...já nalévám přes tu delší stranu. :P
Pokud je trvanlivé mléko neošizené a identické s obyčejným, proč tedy jinak chutná a má jiné fyzikální vlastnosti? Vemte dvě stejné piksly, do jedné nalijte trvanlivé a do druhé čerstvé mléko, dejte na mrazák a druhý den porovnejte výsledek. Každé zmrzne jinak. Co za tím je?
Protože reklamština v článku říká, že obsah bílkovin a minerálů se neliší. Ale mléko obsahuje stovky dalších látek, které jdou do háje, nebo se degradují v trvanlivém mléce, ale to vám přeci v reklamě nebudou psát.
Obsah vitamínů, enzymů a řady dalších látek letí okamžitě střemlhav dolů.
Samozřejmě, že čerstvé mléko má výrazně jiné složení, ale pravdou je, že obsah (nikoli už forma či kvalita) vitamínů a minerálů jsou zrovna hodnoty, které (jako jedny z mála) mezi čerstvým a trvanlivým mlékem nejsou rozdílné.
To není informační článek, to je praávnický a reklamní článek. V něm se sice trochu lže, ale především se zamlčuje vše nepohodlné, abyste měl minimum možností je nachytat.
Podívejte, zkažené maso a čerstvé maso je také shodné v obsahu bílkovin a minerálů. Z toho nevyplývá, že zkažené maso je zdravotně stejně dobré a stejně prospěšné jako čerstvé. A tak je to i s mlékem. Zkrátka, obsah minerálů a bílkovin je víceméně stálice v jakkoli zkažených, špatných či znehodnocených potravinách. Prvky mendělejevovy tabulky se vzájemně mezi sebou nemění (pokud neprovedete termojadernou fúzi při 100 miliónech °C) jen chemicky reagují na jiné ionty.
Až prostě budete chtít obhájit nějaké odpadní potraviny, tak obsah bílkovin a minerálů se mění až když je hodně zmrvíte. Dávám to zadarmo jako radu, až budete mít public relation. Řada dalších látek odchází brzy, ale to zmiňovat přeci nemusíte.
Mně teda trvanlivé mléko chutná, je to tím, že jsem na něj zvyklá. Můžu ale porovnávat, piju sem tam i to tzv. čerstvé mléko, pila jsem čerstvě nadojené a i čerstvě nadojené kozí.
A trvanlivé mléko mi i tak chutná.
Koukala jsem na obsah vitamínů a minerálu v "čerstvém" a trvanlivém mléku a obsah se liší v případě vitamínů. Trvalivé mléko je ale také ještě obsahuje.
Pokud byste skutečně chtěl mléko s co nejvíce vitamíny, pak kupujte bio mléko, tam je prokazatelně výrazně vyšší obsah vitamínů (např. vit E a A).
Milá paní Ivano,
obsah vitamínů A a E je velice jednoduchý. Jsou to vitamíny rozpustné v tucích, takže jdou jako první do háje, jakmile se v chemickém zpracovatelském průmyslu zvaném mlékarny odstředí z mléka smetana alias tuk.
Obsah vitamínů rozpustných v tucích, tedyi A a E, v mléce je plus mínus prakticky úměrný obsahu tuku v mléce. Pijete-li mléko o tučnosti nějakých 0,5 % nebo 1,5 %, pijete bílou vodu s minimem těchto vitamínů. Nutričně na tom takové netučné mléko není o moc lépe, než když si koupíte primalex a uděláte si z něj bílou vodu. (Samozřejmě přeháním, ale ne mnoho.)
Obsahy látek jsou tím více do háje, čím více se produkt chemického průmyslu zvaný „mléko“ liší od čerstvého přírodního a skutečného mléka.
Základním problém je, že potravina i jiné výrobky jsou tím horší, čím více se průmysl na nich rozhodne vyřádit.
Například je otázkou, jak škodlivé by bylo kouření čistého tabáku, a zda zdravotní rizika kouření nezpůsobuje daleko více to, co s tabákem udělají tabákové firmy v produktu zvaném cigarety. (Jsem nekuřák.)
To samé je s alkoholem (u vědeckých experimentů se čistým ethanolem nikdy nepodařilo cirrhózu vyvolat, pouze pokud byl alkohol znečištěn příměsi mědi).
A stejné je to u mléka a u zmrveného průmyslového produktu zvaného „mléko“.
Původně jsem nechtěl reagovat pod články na vitalii, ale tak extrémně lživý článek, jako je tento o mléku mě donutil se vyjádřit.
Tady se samozřejmě bavíme o dvou různých věcech. Jedna je, co se stane s mlékem, které vezmete a zahřejete, druhá věc je co se stane s mlékem, které vezmete, odeberete z něho tuk a zahřejete.
