Jak zamezit přístup podvodníků na farmářské trhy?

20. 4. 2011

Sdílet

 Autor: SXC
Nebudeme si lhát do kapsy. Vykukové byli, jsou a budou… a není žádný důvod, proč by se měli vyhýbat právě farmářským trhům, když tam ucítí svoji cinkající příležitost. Co s tím?

Pokud se zajímáte o farmářské trhy, jistě jste zaznamenali zprávy o falešných farmářích, kteří zneužívají popularity trhů a namísto místní mrkve nabízejí zboží koupené za rohem v hypermarketu a vypěstované bůhví kde. Jak jim v tom co nejúčinněji zabránit?

Nikdo nechce na farmářském trhu nevědomky kupovat španělská rajčata a uzeniny z velkovýrobny. Jak se orientovat v nabídce? Co mohou udělat a dělají či nedělají pořadatelé? Má na „čistotu“ farmářských trhů dohlížet „vyšší moc“? Stačí současná pravidla a předpisy? Jak mohou pomoci či uškodit média? Snaží se různé organizace na fenoménu farmářských trhů přiživit, nebo jim mohou být užitečné?

Rajčata v dubnu? Snad si všichni umíme dát 1+1 dohromady

Konkrétní negativní zkušenost z farmářského trhu, v tomto případě na Kulaťáku, popisuje na svém blogu například pan Cuketka:

Dobrý den, odkud jste?
My jsme z Prahy.
A odkud máte mrkev na tu šťávu?
To já nevím. Honzo, odkud máme tu mrkev?
Ta je z Holandska. Česká už není.


Autor: SXC

U sortimentu, který lze v daném místě čekat, například právě u té mrkve, člověka někdy ani nenapadne, že by se mohlo jednat o „fejk“.

U exotičtějšího zboží už je zákazník podezřívavější. Někdy jde o jeho neznalost, jak upozorňuje o. s. Archetyp na stránkách Farmářského tržiště Praha (provozovatel Náplavky, Jiřáku a Kubáně): „Kapie a vypasené tlustostěnné barevné papriky se pěstují i na Moravě a v Polabí už celá léta! Někteří lidé tomu stále a stále nemohou uvěřit, protože znají jen ty holandské ze supermarketů.“

Jindy se podezření ukáže jako oprávněné. Při otvírání farmářských trhů v Galerii Fénix jsem měla pochyby o původu výstavního hroznového vína. Prodejci na dotaz ochotně vysvětlili, že u nich se vínu tolik nedaří a tyhle krásné fialové hrozny pocházejí z Maďarska. Prý je dlouhodobě odebírají od stálého zaručeného dodavatele. Budiž, ale chtěla bych to vědět.

Na ty opravdové podvodníky s rajčaty z Tesca jsem osobně nenarazila, ale podle diskuzí návštěvníků trhů se občas něco takového přihodí.

Zeptala jsem se na zkušenosti s falešnými farmáři přímo pořadatelů trhů.

„Vždy vybíráme jen farmáře, kteří mají zaručeně své výrobky, ty nejlepší z okolí. Vybíráme je velmi poctivě, na trhu je dále kontrolujeme ap.“ říká Michaela Romanová z Nalok.cz, který mimo jiné organizuje Farmářský trh ve štípské škole ve Zlíně. "Ale stalo se nám, že přestože v podmínkách účasti na trhu máme přesně uvedeno, jaký typ zboží se na trhu může prodávat, že jeden až dva prodejci zatajili určitý druh zboží, který našim podmínkám nevyhovoval. Bohužel, tomu se asi žádný organizátor trhu nevyhne.“ 

A doplňuje perličku ze sobotního trhu ve Štípě: „Jeden z prodejců košíků, kterého jsme právě na minulém trhu odhalili, že prodává košíky ze zahraničí, si nenechal ujít velké davy, které na trh proudily. A protože jsme ho na trh samozřejmě nepustili, postavil si stánek v jedné boční uličce vedoucí k trhu, kudy lidé přicházeli…“ Michaela Romanová si nedělá iluze: „Vždy se najde někdo, kdo si bude chtít na úspěšném trhu, za kterým stojí opravdu velký kus práce, zdarma přilepšit.“

