pochopit, co se to kolem vás děje… Hlavní hygienik nakoupil 40 000 vakcín proti tetanu a – ucítil snad příležitost nyní vyprodat sklad? To si nemyslím. Spíše ucítil příležitost, jak využít situaci k tomu, aby dosáhl větší proočkovanosti proti tetanu u starší populace, což je ostatně jeho státem mu uložený úkol. To, jak je celé očkování proti tetanu kontroverzní a spíše už jen setrvačníkem současné medicíny, to jsem už rozebíral v jiném díle seriálu.
Nu a ten, kdo to s vámi myslí nejlépe a chce vám humánně nabídnout po povodních zcela zbytečné a neužitečné očkování proti hepatitidě B a ještě zcela nevhodné aktivní očkování proti hepatitidě typu A vakcínou Havrix – ten chce možná jenom rychle přijít o nějaké peníze z rozpočtu veřejného zdravotnictví a přesunout je do farmaceutické pokladničky. Jednou možná budeme vzpomínat: To bylo tenkrát v roce 2013, jak byla ta Havrixová povodeň…
K tomu všemu jsou povodně dnes určitě dost dobré. Mám takové nepříjemné tušení, že vím, kdo to pískal na ten vítr a déšť…
Čtěte dále: Potraviny při záplavách: jen konzervy je možné umýt
ČLÁNKY DO MAILU