Mluvila jsem pouze o ohřívání. Údaje o dopadu na vitaminy při ohřívání viz Mendelova univerzita (Brno):
"Tepelné ošetřování mléka způsobuje malé nebo žádné ztráty vitaminu A, B2, B6, kyseliny nikotinové, pantotenové a biotinu.
Ztráty na vitaminech B1 a C dosahují 10 % při pasteraci a UHT ohřevu, 35 až 50 % vitaminu C při sterilaci v obalech.
Ztráty na kyanokobalaminu dosahují až 90 % při tepelné sterilaci v obalech a při odpařování."
To závisí na tepelné odolnosti té které látky. Například vitamín E je poměrně křehký (proto není uváděn, aby to nekazilo dojem), a ačkoli vydrží až 200 °C, je-li kyselé pH, tak mu škodí … TRVANLIVOST!
Vitamín E se sám ztrácí jak skladováním, tak nízkou teplotou při skladování.
Ostatně tokoferoly (správný název látek, který laici nazývají vitamínem E) hrají důležitost roli u rostlin pro jejich přizpůsobování se nízkým teplotám.
Stejně tak si buďte jista, že všechny cenné látky, které se mohutně ničí zpracováním mléka – jsou důsledně neuvedeny, aby to nekazilo dojem. Bylo by to přeci fuj uvádět vše poctivě a pravdivě a narušilo by to zisky a to se přeci nedělá.
sssssssss
Kyanokobalamin, tedy vitamín B12 je naopak velmi tepelně stabilní. Ale rozkládá se, pokud se v jeho blízkosti objeví rozkládající se vitamín C, takže v tomto případě jsou jeho ztráty důsledkem rozkladu vitamínu C.
Mimochodem B12 je nesložitější vitamín, a nedokáže jej vyrobit žádná rostlina ani živočich. Dokáží jej vyrobit jen některé rody baktérií.
Vatamín B1 je teplotně velmi málo stabilní.
sssssssss
Jenomže to je jen jedna strana mince. K čemu vám je, že vitamín A a E je tolik, když bez přítomnosti tuků se prostě nevstřebává a letí přímo do WC bez užitku pro tělo?
Takže máte dvojitý efekt. Čím více tuku v mléce, tím více obsahuje vitamínů A, E a dalších. Čím více tuku v mléce, tím větší procento těchto vitamínů využije. Je to tedy efekt na kvadrát.
Tedy využitelný příjem vitamínů pro tělo z mléka klesá kvadraticky (druhou mocninou), tedy raketově rychle, s obsahem tuku v mléce.
Znovu opakuje, tělo nedokáže vstřeba vitamíny A a E bez tuku. Nedokáže, neumí to. Bez tuku tělo vitamíny A a E nepřijme, i když byste jich do sebe ládovali tuny.
On tam vždy nějaký minimální tuk je. Dodatečně ho tam přidají. Nejsem si jist, jak to přesně provádějí, ale mám dojem, že ho nejdřív všechen seberou, a pak ho tam – mnohem méně – zpětně přidají. Ale v tomto si nejsem jist.
V zásadě je mléko z mlékáren zcela stejně průmyslový výrobek a chemikálie, jako třeba benzín.
Původní přírodní mléko se zpracováním natolik změní, že výsledné supermarketové „mléko“ už je fakticky něco jiného. „Mléko“ není přírodní produkt. A pokud ano, tak třeba benzín je také přírodní produkt, protože vzniká zhruba stejně složitě průmyslově.
Za tu jinou chuť může pasteriace. Trvanlivé mléko se pasterizuje při ultra vysoké teplotě (odtud název UHT, ta teplota je 135 až 150 °C) a to mění jeho chuť (samozřejmě i obsah některých látek).
Tepelnou úpravou se mění chuť většiny potravin, většinou to považujeme za klad, no někdo považuje za lepší chuť před tepelnou úpravou, typicky právě mléko, (některá) zelenina či ovoce.
Mléko je 100% přírodní produkt. Jen se z něho vytahá smetana, steriluje se, tukové částečky v mléku se rozbijí a homogenizují, atd. atd. atd. – zkrátka možná je benzín mnohem přírodnější produkt, dělá se s ním méně operací, než s mlékem. (Cudně nezmíněno, že vytlučením smetany či snížením obsahu tuku se snižují také všechny zmíněné vitamíny, které jsou vázány na tuky.)
Thank you for commercial.
V českých zemích, jako vždy, je vše perfektně zdravé a bez problémů pro kohokoli, cokoli, kdykoli od mléka, očkování, až po kyanid draselný. Pro Čechy je zdravé všechno, vždy a za všech okolností. Jiné národy to mají jinak.
Cudně nezmíněná částá intolerance laktózy už je jen hřebíček. V mnoha národech v dospělé populaci je rozšířená klidně z 70–90 % (v Čeksu podle lékařských zdrojí jí trpí 10–20 % Čechů.) Plus nezníměné alergie na kasein či syrovátkové bílkoviny.
