Kilo, dvě, třicet… dolů. Každý chce alespoň trochu, alespoň někdy vidět tu ručičku na váze víc vlevo. Ať už kvůli plnému šatníku „scvrklých“ věcí nebo kvůli zvednutému ukazováčku obvodního lékaře. Důvody však nejsou podstatné, rychlé výsledky ano. Proto je chytráků a diet plný internet, stačí si jen vybrat plevu mezi plevy.
Co je vlastně na všech těch zázračných dietách, které podstupují i světové celebrity, tak špatného? Vybrali jsme pět populárních diet a nechali je okomentovat lékařkou Václavou Kunovou, odbornou garantkou iniciativy Vím, co jím a piju.
MUDr. Václava Kunová
Lékařka, specialistka na problematiku zdravé výživy. Napsala několik knih o výživě a hubnutí. Od roku 2002 vede individuální poradnu snižování nadváhy.
Než jíst celý život zdravě, to raději týden hladovku
„Stále se snažíme objasňovat lidem, co by se mělo a nemělo jíst, a stále podél cest vidíme billboardy na nízkoenergetickou bílkovinnou dietu, která doporučuje pouhých 2000 kJ za den s tím, že je to úžasný způsob, jak zhubnout. Nebo jdete cvičit a slyšíte, jak paní vypráví svému trenérovi o tom, kterak jí změnila život knížka, která nabádá nejíst pšenici. Zkrátka je vidět, že lidé stále hledají způsoby, jak ten zdravý životní styl obejít,“ říká Václava Kunová.
Místo změny stravovacích návyků lidé zvolí radikální jednorázové diety, které jen rozhodí jejich metabolismus a donutí tělo po energeticky skromných dnech nabrat vše rychle zpět. „Člověk jí nezdravě, pak si dopřává smoothie a detoxikační dny a myslí si, že tím to špatné smaže. Jde spíš o to, aby detoxikace u člověka fungovala stále,“ radí lékařka. Onou detoxikací pak myslí zdravé stravování, během něhož přijímáme denně čtyři sta gramů zeleniny a dvě stě gramů ovoce, celozrnné pečivo, zakysané mléčné výrobky, dostatek vhodných tekutin, užíváme si pravidelný pohyb a kvalitní spánek. Tento mix ale obvykle diety nenabízejí.
1. Ketogenní dieta
„Dříve byly módní diety se striktním omezením tuku, což se dnes už moc nedoporučuje, a to je jistě správně. Jenže teď tu máme další vlnu, kdy se striktně omezují sacharidy. Říkáme jí dieta ketogenní. Tu můžete mít buď rozepsanou od nějakého poradce, nebo jídelníček tvoří pytlíková jídla, koktejly, tyčinky nebo pudingy, ke kterým se konzumuje jen zelenina s nízkým obsahem sacharidů,“ říká lékařka. Jedná se o tzv. bílkovinnou dietu, při které jíte vlastně jen bílkoviny a minimum sacharidů. Odepřít si tak musíte hlavně přílohy, pečivo a ovoce.
Běžně člověk přijímá kolem dvou set až čtyř set gramů sacharidů denně, ale během této diety se dostanete třeba jen na čtyřicet gramů za den. Tělo se tím dostane do tzv. ketózy, díky které se obsah tuku redukuje na minimum. Pro tělo je to vlastně stav nouze, během kterého jdou sice kila dolů, ale to je dáno zejména odvodněním způsobeným nepřirozeně nízkým příjmem sacharidů. Každý gram sacharidů totiž drží v organismu čtyři gramy vody. Zbavíte se sacharidů, zbavíte se vody.
„Když už někdo tuto dietu zvládne, je pro něj pak ale velmi obtížné postupně navyšovat dávky sacharidů, což by jediné mohlo vést k pozitivnímu výsledku a k následnému udržení váhy. Obvykle tito lidé přiberou a znovu se pouštějí do diety, protože po ní přece zhubli. Jenže v té druhé vlně zhubnou mnohem méně. Neuvědomí si totiž, že při první fázi měli mnohem vyšší procento svalové hmoty, která jim vytvářela vyšší bazální metabolismus způsobující lepší spalování,“ vysvětluje Václava Kunová. A cvičit, nabírat svaly u této diety je téměř nereálné, člověk je vyčerpaný, unavený a podrážděný. Jak uvádí lékařka, tato dieta je krajně nepříjemná.
2. Sacharidové vlny
Principem je snižování a postupné zvyšování denního příjmu sacharidů. Cílem je redukce tukových zásob při zachování objemu svalové hmoty. „Pochází z fitness komunity, kde si sportovci postupně mění příjem sacharidů od nuly až po třeba dvě stě, tři sta gramů, což by mělo nastartovat metabolismus. Opak je spíše pravdou,“ říká Václava Kunová.