To potvrzuje i Jiří Sedláček z o. s. Archetyp v rozhovoru pro server Vitalia.cz (Farmářské trhy: Pro kvalitní mrkev a ještě za dobré prachy); ale i v tomto případě jde pouze o ojedinělé špatné zkušenosti. „Ano, stalo se nám, že se u nás prodejce pokusil nabízet zboží, které neodpovídalo kritériím farmářského trhu­.Jakmile jsme to zjistili, tak jsme se s tím prodejcem okamžitě rozloučili. Stalo se to, ale nebylo to často. Ze stovek trhů by se ty případy daly spočítat na prstech jedné ruky. Hlídáme si to už v zárodku.“

„Na naše farmářské trhy se hlásí velké množství farmářů a je pravda, že ne všichni jsou seriozní, někdy se objeví někdo se zbožím nejasného původu,“ připouští i Jan Štíhel, manažer Pražské tržnice v Holešovicích, která pořádá farmářské trhy každých 14 dní. „Snažíme se již při prvním telefonickém kontaktu zjistit maximum informací o daném farmáři, tzn. odkud je, zda má vlastní chov, zda si produkty pěstuje sám, zda má nějaký certifikát, např. označení bio atd. Na trhu je vždy přítomen člověk z naší firmy, který je schopen posoudit úroveň jednotlivých farmářů. Pokud se prokáže, že některý z farmářů je neseriózní, ukončíme s ním spolupráci.“

Zlatokopové

Poctiví pořadatelé se snaží ohlídat, aby i jejich zboží bylo poctivé. Jenže ne každý pořadatel má úmysly čisté jak lilium. Na tento problém upozorňuje Klára Svobodová z Českých farmářských trhů (Dolní Břežany, Dolní Počernice, Klánovice). „Popsaný problém se nepochybně dotýká všech organizátorů novodobých farmářských trhů. V současné době to však není pouze o falešných farmářích jako jednotlivcích, kteří se snaží dostat na trhy. Problematicky se jeví i někteří organizátoři, kteří farmářský trh neorganizují pro jeho původní myšlenku, ale vnímají ho pouze jako zdroj peněz. Tento fakt mi připadá z hlediska diskreditace trhů mnohem závažnější.“

Její slova potvrzuje i Jiří Sedláček v již zmíněném rozhovoru: „Finanční efekt, který v tom někteří hledají, je věc sekundární a je jakousi odměnou pro provozovatele. Samozřejmě to není možné dělat zadarmo, nikdo nic nedělá zadarmo, to je nemožné, ale neměl by to mít na zřeteli na prvním místě,“ říká a dodává: „Farmářské trhy se staly magnetem pro různé události, včetně voleb a všeho možného, a mnoho takových pseudopořadatelů, rychle vzniknuvších pořadatelů, si myslí, že když trhy někde založí, že to automaticky zafunguje. Ale ono to tak není. Mnozí se o tom již přesvědčili, že to jednoduše nestačí… Lidi musí pochopit, že to s nimi myslíte vážně trvale, dlouhodobě, to je hodně důležité. Taková ta rychlokvašenost, příklad voleb, to nedělá dobrou vizitku, jak trhům, tak prodejcům.“

Mediální humbuk a hledání bodu „B“

Diskreditaci trhů vedle nepoctivců někdy napomáhají také média a nejrůznější organizace, které bez dalšího vypustí do světa poplašné zprávy typu: „Na farmářských trzích se objevují falešní farmáři!“ Jak to pak vypadá, se můžete podívat ZDE.

Řekneš- li „A“, měl bys říct i „B“. „A“ bychom měli, falešní farmáři se objevují. A kde máme „B“? Zeptala jsem se Petra Mareše, prezidenta Společnosti mladých agrárníků, která tuto tiskovou zprávu poslala do světa (celé znění zprávy najdete ZDE).

Uvádíte, že „máme informace, že na několika místech v České republice se na farmářských trzích objevují falešní farmáři.“ Z jakých zdrojů tyto informace pocházejí a kterých trhů konkrétně se týkají? Jedná se v některém případě např. o opakovaný problém, jak na to reaguje provozovatel trhů?

