Poněkud v ústraní vedle na jaře hojně sbíraných mladých kopřiv, lesní pažitky, medvědího česneku nebo podbělu stojí „fialové bylinky“, jako je violka vonná (fialka), jaterník podléška nebo devětsil lékařský.
Devětsil lékařský
Právě devětsil patří mezi nejranější jarní bylinky, vyrážející už mezi mizející sněhovou pokrývkou. Nejranější z devětsilů je přitom devětsil bílý, převažující barvou této bylinky je ale růžová až fialová.
Galerie: 3 jarní fialové bylinky
Příznivých účinků na lidský organismus se připisuje devětsilu celá řada (již jeho název naznačuje, že má devět sil na léčení chorob), v současné době je ale patrně nejdůležitější z nich prevence kašle, chrapotu a prevence nemocí dýchacích cest, včetně astmatu. Léčivé účinky mají kořeny, květ, listy i oddenky devětsilu, a právě oddenky lze sbírat v současné době, ještě před rozvinutím květů. Oddenky se suší při teplotě zhruba 40° Celsia. Čaj ze sušených a rozdrcených listů nebo oddenků oslazený medem se doporučuje konzumovat dvakrát denně.
Violka vonná
Další z léčivých jarních fialových bylinek je violka vonná, na jaře se ale oproti devětsilu sbírá její nať, zatímco oddenky až na podzim. Oddenek violky mimochodem obsahuje i látky, které jsou složkou acylpyrinu, obdobné látky, byť v menší koncentraci, nicméně obsahuje i nať. Dalšími složkami violky jsou ale také saponidy usnadňující odkašlávání, a jde tedy opět o účinky, které se (nejen) v tomto období hodí.
Také violka by se měla sušit v teplotách do 40° Celsia. Nespornou výhodou této bylinky je navíc to, že odvar z ní není třeba nijak přislazovat a dochucovat, a lze jej tak konzumovat jen po zalití horkou vodou. To se ostatně týká všech violek včetně pestrobarevných lučních a polních druhů.
Další z výhod violky vonné je ale také to, že je tato bylinka poměrně běžnou součástí zahrádek a v době omezení pohybu obyvatelstva za ní není nutné cestovat do přírody a do míst, kam se v současné době nesmí.
Na zahrádkách se ostatně dá pěstovat i devětsil (a také se tak v praxi děje), a dokonce i třetí fialová jarní bylinka, kterou je jaterník podléška, byť se s ní v praxi setkáváme hlavně v lese.
Jaterník podléška
Kdo by měl úmysl pravidelně využívat léčivých účinků jaterníku, měl by si jej pěstovat na zahrádce, což není zas tak těžké, a v lese jej nesbírat.
Nejdůležitější léčivou část jaterníku představují listy – ty však raší až v době odkvétání bylinky, takže na jejich sběr je ještě trochu času.
Jak sám název rostliny (a tvar listů) napovídá, užíval se jaterník v minulosti především k léčení a posílení funkce jater nebo žlučníku, méně známé je už ale užívání při nemocech horních cest dýchacích a bronchitidě.
Odvar z listů usušeného jaterníku je přitom vhodné konzumovat ve směsi s dalšími bylinkami, sama rostlina je velmi slabě jedovatá, ale skutečně jen mírně.
Větší riziko při sběru v lese je spíše záměna listů jaterníku se skutečně jedovatým kopytníkem evropským, přičemž obě byliny se v našich lesích vyskytují poměrně hojně, čímž se pravděpodobnost záměny zvyšuje.
Což je další důvod navíc, proč si pěstovat nejen jaterník, ale i violky nebo devětsil doma na zahrádce, a na ní také v optimální době léčivé části rostlin sbírat. Všechny jmenované bylinky jsou navíc nejen léčivé, ale na pohled hezké a výrazné, čímž mimo jiné zvyšují i vizuální atraktivitu zahrádek.
ČLÁNKY DO MAILU