Pamatujete si na prokletou větu: „Nedívej se na televizi zblízka, zkazí se ti oči!“ Zůstalo to i vám a hlídáte svá dítka? Sice je jiná doba a technika je kvalitnější, naproti tomu je však mnohem víc hrozeb, které se jich týkají. Lze vůbec oči před nástrahami techniky v jednadvacátém století chránit? Poradí nám optometrista Pavel Beneš.
Studenti ve „zkouškovém“ vidí nejasně
„Pokud si dítě sedá blízko k televizi nebo monitoru, zpravidla to znamená možnou přítomnost refrakční vady – v tomto případě krátkozrakost,“ říká optometrista Pavel Beneš. Můžete sledovat i to, že takové dítě např. „čte nosem“, dává si tedy vše blízko před oči. Po řádném vyšetření očním specialistou pak bývají zpravidla předepisovány brýle. „Pokud však dítě žádnou refrakční vadu nemá a dívá se zblízka na televizi, zvýšeně namáhá oční svaly. Tím může dojít ke vzniku únavy, případně bolestem hlavy. Při dlouhodobém dívání se na televizi, monitory počítačů nebo do tabletů tak může dojít ke křeči závěsného aparátu oční čočky. S tím se setkávám např. u studentů, kteří ve zkouškovém období dohání vědomosti. Jejich vidění je následně rozostřené a neostré, ovšem takový problém do několika dní odezní,“ popisuje optometristsa.
3D versus skákající obraz
Že nás rodiče hnali od televize, to chápeme. Obraz skákal, zrněl, televize vysílala jakýsi vysoký tón, který se hluboce zarýval do hlavy…. Dnes hrozbu skákajícího obrazu vyměnily 3D televize. Ne nadarmo společnosti, které dodávají 3D herní zařízení pro děti, varovaly rodiče dětí mladších šesti let, že nadměrné sledování obrazovky by mohlo poškodit zrakový vývoj dítěte. „Sledováním 3D televize je opět kladen vyšší nárok na zrakový systém,“ popisuje Pavel Beneš a dodává: „Tím, že je výsledný obraz zpracováván mozkem, může u některých jedinců dojít v extrémních případech například k vyvolání epileptického záchvatu“.
Další změnou je dle optometristy také jiná doporučená pozorovací vzdálenost – trojnásobek délky uhlopříčky obrazovky (dříve pětinásobek). Navíc používání agresivních efektů ve filmech také příliš zrakovému orgánu pohody nepřidá. Dítě se pak soustředěně dívá na obrazovku, snižuje se frekvence mrkání, čímž navíc dochází k osychání povrchu oka. Oči pak začínají řezat, pálit, být zarudlé. Pokud si tedy jinak zdravé dítě stěžuje na bolesti hlavy, unavené oči nebo říká, že špatně vidí 3D obraz, může se jednat o zrakové nebo oční onemocnění. Pokud totiž dítě trpí např. tupozrakostí nebo šilháním, obvykle má problém s vnímáním 3D prostoru.
Tablet jako náhrada za hračku? To nestačí
Tablety a chytré telefony mohou být dítěti k užitku, pokud neslouží jen jako náhrada za hračku. „Je třeba si uvědomit, že zrak dítěte se vyvíjí do šesti až osmi let věku,“ říká optometrista. Pokud dítě tráví příliš mnoho času s takovýmto elektronickým zařízením, může mít jeho vyzařování vliv nejen na oči. Je pro něj důležité, aby pro správný vývoj využívalo různých námětových her (hra na obchod či školu) a zaměřovalo svůj zrak do různých vzdáleností. Tím se tak naučí správnému „používání“ svých očí, zejména správnému poměru akomodace a konvergence. „To znamená, že při dívání se na určitou vzdálenost se oční bulby musí stočit do odpovídající pozice. Jestliže tomu tak není, vzniká možnost rozvoje tupozrakosti a různých forem šilhání. Včasná diagnostika pak napomůže eliminovat takové problémy do budoucna,“ radí Pavel Beneš.
Optimální vzdálenost a velikost
Televize by měla být pro dítě jen velmi okrajovou záležitostí. Čas trávený u televize by neměl být příliš dlouhý. Jednak dítě neudrží tak dlouho pozornost a každý rodič by si měl svého potomka užít co nejvíce, tyto vzácné okamžiky se už nebudou opakovat. V dnešní době je doporučovaná jako optimální vzdálenost od televize dvou a půl násobek až troj násobek délky její úhlopříčky. Svou roli hraje i velikost obrazovky. Jak říká optometrista: „Pokud je obrazovka příliš veliká, nedovede ji dítě svým rozsahem zorného pole obsáhnout. Navíc velké obrazovky vyzařují více světla a energie a dítě může být zvýšeně oslněno. To může způsobovat nepříjemné pocity řezání a pálení očí, pocit podráždění. V některých případech byly dokonce popisovány i kožní projevy v oblasti obličeje – zarudnutí. Proto i zde by mělo platit pravidlo zlatého selského rozumu.“
Poznejte problém včas
První příznaky očního onemocnění nemusí být vůbec zjevné. „Jedním ze znaků přítomnosti refrakční vady může být to, že si dítě dává předměty blízko k očím, když si hraje (netýká se batolat), nevyhledává kamarády a je více introvertní, ve školním věku pak tito bývají vášnivými čtenáři,“ prozrazuje Pavel Beneš a radí: „Občas je dobré sednout si k dítěti, nechat jej dívat na malou hračku nebo náš prst, který před něj umístíme v úrovni jeho očí a přibližujeme se s ním směrem k jeho nosu. Zároveň sledujeme, zda se obě oči stejně stáčí a fixují předmět. Pokud tomu tak není a jedno oko má například tendenci se stáčet míň nebo víc, je načase vyhledat dětského oftalmologa, případně strabologa. Určitě bych nepodceňoval preventivní prohlídku u dětského lékaře, kdy dítě má za úkol číst optotyp (obrázky na stěně). V případě pochybností se opět obrátit na dětského očního lékaře.“
Zdroj: Biotrue.cz