Nemám nic proti mléku, ale rozdíl mezi skutečným mlékem (prošlým sterilizací) a průmyslovým výrobkem zvaným „mléko“ fakticky chemického průmyslu zvaného mlékárny je nebetyčný rozdíl, Doporučuji vyzkoušet.
Zvláště moment, kdy mnoho lidí mající alergie na „mléko“ (myšlen chemický produkt z mlékáren) často nemá žádné problémy se skutečným, 100% přírodním mlékem (tedy od krav, nikoli z mlékáren).
Základní pravidlo je, že článek, který napravuje mýty jich většinou daleko více vytvoří než napraví. Ani tento článek bnení výjimkou.
Miloslav Ponkrác
„Mléko je lehko stravitelné – i proto ho příroda stvořila jako základní výživu novorozenců.“
Mám dojem, ale možná se mýlím, že příroda nestvořila kravské mléko pro výživu novorozenců, ale telat. Opravte mě, pokud to není pravda.
Trávicí systém krav je poněkud značně odlišný od lidského.
Nelze proto vyvozovat nic jiného, než že příroda stvořila mléko lehce stravitelné pro tělo, které obsahuje bachor, čepec, knihu a slez jako systém žaludků.
sssssss
„Při výrobním procesu se mléko vodou samozřejmě neředí.“
Ne jen se z mléka odstraňuje tuk a další látky, takže efekt je úplně stejný, jako kdyby se to mléko naředilo.
sssssss
„Obsah bílkovin a minerálů se neliší. Čerstvé mléko jako výrobek je ošetřeno … Tyto procesy nemají žádný vliv na obsah proteinů a minerálů, které jsou přirozeně v mléce.“
Všimněte is, jak reklamní šotek mlékárny cudně zamlčel vliv na vitamíny, které toto ošetření samozřejmě degraduje. Ale jak právnicky přesně je zmíněno jen to, co se hodí.
Miloslav Ponkrác
Na vhodnost mléka pro dospělé existuje spousta protichůdných názorů a tvrzení. Něco jiného říká medicína klasická, něco jiného medicína čínská atd. Prohlásit jednoduše, že to je nebo není mýtus, to je vhodné snad jen pro ty, kteří rádi vidí všechno černobíle. Ale skutečnost je složitější.
A pokud čerstvé mléko časem zkysne, zatímco trvanlivé shnije, potom asi lze předpokládat, že rozdílně se budou tato mléka chovat i v žaludku a ve střevech.
Tak na tvar zeměkoule je taky spousta protichůdných názorů. Někteří říkají že je kulatá, jiní že je placatá. Váš argument je špatný.
Ano, skutečnost u lidí je složitější, protože 7 miliard jedinců je 7 miliard rozdílů. Ale můžeme mluvit o značné většině, průměru, kvantilu. To by samozřejmě musel být článek zaměřený jinak.
Ano, většina dospělých lidí světa mléko nemůže, protože je pro ně jedovaté. To v článku cudně nenapsali a nebo rovnou přímo lhali. Příroda zaručuje lidem pouze to, že umí mléko strávit několik let po narození. Pak se u naprosté většiny lidí světa schopnost trávit mléko ztrácí.
Mimochodem, i složené mléka kravského a lidského je odlišné. Kravské mléko obsahuje jako bílkoviny 80 % kaseinu a 20 % syrovátkových bílkovin. Lidské mléko přesně opačně: 20 % kaseinu a 80 % syrovátkových bílkovin.
Kromě toho lidské mléko obsahuje vysoký poměr volných aminokyselin a velmi vysoký obsah pro dítě essenciálního cysteinu. Což je ve zvířecí říši unikátní.
Lidské mléko obsahuje mnohonásobě více vitamínu A, než kravské mléko. Minerálů má lidské mléko méně, než kravské, ale výrazně lépe se vstřebávají oproti kravskému, protože mají pro člověka lepší poměry a složení. Například vápníku je v lidském mléce méně, ale protože má pro člověka příznivější poměr k fosforu, vstřebává se mnohem více, než z kravského mléka.
Vysoká kontrentace fosforu v kravském mléce naopak vede k nedostatku vápníku (hypokalcémii), takže vysoký obsah vápníku neznamená, že jej tělo využije.
Co cudně zamlčeli a zalhali v textu, z nevstřebaného vápníku z kravského mléka se stává ten hlen co brání trávení. Nerad to říkám, ale článek nepokrytě lže a doufá, že lež projde. Z nevstřebaného vápníku z kravského mléka se stávají mýdla a brání tak ve střevě trávení tuků a v krajním případě mohou vést až k perforaci (proděravění) střeva.
To co píši není můj výmysl ani alternativní medicína, ale cituji nejlepší české lékaře–profesory a jejich učebnice, ze kterých se učí na českých lékařských fakultách.
