S přihlédnutím k faktu, že Antibiotika rveme do dobytka a náhrady se hledají čím dál tím hůře, tak i k tomu, že očkování funguje i proti virům, je očkování jediná schůdná cesta vpřed.
Uvědomme si, co se tu děje.
Jestliže máme skupinu X o počtu cca 1 mil. kusů s četností dramatické pandemie ~300 let, pak při zvětšení skupiny X*8 tj. 8 miliardách, by se tato četnost měla zhruba 8x zkrátit. Každý člověk je malá chodící laboratoř. Pro snížení četnosti dramatické události z 300 na 40 let hovoří i fakta typu rychlejší cestování, kdy se patogen může rozšířit po planetě dříve, než se v plné síle projeví a je tu i větší kontakt lidí mezi sebou. V době největších dramatických pandemií nefungovala MHD ani mezikontinentální spojení.
Pokud to správně chápu, tak u jedinců očkovaných proti určitému typu viru se zvyšuje šance, že podobným virem se sice nakazí, ale dopad nebude tak dramatický.
Hygienické návyky nemusí být vždy optimální cestou vpřed, pokud organismus chráníme proti patogenům "až příliš", Imunitní systém se nemůže trénovat. Navíc se nám do prostředí dostává řada látek, které imunitní systém poškozují, mohu se mýlit, ale počet autoimunitních onemocnění narůstá. Ostatně astma je toho krásným příkladem.
Dále se můžeme zeptat, jestli je vlastně dobré, když nepustíme nemoc do populace? Pokud zabráníme propuknutí epidemie v základu, nemůže se stát, že to epidemie zkusí jindy a jinudy?
Tedy:
Máme tu velkou populaci
Masivní sociální kontakty
Cestování mezi kontinenty
Podrážděný imunitní systém
Populace obecně trpí spánkovou deprivací
Vysokou izolaci proti patogenům
Myslím si, že by stačil menší hladomor, který by vyvolal oslabení průměrného imunitního sytému a místo skupiny X o počtu 7 milird zde máme skupinu X o počtu miliardy 4.