Vlákno názorů k článku Kauza očkování: Je kolektivní imunita pouze kolektivní iluze? od thr - Tahle záležitost má i další dopady, které se...

Tak jest.
Zajímavé k tomu je, že kolektivní imunita má skutečně někdy pro společnost mnohem více přínos ekonomický, než objektivní zdravotní přínos pro nechráněné jedince. Avšak tyto argumentace účelové "mizí" v přesvědčovacích strategiích prosazovačů očkování, kteří potřebují lidi přesvědčit, že kolektivní imunita je dobrá právě pro ně a pro jejich očkované dítě, a ne pro HDP našeho státu, kterým saturujeme jenom nějakou další kmotrovinu.

Zaujímavý pohľad na problematiku, ktorá je naozaj veľmi komplikovaná. Je tu omnoho viacej "háčikov", s ktorými sa bežne akosi nepočíta, ale článok by bol potom veľmi dlhý.

Pridám teda len takú malú zaujímavosť - pravé kiahne by som nezaraďoval celkom s istotou medzi ochorenia bez prírodného rezervoáru. Dr. Campbell, riaditeľ kiahňovej nemocnice San Antonio (Texas) tvrdil na základe svojho rozsiahleho výskumu, že kiahne prenáša ploštica posteľná.

S přihlédnutím k faktu, že Antibiotika rveme do dobytka a náhrady se hledají čím dál tím hůře, tak i k tomu, že očkování funguje i proti virům, je očkování jediná schůdná cesta vpřed.

Uvědomme si, co se tu děje.
Jestliže máme skupinu X o počtu cca 1 mil. kusů s četností dramatické pandemie ~300 let, pak při zvětšení skupiny X*8 tj. 8 miliardách, by se tato četnost měla zhruba 8x zkrátit. Každý člověk je malá chodící laboratoř. Pro snížení četnosti dramatické události z 300 na 40 let hovoří i fakta typu rychlejší cestování, kdy se patogen může rozšířit po planetě dříve, než se v plné síle projeví a je tu i větší kontakt lidí mezi sebou. V době největších dramatických pandemií nefungovala MHD ani mezikontinentální spojení.

Pokud to správně chápu, tak u jedinců očkovaných proti určitému typu viru se zvyšuje šance, že podobným virem se sice nakazí, ale dopad nebude tak dramatický.

Hygienické návyky nemusí být vždy optimální cestou vpřed, pokud organismus chráníme proti patogenům "až příliš", Imunitní systém se nemůže trénovat. Navíc se nám do prostředí dostává řada látek, které imunitní systém poškozují, mohu se mýlit, ale počet autoimunitních onemocnění narůstá. Ostatně astma je toho krásným příkladem.

Dále se můžeme zeptat, jestli je vlastně dobré, když nepustíme nemoc do populace? Pokud zabráníme propuknutí epidemie v základu, nemůže se stát, že to epidemie zkusí jindy a jinudy?

Tedy:
Máme tu velkou populaci
Masivní sociální kontakty
Cestování mezi kontinenty
Podrážděný imunitní systém
Populace obecně trpí spánkovou deprivací
Vysokou izolaci proti patogenům

Myslím si, že by stačil menší hladomor, který by vyvolal oslabení průměrného imunitního sytému a místo skupiny X o počtu 7 milird zde máme skupinu X o počtu miliardy 4.

A proto existuje řešení!
Očkování proti hladomoru... :-)

Jinak s Vámi samozřejmě souhlasím, vyrábíme více způsoby extrémně vulnerabilní a neadaptabilní populaci. Naši adaptaci na změny prostředí zajišťují nikoliv změny návyků a změny organické, ale externí technologie. Z toho ale už nelze vystoupit.

Jedinou šancí je - udržet a rozvíjet technologie. Tohle zacyklení samozřejmě jednou skončí nějakým katastrofickým "black outem". A pak bych u toho pouze nechtěl být a budu doufat, že ještě tak 2-3 generace nebudou...