A tak bychom mohli pokračovat dále a dále. Lidské mléko určené pro dítě je naprosto odlišné ve složení oproti kravskému určené pro tele. Kromě toho příroda dává jasně najevo, že s pitím mléka nepočítá pro dospělé období, a to, že menšina světové populace je schopna trávit mléko i v dospělosti je spíše anomálie a evoluce, než záměr přírody.
Miloslav Ponkrác
V mléce je 0,930 gramů fosforu na litr a 1,180 gramů vápníku na litr, spotřeba je přibližně 1:1 to znamená že vápníku v těle přibývá.
Žádný hlen ve střevech není, na kolokoskopii nebo gastroskopii nebo při pitvě nic takového není vidět.
Žádné mýdlo, to jest sodné nebo draselné soli karboxylových kyselin se ve střevech netvoří, kde jste vzal takový nesmysl ?
Částečně jsem odpověděl dole.
Ke zbytku: Jen opisuji z oficiálních univerzitních lékařských učebnic. :-) A je zvláštní, že české i anglické se vyjadřují stejně.
Kromě toho, na rozdíl od vás, jsem na kolonoskopii byl, vy jste o ní asi jen četl. Protože příprava na ní je „proprůjmovat se do němoty“ a očistit střeva. Vcelku není divu, že tam pak mnoho není vidět.
Naprostá většina ze 7 miliard lidí mléko v dospělém věku pít nemůže. Protože nemají enzym na zpracování lektázy.
Lidské tělo příroda vybavila perfektně ke zpracování mléka jen v dětství. Poté klesá aktivita a množství enzymu na zpracování laktózy – u naprosto každého člověka.
To bylo v článku cudně zamlčeno, ale toto jsou poznatky současné lékařské vědy o biochemii člověka.
Některým dospělým i přes pokles enzymu zůstává schopnost zpracování mléka dostatečná, ale u většiny obyvatel planety nikoli a mléko v dospělosti nemohou. Zapomínáte na to, že třeba 90 % Asiatů mkéko v dospělosti není schopno zpracovat a podobně je na tom naprostá většina národů.
Tím, že od dětství naprosto každému člověku klesá neustále klesá množství enzymu, který přeměňuje galaktózu (součást molekuly laktózy) na glukózo-6-fosfát, a tím znemožňuje trávení mléka naprosto každému člověku, je současný vědecký fakt. To, že článek nepokrytě lže až se hory zelenají, to je pravda.
Proto také schopnost trávení mléka můžete ztratit v jakémkoli věku. Naprostá většina lidí planety v dospělosto mléko nemůže. Ale vy tuto schopnost můžete ztratit třeba ve 40, nebo v 60, prostě jakmile hodnota enymu klesne pod hranici, tak máte smolenku. A hodnota enzymu klesá neustále každým rokem věku.
To, že naprostá menšina lidstva má dostatečnou hladinu celý život, je výjimka z pravidel. Jako třeba u 80 % Čechů.
Ale vědecké poznatky potvrzují, že příroda nezamýšlela mléko pro výživu dospělých jedinců, a také každému dospělému jedinci s věkem schopnost trávení mléka klesá. Příroda mléko pro dospělé nezamýšlela. Stačí se zajímat o biochemické fungování těla.
Takže článek lže jak Baron Prášil, a je v rozporu s vědeckými poznatky.
Miloslav Ponkrác
Příroda zamýšlela vyhladit lidstvo ve větších zeměpisných šířkách hladomorem během dlouhých zim. Člověk přišel na to, že pitím kravského mléka a mléčných produktů se dá nějakou dobu přežít. Následně evoluce z populace eliminovala jedince bez produkce laktázy ve vyšším věku. V ČR je proto pro místní populaci situace ohledně mléka bezproblémová pro více než 95 %.
Smyšlenky o škodlivosti mléka pocházejí z Číny, kde vývoj tamní populace je jiný a schopnost produkovat laktázu i ve vyšším věku jim chybí.
Stejná situace je s enzymy alkoholdehydrogenáza a aldehyddehydrogenázou, evoluce z populace v ČR eliminovala osoby neschopné trávit zkvašené ovoce, v Číně s tím také mají problém.
A zdá se, že teď přichází evoluce, kdy se český člověk bude muset naučit bezpečně používat a pít methanol, a kdo ne, tak umře. (konec sarkasmu)
Nicméně kdybyste chtěl uvést pravidvé údaje, tak je to takto: Příroda více než mohutně naznačuje, že mléko není pro dospělého člověka. Dospělý člověk má – a teď pozor – pouze 1/10 enzymu na zpracování laktózy oproti kojenci. Zdůrazňuji, pouhou desetinu! Jak jinak už příroda má ksakru více lidem naznačit, že s mlékem nepočítala pro dospělce?
