Existuje ještě také vyhláška 537/2006 Sb., která očkování upravuje. Pominu-li názor jednoho tábora právníků, že skutečnost, že termíny upravuje pouze vyhláška a nikoli zákon, činí tyto termíny a úpravy nevymahatelné a neasnkcionovatelné, nutno zdůraznit, že například paragraf 4 této vyhlášky konkrétně říká (pane doktore promiňte za přesnou citaci):
"§ 4
Pravidelné očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění
vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové
hepatitidě B
(1) Základní očkování se provede v době od započatého devátého týdne po narození dítěte
třemi dávkami hexavalentní očkovací látky proti záškrtu, tetanu, pertusi s acelulární složkou,
invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, virové hepatitidě B a
inaktivovanou očkovací látkou proti přenosné dětské obrně (dále jen „hexavalentní očkovací
látka“) v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalech nejméně jednoho měsíce
mezi dávkami, a čtvrtou dávkou podanou nejméně šest měsíců po podání třetí dávky. Čtvrtá
dávka hexavalentní očkovací látky se podá nejpozději před dovršením osmnáctého měsíce věku
dítěte. U dětí očkovaných proti tuberkulóze se základní očkování hexavalentní očkovací látkou
provede od započatého třináctého týdne po narození dítěte, vždy však po zhojení postvakcinační
reakce po očkování proti tuberkulóze."
Tj. vůle na odsouvání počátku očkování je docela velká, minimálně v rámci prvního roku života a ani hygiena nemá právo cokoli doktorovi vytýkat, když začne dítě očkovat až třeba v půl roce nebo 10 měsících. Obzvláště, má-li v dokumentaci poznámku či prohlášení rodičů, že z toho a toho důvodu se začne tehdy a tehdy. Bohužel, moje zkušenost je taková, že pediatři přesné znění této vyhlášky neznají a od někud jsou nadžusovaní, že se musí začít ve 3 měsících a lhůta pro očkování hexou je půl roku. Kromě toho, hexu (ale i jiné vakcíny), lze očkovat nejen ve schématu 3+1, ale je legální i schéma 2+1, obzlváště u dětí, kde se začně očkovat až kolem roku života. Takové schéma je stejně účinné a rozhodně šetrnější (a šetří i kapsy daňových poplatníků o jednu dávku vakcíny). Bohužel, jen málo rodičů takovou informaci od svého pediatra dostane (pokud jí vůbec pediatr ví).
Pak ještě nutno podtknout, že tu máme ještě zákon 258/2000 Sb. a v něm §47, který nám dává právo na volbu vakcíny. Což se asi také málokdo v ordinaci pediatra dozví.
Co tak sbírám informace od rodičů, kteří chtějí nějaký posun v očkování, často se setkávají s výhrůžkami přímo od pediatrů, zaznamenala jsem dokonce případ, kdy rodičům pediatr vyhrožoval hygienou (sám ale nemá právo to na hygieně hlásit, musí pouze umožnit hygieně provádět kontroly v dokumentaci), před rodiči tam zavolal a tam mu řekli, že pokud je dítěti pouze půl roku, nehodlají nic řešit, protože to je v pořádku a že mají důležitější věci na práci. Vezmu-li ještě v úvahu, že naštěstí existují pediatři, kteří nemají problém povinné očkování "individualizovat", pouze napíšou do karty důvod či si to nechají od rodičů podepsat, aby byli oficiálně krytí, tak bych to s tou šikanou ze strany hygieny neviděla tak černě.