Navíc, dieta je velmi náročná na znalosti jednotlivých potravin a jejich složení, musíte naprosto přesně vědět, co přesně a kdy jíst. „Prakticky vás vyřazuje z běžného pracovního a mnohdy i společenského života,“ říká lékařka. Rizika lékaři spatřují hlavně v možném růstu zánětů. Při výrazném snížení příjmu sacharidů ve stravě se totiž dostavuje silná únava, při vyšším příjmu sacharidů zas může docházet k neúměrně vysokému zvýšení hladiny cukru v těle, což zánětlivé procesy může provokovat.
3. Dieta 5:2
Na tuhle dietu sází hodně lidí, slibuje totiž zázraky bez vynaložení většího úsilí. Pět dní můžete jíst, co vás napadne, zbylé dny, a jedno jestli zrovna ty víkendové, se hlídáte. Váš energetický příjem nesmí být během těchto dvou dní vyšší než pět set kalorií, tedy něco přes dva tisíce kilojoulů. Odměnou by vám měl být shozený půlkilogram týdně. „Když radikálně omezíte přísun energie, dojde ke zpomalení metabolismu, přičemž úsporný režim se nastartuje už po pár hodinách,“ varuje lékařka.
Velký problém pak spatřuje v držení této diety u notorických dietářů. „Pokud má někdo psychologické predispozice k přejídání a má za sebou hodně podobných omezujících diet, tak se při této dietě nedokáže ovládat. Po dvou omezujících, téměř hladovkářských dnech, sní tolik jídla, že nejen nezhubne, ale navíc je u něj podporováno nárazovité přejídání. Dieta 5:2 tedy není nic, co bychom mohli doporučit,“ říká Václava Kunová.
4. Paleo dieta
Jedná se o dietu, která si bere za vzor stravování člověka, který neznal zemědělství a živil se sběrem a lovem. Silně omezuje příjem sacharidů, vylučuje z jídelníčku zrniny, luštěniny, mléčné výrobky, naopak zahrnuje maso z volně pasoucích se zvířat, ryby, vejce, oleje, ořechy a vybrané druhy zeleniny a velmi malého množství ovoce. „Paleo diety slibují i bez počítání kilojoulů a velmi bohatého jídelníčku zhubnutí. Lidé ale zhubnou právě proto, že sníží příjem sacharidů. Zastánci paleo operují hlavně tím, že je konzumována strava průmyslově nezpracovaná, že jde o původní suroviny. To je jistě fajn, ale je nesmyslné vzdávat se tak velkého množství různých skupin potravin. Pokud člověk nemá alergii na bílkovinu kravského mléka, není důvod vyřazovat například zakysané mléčné výrobky,“ říká lékařka.
Velkou potíží je při paleo dietě i nedostatečný přísun vlákniny a vysoký příjem tmavého masa, což zvyšuje riziko nádorového onemocnění tlustého střeva. Navíc, pokud budete takto dlouhodobě snižovat přísun sacharidů jako hlavního zdroje energie, ve chvíli, kdy s dietou skončíte, jste k neudržení. Zbodnete, na co přijdete, protože si budete chtít užít to, co jste si odpírali. „Když jsem počítala energetické zastoupení jednotlivých živin, došla jsem k závěru, že tito lidé přijímají padesát procent energie z tuku, což je opravdu, ale opravdu hodně,“ varuje Václava Kunová.
5. Bezlepková dieta
Strava, která pouze vylučuje lepek, je ze všech diet nejbenevolentnější, protože s ní čeká nejmenší riziko deficitu živin. V mnoha případech je ale neopodstatněná, lékaři ji zdravým lidem nedoporučují (viz Co se stane celiatikovi, když sní chleba?) a hlavně při ní klidně můžete i přibrat. Nestačí prostě jen vyřadit z jídelníčku potraviny, které obsahují lepek – tedy oves, ječmen, žito a pšenici, a nahradit je, jako to dělají celiatici, výrobky z rýže, kukuřice a brambor. Tyto potraviny mají vysoký glykemický index, takže pokud například sníte stejné množství pufovaných rýžových chlebíčků jako pšeničného chleba, můžete mít po nich rychleji větší hlad. A tím pádem se budete chtít něčím dojíst.
„Není jediný důvod, proč si myslet, že vyřazení lepku může znamenat redukci váhy. Vždy musí dojít k omezení energetického příjmu, k přenastavení jídelníčku. Žádná samospasitelná metoda to není. V Knize Život bez pšenice se sice tvrdí, že pšenice může za všechny naše problémy, ale to je zjednodušení a trochu demagogie,“ uzavírá Václava Kunová.
ČLÁNKY DO MAILU