V severních krajích, kde je trochu větší zima, než zde – podle oficiálních údajů má 15–25 % lidí intoleranci laktózy. Vašich 95 % snášenlivých je utopie. Mnoho lidí o nesmášenlivosti ani neví, a často ji zjistí po letech, zatímco mezitím chodí k lékaři roky s problémy, jeijchž příčinu neznají.
A když už jsme pod článkem o boření mýtů, Evropu před hladomorem zachránily především branbory a kolektivní zemědělství. Prozradím vám jednu věc, když nastal hladomor, obykle se brzy porazil dobytek a snědl, takže o mléce nemohlo být moc řeči. V Indii se tomu vyvraždění dobytka vyhli zavedením mýtu o vegetariánství a posvátných kravách. Sto bodů politikovi, který toto zavedl, protože to byla strategie jako hrom. Takže při pořádném hladomoru evoluce prověřila člověka spíše ohledně kanibalismu, než o toleranci na mléko, tak podstatná pro přežití nebyla.
Hladomory obvykle přestaly, jakmile se zlepšila politika a zavedly velké plochy k hospodaření, dnes bychom řekli JZD. To je oněco efektivnější, krásně to vidíte na anglických hladomorech, kdy přestávaly.
Na methanol se lidský organismus hned tak neadaptuje, není to dost dobře možné, protože je to jiná metabolická dráha. Metabolizace ethanolu využívá metabolických drah oxidace glukózy, proto byla snadná adaptace možná.
Pro kojence je mléko jediná strava, asi proto nikoho nepřekvapí že má enzymu víc než dospělý člověk, který má mléko jenom jako doplněk.
Že s tím příroda nepočítala je jasné.
V severských krajích chovali krávy méně než ve střední evropě, to také nikoho nepřekvapí, nejsou tam na to tak dobré podmínky.
Brambory se v českých zemích plošně zavedly až v 18. století, krávy se chovají mnohem déle. Zjevně naši předkové krávy před porážkou dokázali uchránit, když mají vysoké množství laktázu v dospělém věku, kdyby je sežrali zřejmě by se to nestalo.
Jenom bych doplnil, že lidé druhu homo sapiens v našich zeměpisných šířkách přežívali v dobách ledových bez mléka. Chov dobytka se zavedl až v neolitu po poslední době ledové, kdy ty zimy už nestály za to. Na druhou stranu tehdejší zemědělská strava byla výživově hodně chudá a mléko tomu přidávalo pestrosti a výživovou kvalitu, což bohatě postačilo jako dostatečný evoluční tlak. Hodně tomu taky asi napomohlo to, že ona genetická mutace nebyla nějak extra složitá - v podstatě se jedná o vypnutí jednoho genu (oproti tomu třeba Masajové umí trávit laktózu díky kombinaci několika mutací).
Bavíte.
K Vašim "faktům":
"Dospělý člověk má – a teď pozor – pouze 1/10 enzymu na zpracování laktózy oproti kojenci." Mluvíte v absolutních číslech nebo v nějakém poměru řekněme třeba ke hmotnosti? Ikdyž ono je to vlastně jedno, protože dospělý člověk - kolik tak zkonzumuje mléka a mléčných výrobků? Více, než 1/10 přijaté potravy (včetně pití)? Nemyslím si.
Ohánět se "většinou světové populace" je komické, když všichni dobře víme, že většina světové populace žije v Asii a také víme, že asiaté mají obecně genetický problém s trávením laktosy. Ovšem třeba takovi tibeťané nebo mongolové (jestli se nepletu) přesto vymysleli způsoby, jak kravské mléko zpracovat - vygooglete si třeba "tibetské houbičky".
Pak tu máme spoustu dalších mýtů a polopravd - třeba ta vaše dokola omýlaná a skloňovaná chemie. Jediná "chemická" úprava mléka je jeho ořev. Všechny ostatní úpravy jsou čistě mechanické. Karbanátek si taky nejdřív ošetříte UHT, než ho sníte, ne? A nebo si dáte tatarák, ze kterého ovšem můžete chytit průjem...
Na nalévání mlíka z krabice je nějaká norma? Má nalévání přes delší stranu nějaký rozumný důvod? Nikdy jsem nevidla nikoho, že by takto naléval (a ani mně by to v životě nenapadlo) - ono se tak nejspíš celkem blbě trefuje, kam je třeba a určitě to bude víc šplouchat - že by kvůli vyšší spotřebě a tedy odbytu?
Sedlak tady od naproti ma 50 krav. Ma 70 hektaru prevazne trava, trochu jecmene, kukurice a psenice, vsechno. Kravin v norme, co se cistoty tyce, kravy ciste a zerou domaci produkci co sedlak vyprodukuje. Mleko pres 4% tuku vyvazeji primo do Nemec. Vse jsem si prohledl, prodebatoval, jedou nekolikatou generaci zemedelcu, takze tradice se srdcem.
I z mesta se da vypadnou do vesnice vedle, kravin tam bude a vetsinou se koupit da. Prohlednete, pokecate, kupujete nebo nekupujete.
