Neznámá pravděpodobnost může být stejně dobře pět procent jako devadesát pět procent, stejně čtyřicet, jako šedesát a stejně jedno procento jako devadesát devět procent. Když budeme uvažovat tímto způsobem, jaký navrhuje autor článku, pak trpaslíci a pohádkové bytosti nejsou vědecky vyvrácení a proto existují s neznámou pravděpodobností takže třeba 99%.
Čeho se tu autor článku dopustil: Používal pojem pravděpodobnost způsobem, který není korektní. Jistý druh neznalosti (neznalost pravděpodobnosti) vydává za argument ve prospěch své teorie. Kolik lidí už mohlo krásně zemřít na vzteklinu, kdyby se mu včas podařilo prosadit tento inovativní způsob myšlení nejlépe ještě v době Pasteurově!
Jak to tedy je? Je třeba uznat, že autor může mít v něčem pravdu. Pravděpodobnost ale není neznámá. Pravděpodobnost není totiž, jak si někdo může mylně myslet přesnou znalostí skutečnosti, ale jejím odůvodněným odhadem na základě dosavadních znalostí. Pokud autor článku nemá žádné dosavadní znalosti, pak také nemá důvod psát článek. Pokud má nějaké znalosti, potom má již nějaké vstupní informace pro pravděpodobnostní odhad. Ostatně každý člověk intuitivně využívá vastních zkušenosti s nejrůznějšími skutečnostmi a podle zkušeností volí i bez počítání pravděpodobností. Máme zkušenosti s tím, že očkování zachránilo život? Ano, bez očkování by vzteklina končila smrtí. Prostřednictvím očkování zvířat se podařilo na našem území vzteklinu prakticky zlikvidovat. Máme další zkušenosti o prospěšnosti očkování - ano v případě tuberkupózy a podobných závažných onemocnění. Máme zkušenost s tím, že očkování přinesko negativní dopad? Jistě se takové případy najdou. Nyní lze data zpracovat a výsledky vyhodnotit a dojít například k závěru, že ta a ta očkování budou plošná, ta a ta budou volitelná a ta a ta budou jen v určitých oblastech či ve zvláštních případech a podobně.