Přestože dnes má většina lidí spojeno prázdninové období s dobou dovolených a poznáváním exotických destinací, v minulosti byly prázdniny úzce spjaty také se sběrem léčivých bylin.
Pro mnohé z nich je tento čas ideální dobou ke sběru také proto, že co do počtu druhů jich najdeme v přírodě nejvyšší počet. Pokud navíc svítí, tak jako letos, často a dlouho sluníčko, zvyšuje se množství pro tělo pozitivních látek, které rostliny obsahují.
Riziko kontaminace není tak zlé
Nejvhodnější doba ke sběru bylinek je ve většině případů odpoledne, neboť v tuto dobu se zvyšuje v rostlinách obsah celé řady látek, například silic. Má to i svůj praktický důvod – z povrchu rostlin se již tou dobou odpaří ranní rosa, takže při sušení nasbírané kořisti nehrozí riziko zapaření a vývoje nežádoucích plísní.
Určitým mýtem při sběru bylinek jsou obavy sběračů z možné kontaminace rostlin, pakliže rostou v blízkosti frekventovanějších silnic nebo chemicky ošetřovaných polí, kde se jako naschvál řada vhodných rostlin vyskytuje častěji než na jiných stanovištích. Ve skutečnosti je riziko kontaminace přeceňováno, stačí jen několik metrů vzdálenosti od potenciálně rizikového místa a nežádoucí látky v rostlinách nejsou, respektive mohou v nich být, ale jen v zanedbatelné míře. To je dáno jednak tím, že bylinky rostou poměrně rychle, a také mimořádně vysokou sebeočistnou schopností přírody.
3 letní bylinky a jejich účinky na zdraví
V současné době lze sbírat desítky druhů léčivých, planě rostoucích bylin. Soustřeďme se proto je na pár základních údajů o třech z nich, které jsou charakterizovány poměrně početným výskytem v naší přírodě, dají se dobře poznat a zároveň je jejich využití v domácnostech sběračů časté a celoroční.
Další tipy pro sběr a využití najdete v sekci BYLINY.
Častější využití než květy čekanky má její kořen
První z nich je čekanka obecná (Cichorium intybus), jejíž modré květy tvoří na řadě míst rozsáhlé souvislé porosty. Samotné květy lze využít jako složku bylinných čajů, rostlina má přitom mimo jiné, stejně jako mnohé další, antiparazitární účinky. Známější a v minulosti hojně využívanou částí čekanky je ale její kořen. Ten se suší při teplotách kolem padesáti stupňů Celsia, následně se nastrouhá a může se z něj připravit třeba vývar známý jako melta – náhražka kávy. Poznat čekanku v přírodě není žádný problém, stejně tak jako mateřídoušku – náš tip číslo dva.
Mateřídouška je aromatickou součástí čajů
Na rozdíl od čekanky roste mateřídouška – opět často jako rozsáhlé souvislé koberce – na slunných stráních a na takových stanovištích je také nejkvalitnější. Mateřídouška je velmi aromatická a je tak žádanou příměsí do čajů. Mezi její účinky patří obecné zvyšování obranyschopnosti organismu, podpora trávení, močopudné účinky a také posilování nervové soustavy, takže ji lze využít třeba i při depresích. Rod mateřídouška obsahuje několik desítek druhů, z nichž všechny jsou léčivé – tím nejznámějším je ale mateřídouška obecná (Thymus vulgaris), známá jako tymián.
Máta má nezaměnitelné aroma
Třetí bylinkou je pak máta peprná (Mentha piperin), kterou najdeme především na vlhčích a stinnějších lokalitách, nejčastěji v blízkosti drobných potůčků nebo v okolí lesních cest. Sbíranou částí je nať (listy), ideální je přitom sbírat tuto bylinku ještě před květem, což je právě v současné době. Také máta má blahodárné účinky na obranyschopnost organismu a trávicí procesy a inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Typické aroma máty způsobuje mentol, a bylinka se tak často přidává do různých míchaných nealkoholických i alkoholických nápojů. Pokud si chceme mátu nasušit, měli bychom tak činit maximálně při teplotách do pětatřiceti stupňů Celsia. Máta je ale podstatně atraktivnější v čerstvém stavu, a proto je hojně pěstována na zahrádkách nebo doma v květináčích. Nyní si ale můžeme mátu dopřát přímo z přírody, což je o „level“ lepší volba než například nákup průmyslově pěstovaných bylinek.
Galerie: Jak se pěstují bylinky do supermarketů
Na závěr snad ještě jedna zajímavost. Obdobně, jako byla nedávno na trh mobilních služeb uvedena „Aplikace na houby“ sloužící k základnímu rozpoznávání hub v našich lesích (více v článku Muchomůrka růžovka nemusí být růžová), spatřila před pár dny světlo světa také aplikace Pl@ntNet, která pomáhá při procházkách v přírodě určit byliny. Pl@ntNet je aplikace vyvinutá francouzskými vědci, dostupná pro iOS a Android, jejíž českou verzi podpořila společnost Veolia. Stačí vyfotit list, květ, plod rostliny nebo kůru stromu, které objevíte třeba na výletě, a Pl@ntNet ji na místě rozezná a určí.
ČLÁNKY DO MAILU