V krabici je mrtva voda, co tam vydrzi snad 10 let.
BTW, to mleko s 4,2 % tuku kupuji za 14 Kc. Neco se vypije syrove, neco se prejede 70 st. treba na vyrobu jogurtu doma.
Takze kdyz mleko, tak MLEKO.
Tak a ted egoisti do me :-))
A přesně tak to je.
Tady je problém, že 2/3 ceny navíc a 2/3 zmrvenosti navíc přinášejí v Česku obchody a supermarkety.
A i tak je obchodům a supermarketům zisk málo, a tak je nutné nahrazovat vše možné v potravinách exkrementy, chemií a odpadovými náhražkami.
Kromě toho supermarkety požadují, aby potraviny vydrželo co nejdéle na skladě, takže jsou nacpané konzervanty a mrtvé už při výrobě.
Mě by zajímala jedna věc, a to srovnání cen za komunistů a dnešních, ale poctivé srovnání. Tedy kolik stálo komunistické máslo a kolik dnes stojí máslo stejné kvality (nikoli podřadné, jak se dnes srovnává). Srovnání cen potravin a služeb a zboží za komunistů a dnes při stejné kvalitě.
Mléko je dnes bílá voda k ničemu. Máslo je zde výprodej ze zahraničních skladů, kde dlouho leželo, čerstvé si nechávají pro lepší národy, než jsou Češi. Ani tu Coca-Colu s výrobní cenou nula nula nic a prodávanou za 30-40 kč nejsou schopni ani osladit cukrem, ale český národ požaduje izoglukóza aby Coca-Cola company ušetřila nějaký pěťák.
Já to dělám podobně. Mléko vyšlé z mlékáren stojí za exkrement a už jsem ho roky nekupoval. A pokud mi někdo nabídne, je to na zvracení. Není divu, že potřebuje takové lživé reklamní články jako je tento, protože výrobci potravin už přepálili čáru, a Češi – i ty největší zatvrzelé palice – si všimli, že je krmí odpady přímo z žump, a že to už přesahuje rozumnou míru.
Tam, kde se pije více mléka, je i více osteoporózy, jak plyne z článku "Osteoporóza a fakty o nej, ktoré vám lekár nepovie" na adrese: http://www.badatel.net/osteoporoza-a-fakty-o-nej-ktore-vam-lekar-nepovie/.
Tam, kde mléko prakticky neznají, tak tam prakticky neznají osteoporózu !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ano, protože to že mléko obsahuje více vápníku neznamená, že člověk ten vápník také využije.
On kyanid draselný obsahuje hodně draslíku, ale přesto ho nikdo nedoporučuje jíst při nedostatku draslíku. Proč asi?
Mléko vápník tělu často spíše bere, než dává. Vědecky je mnoha studiemi prokázáno, že kravské mléko způsobuje osteoporózu a nedostatek vápníku. Protože na jedné straně rovnice je obsah vápníku v kravském mléce a na druhé straně rovnice je kolik si tělo vápníku vezme a bilance je často záporná – mléko často vápník bere, protože často je primárně absorbován fosfor.
Oni si reklamní agenti myslí, že plácnou chemické složení a tím všichni padnou na zadek. Ale to chemické složení ještě nic neříká o tom, co to udělá v těle, ani kolik živin, minerálů, bílkovin a vitamínů tělo získá. Dosti často dokonce taková potravina bude minerály i brát. Když tělo musí pro nevyváženost prvků v potravině napravovat a utrácet vlastní živiny a minerály na obnovení homeostázy (rovnováhy v těle), pak může více živin brát než dávat. A to navzdory chemickému složení.
Bohužel nesmyslné fráze typu „obsahuje to vitamín fň a sq, a taky minerál abrakadabra“ na spoustu lidí platí, ačkoli samo o sobě to vůbec nic neříká.
Se selenem je to ještě horší. Obsah selenu závisí na půdě, takže klidně obsah selenu může v mléce kolísat 1:10 i více. Přičemž málo selenu škodí, hodně selenu také – vypadají vám vlasy, nehty, a další příjemné projevy nemoci zvané seleniáza.
Protože však ve zdravé výživě nikdo nenutí reklamní agenty, jako v tomto případě mlékárny, přemýšlet, tak jim stačí pár hloupých frází a lží, a černobílých vět, a většina lidí si z toho sedne na zadek. Ve výsledku tak mohou tito reklamáci a odezdikezdisti ohlupovat lidi dále. Jak říkám, zásadně do vitalie nepíši, ale tohle mě zvedlo ze židle, co jsem si přečetl a musel.
Víte, dnešní člověk má totální předávkování fosforem. Stačí, když začnete číst etikety potravin, potravinářský průmysl přidává fosfor kam se dá, a velice si to oblíbil.