Uvedenou situaci nám hlásí naši členové, kteří se trhů účastní a pozorují situaci na trzích. Nedovolíme si ovšem říci, které trhy jsou na tom hůře a které lépe, neboť jejich označením by bohužel došlo k jejich diskreditaci, která by dopadla také a možná zejména na řádné prodejce, kteří by tak ztratili tuto možnost prodeje své produkce (odliv zákazníků, omezení funkčnosti trhu). Naším cílem je přimět zákazníky, aby se zajímali o původ prodávané produkce a tím také elegantně a efektivně prodejce selektovali. Je to cesta, která nevyžaduje zbytečné papírování – prověřování obchodníků apod.

Dále cituji: "Chceme proti falešným farmářům bojovat.“ „Nedovolíme, aby tito podvodníci zkazili pověst českým farmářům.“ Můžete to nějak upřesnit, plánujete nějaké konkrétní kroky a opatření? Mluvíte za SMA nebo s někým v tomto směru spolupracujete?

Ano, tisková zpráva je součástí kampaně, která na problém poukáže a naučí zákazníky se více zajímat o původ produkce. Podobné aktivity vyvíjejí ostatní zemědělské organizace.

„Doporučujeme provozovatelům farmářských trhů, aby si důkladně prověřili prodejce a dbali na uvedení původu potravin.“ Jedná se obecné prohlášení, nebo jste v kontaktu s pořadateli trhů? S kterými konkrétně a jakým způsobem probíhá vaše spolupráce?

Spolupráci v tuto chvílí rozjíždíme, provozovatelé od nás dostanou žádost a trvalé zajišťování dobré image farmářských trhů, která vychází z jejich názvu, tak aby nedošlo k devalvaci tohoto systému, který je prospěšný pro farmáře i spotřebitele. Dále chystáme spolupráci s provozovateli, na jejichž straně bude zájem, na bázi zprostředkování kontaktů mezi farmáři a provozovateli, propagace apod.

Našli jste bod „B“? Já ne.

Jistě není správné ani užitečné informace o nepoctivcích na trzích zamlčovat, ale je tohle šťastný způsob, jak trhům pomoci? „Myslím, že podobná všeobecná vyjádření mohou trhům spíše uškodit,“ míní Michaela Romanová z Nalok.cz. „Pokud má Společnost mladých agrárníků informace, že na některém z trhů se objevili “falešní farmáři”, tak ať přidá konkrétní jména/místa. Tak se budou moci organizátoři ospravedlnit a získat opět důvěru u svých zákazníků. Tímto to vrhá špatné světlo na všechny trhy.“


Autor: SXC

„Poukázání na falešné farmáře v médiích je užitečné, ale neměla by se z toho dělat aféra, neboť většina farmářů je poctivá,“ domnívá se Jan Štíhel z Holešovického farmářského trhu. Právě Holešovice přitom bojují s pochybnou pověstí; zákazníci občas zaměňují stálou zeleninovou tržnici za farmářský trh, který se koná pouze každou druhou sobotu. Ovšem i v tržnici najdete přímo pěstitele a jejich zboží. „Je to specifikum Pražské tržnice. Zeleninové tržiště v hale 22, které je otevřeno denně a o sobotách bývá součástí farmářských trhů, není klasické farmářské tržiště,“ zdůrazňuje Jan Štíhel. „Prodávají zde jak soukromí pěstitelé, tak obchodníci, kteří nakupují ve velkoskladu. My jsme nikdy tuto skutečnost neskrývali, zeleninové tržiště v tomto složení má v tržnici mnohaletou tradici. Rozhodli jsme se však soukromé pěstitele označit a poskytnout tak zákazníkům větší přehled o jednotlivých prodejcích.“

Zásah shůry?

Všichni pořadatelé, kteří reagovali na naše dotazy, uvádějí, že se s případnými podvodníky na svých trzích snaží bojovat vlastními silami a přijímají proto různá opaření.

