To závisí na tepelné odolnosti té které látky. Například vitamín E je poměrně křehký (proto není uváděn, aby to nekazilo dojem), a ačkoli vydrží až 200 °C, je-li kyselé pH, tak mu škodí … TRVANLIVOST!
Vitamín E se sám ztrácí jak skladováním, tak nízkou teplotou při skladování.
Ostatně tokoferoly (správný název látek, který laici nazývají vitamínem E) hrají důležitost roli u rostlin pro jejich přizpůsobování se nízkým teplotám.
Stejně tak si buďte jista, že všechny cenné látky, které se mohutně ničí zpracováním mléka – jsou důsledně neuvedeny, aby to nekazilo dojem. Bylo by to přeci fuj uvádět vše poctivě a pravdivě a narušilo by to zisky a to se přeci nedělá.
sssssssss
Kyanokobalamin, tedy vitamín B12 je naopak velmi tepelně stabilní. Ale rozkládá se, pokud se v jeho blízkosti objeví rozkládající se vitamín C, takže v tomto případě jsou jeho ztráty důsledkem rozkladu vitamínu C.
Mimochodem B12 je nesložitější vitamín, a nedokáže jej vyrobit žádná rostlina ani živočich. Dokáží jej vyrobit jen některé rody baktérií.
Vatamín B1 je teplotně velmi málo stabilní.
sssssssss
Jenomže to je jen jedna strana mince. K čemu vám je, že vitamín A a E je tolik, když bez přítomnosti tuků se prostě nevstřebává a letí přímo do WC bez užitku pro tělo?
Takže máte dvojitý efekt. Čím více tuku v mléce, tím více obsahuje vitamínů A, E a dalších. Čím více tuku v mléce, tím větší procento těchto vitamínů využije. Je to tedy efekt na kvadrát.
Tedy využitelný příjem vitamínů pro tělo z mléka klesá kvadraticky (druhou mocninou), tedy raketově rychle, s obsahem tuku v mléce.
Znovu opakuje, tělo nedokáže vstřeba vitamíny A a E bez tuku. Nedokáže, neumí to. Bez tuku tělo vitamíny A a E nepřijme, i když byste jich do sebe ládovali tuny.