Předávkování fosforem znamená, že tělo mnohem méně vstřebává vápník, hořčík, železo a zinek. I když v potravě je, nedokáže ho využít, nebo tak využít.
Jedním z nejvýznamnějších zdrojů fosforu v potravě je mléko.
Je to ještě horší, při nadbytku fosforu dochází k tomu, že se vápník ukládá kam nemá, ale v kostech chybí. Dochází k tomu, že vápník se ukládá v různých orgánech a měkkých tkáních či ve střevě, kde nemá co dělat a dělá tam rotyku a neplechu. Tedy nepřispívá ke kostem.
To co píši se běžně naučíte v lékařských knihách.
Tělo totiž nemá kanál pro příjem jedné živiny, ale jeden kanál slouží pro více věcí najednou. Krásně se to projevilo v mathanolové aféře. Při otravě methanolem se doporučoval kvailtní alkohol, který zablokoval a zpomalil cestu methanolu. A stejně tak nadbytek fosforu blokuje správné zpracování vápníku, železa, horčíku a zinku.
Samo o sobě by to nebyl problém, ale vzhledem k tomu, že potravináři nám do potravin přidávají v éčkách i jinak fosfor po tunách a my ho dlabeme, má každý Čech předávkování fosforem.
Mléko má mnho fosforu samo o sobě, takže vápník z něj je pro tělo a kosti méně využitelný, někdy dokonce vůbec. Pokud k tomu přidáte obecný nadbytek fosforu a jiného odpadu v potravinách, pak to dopadá i špatně.
Miloslav Ponkrác
Etikety čtu, moc fosforu tam není. Může to být tím, že jen tak něco nesním.
Tedy zjevně škodí disproporce v příjmu vápníku a fosforu, ne fosfor jako takový. Vzhledem k tomu že množství vápníku a fosforu je v mléce blízké, mléko takhle asi neškodí.
Alkohol jako protijed měl smysl jediný a to naředit methanol, tak aby se metabolizace protáhla na delší dobu a organismu tak měl delší čas se vyrovnat s konečným produktem a to kyselinou mravenčí. Jak to souvisí s fosforem nevím.
Martine, fosfor, respektive jeho vyšší dávky, omezuje vstřebávání vápníku v lidském těle. Stejně tak jako tuky, cukry, fosforečnany či šťavelany. Naopak vstřebávání vápníku zvyšují vitamíny D, B6, C a K.
Vzhledem k tomu, že dnešní moderní strava je přecpána tuky, cukry a fosforem, je mléko jakožto zdroj vápníku naprosto nevhodné (velký obsah fosforu a tuku, zanedbatelný obsah vitamínů) - uvádí se, že vstřebané množství vápníku z mléka se pohybuje okolo 5 %. Když už někdo chce kvůli příjmu vápníku užívat mléko a mléčné produkty, ať raději sáhne po jogurtu, tvarohu či zakysanému mléku (kefír, kyška), které jsou i lépe stravitelné kvůli nižšímu obsahu laktózy a přítomnosti laktobacilů.
Dobrým zdrojem vápníku jsou třeba ořechy, mák, sardinky či brokolice.
Možná máte načteno velkou spoustu, ale nevím čeho.
"2. Negativní důsledky mají zejména ty jiné potraviny s nevyváženým poměrem fosforu a vápníku."
To je nesmysl, rozhodně nejde jen o nevyvážené množství vápníku a fosforu, problém je mnohem širší:
http://www.magazinzdravi.cz/osteoporoza-20090212
"3. Mám načteno velkou spoustu, vápník přítomen je, tělo ho získává obtížně."
Hloupost:
http://www.proalergiky.cz/alergie/clanek/dostatek-vapniku-pri-alergii-na-mleko
http://www.ulekare.cz/clanek/nemuzete-mlecne-vyrobky-najdete-si-vapnik-jinde-11108
Dál se s vámi nemíním hádat, dělejte si, co chcete, máte načteno ;-)
2. Jasně to tam píší vadí potraviny s vysokým podílem fosforu na úkor vápníku. To mléko není. Nevím kolikrát to ještě budete potřebovat napsat.
3. Tyto články jsou ve stejném duchu jako Vaše neinformovanost, vápník přítomen je, autoři nemají ani potuchy o mechanismu kterým organismus získává vápník z rostlinné potravy.
2. Ad fosfor:
"Dalším významným faktorem ohrožení osteoporózou je nadměrný příjem bílkovin v potravě. Část bílkovin z potravy je využita k obnově a funkcím organismu, část je přeměněna na močovinu (ureu) v játrech. Urea jako toxin, který tělo musí vylučovat, je zároveň silné diuretikum – působí močopudně. Moč pak s sebou odplavuje vápník i jiné minerály."
Mléko obsahuje bílkoviny, evidentně to nevíte, když pořád dokola kdákáte jen o fosforu, ačkoliv jsem jasně psal, že nejde jen o fosfor.