Kroky pořadatelů:

  • eliminace nevyhovujícího sortimentu předem, pečlivý výběr a ověřování farmářů a jejich zboží
  • smluvní stanovení podmínek
  • v případě odhalení vyloučení z trhu
  • stálá kontrola na trhu
  • kontakt a zpětná vazba od zákazníků
  • přehled prodejců a produktů, označení prodejního místa

Pořadatelé často zdůrazňují právě kontakt se zákazníky a jejich schopnost vybrat odhalit nepoctivé zboží či trh: „U takového stánku se pak už netvoří řady… a my je příště na trh nezveme. A jestli někdo v dubnu bude prodávat na trhu rajčata? Tak si snad všichni umíme dát 1+1 dohromady,“ říká Michaela Romanová z Nalok.cz. „Zákazníci tomu “svému” trhu důvěřují. Odpovídáme na komentáře na webu, diskutujeme se zákazníky přímo na trhu. Před zákazníky se neschováváme, nemáme se za co stydět.“

Farmářské trhy také samozřejmě podléhají veškerým platným předpisům. Například Státní veterinární správa ČR upozorňuje, že tradiční prodej potravin živočišného původu, tedy tzv. farmářské trhy má svá pravidla. Pro kontrolu i snazší orientaci pořadatelů, prodejců i zákazníků sepsala desatero zásad. Jeho kompletní znění najdete ZDE.

Před časem ohlásilo úmysl připravit jakýsi kodex farmářských trhů Ministerstvo zemědělství ČR. Více o něm včetně vyjádření Mze najdete ve zmíněném rozhovoru s Jiřím Sedláčkem z o. s. Archetyp. Ten říká mimo jiné: „Prodejci by neměli být zatěžováni nějakými nesmyslnými předpisy … ta přísnost by měla platit u sortimentu, jeho původu a jeho kvality. A zároveň si myslím, že by se měli rozlišit výrobci a prodejci. Je to proto, že jako spotřebitel to nerozliším, já chci vědět, kdo je kdo… A takový certifikát, že jsem skutečný výrobce nebo skutečný farmář, to je věc, která může být strašlivě jednoduchá, laciná, není třeba vynakládat žádné velké prostředky. A co se týče certifikace a kodifikace tržišť, je to zase o certifikátu, který uděluje nějaký prověřený a hlavně spotřebitelem snadno kontrolovatel­ný orgán… Myslím si, že by to měl být nezávislý svaz nebo asociace, která by měla posuzovat kvalitu na základě pravidel, které si všichni odsouhlasí a které rozhodně nebudou extrémně přísné.“

Michaela Romanová z Nalok.cz se domnívá, že ohlídání úrovně trhu bude nakonec vždy na pořadateli, jak si umí svůj trh zorganizovat a jak moc si váží kvality vs. kvantity, a též na zákaznících. „Nevím, zda shůry daná pravidla mohou efektivně fungovat v praxi. Spíše nějaká certifikace “ryze farmářského trhu” pod záštitou MZe. Na druhou stranu nevím, zda tyto certifikace nějak ocení samotní zákazníci. Přestanu chodit na svůj oblíbený trh jen proto, že zatím nemá certifikaci? Nejspíše ne,“ domnívá se. „Zákazník se dá do řeči přímo s prodejcem či farmářem a zjistí si potřebné informace sám přímo od zdroje. I tím jsou trhy kouzelné.“

Podobný názor sdílí i Jan Štíhel z Holešovic: „Je především na pořadatelích, aby úroveň svého trhu ohlídali. Vodítkem by jim měly být nejen příslušné certifikáty dané agrární komorou, ale také komerční úspěšnost daných farmářů a reakce zákazníků, protože ti nejsou hloupí. Ale je také na zákaznících, aby se zajímali o původ zboží. Trhy mají oproti supermarketům právě tu výhodu, že je zde osobní kontakt mezi prodávajícím a nakupujícím každý si může prodejce „prolustrovat“, než zboží koupí. Nějaké kodexy či jiná pravidla daná shora jsou podle mne zbytečná.“

„Do jaké míry pomůže připravovaný kodex organizátorům eliminovat problém s falešnými „farmáři“ nedokážu odhadnout. Vzhledem k tomu, že se ale nejedná o právní normu, kvalita trhu bude nadále záležitostí zejména jeho organizátorů,“ myslí si Klára Svobodová z Českých farmářských trhů. „A jako organizátor mohu doufat, že se zákazníci zorientují a dobré trhy si najdou.“

Co si myslíte vy, zákazníci trhů? Jaké jsou vaše zkušenosti? Jak si vybíráte zboží na trhu nebo tržiště? Zapojte se do diskuze

Vše o farmářských trzích najdete u nás:

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).