"(Bróm zabraňuje nadměrnému vylučování vápníku močí. Vyvažuje hladiny pohlavních hormonů ovlivňujících metabolismus kostí.) „Bróm je obsažen ve vyvážené stravě s vysokým podílem ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin,“ říká dr. F. H. Nielse"
atd...
3. Vápník z rostlinné stravy:
"Někteří autoři tvrdí, že vápník z rostlinné stravy se hůře vstřebává, protože se váže na některé její složky (fytáty, vláknina).
Dr. Burkitt, který studoval mezi Afričany 20 let rostlinnou stravu, k tomu říká: „To je naprostý nesmysl. Fytát váže vápník, ale tvrzení, že fytáty obilnin poškozují vaši hladinu vápníku, je založeno jen na krátkodobých pokusech s potkany."
Nazdar.
Kdo chce moc, nemá nic. Pokud budete tvrdit, že se dá získat dostatek vápníku z nemléčných složek či dokonce jen z rostlinných - dá se s tím souhlasit. Jenomže když hodláte pokračovat dál a "dorazit nepřítele" produkcí nesmyslů, tak nakonec ztrácíte.
Teď si představte, že tělo pro správnou obnovu kostí potřebuje bílkoviny - kost je struktura tvořená z poloviny osseinem, který je tvořen mj. kolagenem; vztah mezi příjmem bílkovin a silou kostí je pozitivní, nikoliv negativní.
Vytáhnout nějakou jednotlivost (vyplavování vápníku při příjmu bílkovin) a zamlčet její relativní (ne)důležitost pro danou problematiku je klasickým znakem vykladačů jedné pravdy. Druhým znakem je používání jmen vědců, ne vědeckých článků.
Zřejmě jste nepochopil, o co mi šlo. V žádném případě jsem nechtěl tvrdit, že pro příjem vápníku je třeba nepřijímat žádné bílkoviny. Chtěl jsem jen říci, že příjem vápníků je věc složitější než jen poměr vápníku a fosforu, mimo jiné tím, že vstřebávání vápníku snižují také tuky či bílkoviny. A dále to, že vzniku osteoporózy nelze bránit jen dostatečným či nadměrným příjmem vápníku z mléka - nejen že to nepomůže, má to dokonce opačný účinek.
"Vytáhnout nějakou jednotlivost (vyplavování vápníku při příjmu bílkovin) a zamlčet její relativní (ne)důležitost pro danou problematiku je klasickým znakem vykladačů jedné pravdy."
To je přesně ono. Je třeba brát věci v souvislostech a ne jen ukazovat na "správný" poměr vápníku a fosforu, jako to dělá Martin.
"Dotaz je stejný naprosto stejně smyslný"
Dotaz je nesmyslný a jasně jsem vysvětlil proč.
"jako je smyslné tvrzení o zakyselování organismu mlékem"
Třeba: http://www.obezita-vyziva.cz/zakyseleni-organismu.htm
"Dospěli jsme ke zjištění"
Já jsem dospěl ke zjištění, že jste nejspíše troll, kterého dál nehodlám krmit.
Reklama podsouvající mýty, kterým v reálu nikdo nevěří, a ignorující to, co se naopak na trvanlivém mléce kritizuje.
add 1) miluji mléko, ale jestli je vhodné? kefír bude určitě zdravější
add 2) Ne, opravdu nikdo neřeší konzervanty v trvanlivém mléku. Nikdy jsem to neslyšel a to jsem si k mléku kritických článků přečetl hromadu.
add 3) u mě to platí stoprocentně: jakmile mám alergickou sezónu a nejsem pod prášky, tak den s mlékem a bez mléka je znát. Takže to není spíše absolutní pravda, ale platí při predispozicích. O stravitelnosti rovněž nelze mluvit jako o absolutní pravdě, trávící enzymy novorozenců u savců věkem mizí. Jen většina naší populace je evolučním důsledkem výhody těch, kteří díky schopnosti mléko strávit i v dospělosti měli větší šanci na přežití.
add 4) Reklamní článek se schválně vyhýbá v popisu zpracování nelíbivým faktům: z mléka se při zpracování odstraňuje tuk a pak na konci procesu zpětně přimíchává podle tabulek. A kritikům se zdá, že se přimíchává málo nebo právě ještě před přimícháním dochází k ředění. Takže ne, nikdo si nemyslí, že trvanlivé mléko je ředěné nebo alespoň nedává to podezření do souvislosti s faktem, že je dané mléko trvanlivé.
add 5) další podsunutý neexistující mýtus: o absenci bílkovin se v souvislosti se zpracováním nikdy nemluví, řeč je o tepelným zpracováním znehodnocených živinách a dalších změnách. K čemuž zjevně dochází, když se z takového mléka nedá například připravit jogurt.
Jediná hodnotná informace v článku je tip pro nalévání.