...já nalévám přes tu delší stranu. :P
Pokud je trvanlivé mléko neošizené a identické s obyčejným, proč tedy jinak chutná a má jiné fyzikální vlastnosti? Vemte dvě stejné piksly, do jedné nalijte trvanlivé a do druhé čerstvé mléko, dejte na mrazák a druhý den porovnejte výsledek. Každé zmrzne jinak. Co za tím je?
Protože reklamština v článku říká, že obsah bílkovin a minerálů se neliší. Ale mléko obsahuje stovky dalších látek, které jdou do háje, nebo se degradují v trvanlivém mléce, ale to vám přeci v reklamě nebudou psát.
Obsah vitamínů, enzymů a řady dalších látek letí okamžitě střemlhav dolů.
Samozřejmě, že čerstvé mléko má výrazně jiné složení, ale pravdou je, že obsah (nikoli už forma či kvalita) vitamínů a minerálů jsou zrovna hodnoty, které (jako jedny z mála) mezi čerstvým a trvanlivým mlékem nejsou rozdílné.
To není informační článek, to je praávnický a reklamní článek. V něm se sice trochu lže, ale především se zamlčuje vše nepohodlné, abyste měl minimum možností je nachytat.
Podívejte, zkažené maso a čerstvé maso je také shodné v obsahu bílkovin a minerálů. Z toho nevyplývá, že zkažené maso je zdravotně stejně dobré a stejně prospěšné jako čerstvé. A tak je to i s mlékem. Zkrátka, obsah minerálů a bílkovin je víceméně stálice v jakkoli zkažených, špatných či znehodnocených potravinách. Prvky mendělejevovy tabulky se vzájemně mezi sebou nemění (pokud neprovedete termojadernou fúzi při 100 miliónech °C) jen chemicky reagují na jiné ionty.
Až prostě budete chtít obhájit nějaké odpadní potraviny, tak obsah bílkovin a minerálů se mění až když je hodně zmrvíte. Dávám to zadarmo jako radu, až budete mít public relation. Řada dalších látek odchází brzy, ale to zmiňovat přeci nemusíte.
Mně teda trvanlivé mléko chutná, je to tím, že jsem na něj zvyklá. Můžu ale porovnávat, piju sem tam i to tzv. čerstvé mléko, pila jsem čerstvě nadojené a i čerstvě nadojené kozí.
A trvanlivé mléko mi i tak chutná.
Koukala jsem na obsah vitamínů a minerálu v "čerstvém" a trvanlivém mléku a obsah se liší v případě vitamínů. Trvalivé mléko je ale také ještě obsahuje.
Pokud byste skutečně chtěl mléko s co nejvíce vitamíny, pak kupujte bio mléko, tam je prokazatelně výrazně vyšší obsah vitamínů (např. vit E a A).
Milá paní Ivano,
obsah vitamínů A a E je velice jednoduchý. Jsou to vitamíny rozpustné v tucích, takže jdou jako první do háje, jakmile se v chemickém zpracovatelském průmyslu zvaném mlékarny odstředí z mléka smetana alias tuk.
Obsah vitamínů rozpustných v tucích, tedyi A a E, v mléce je plus mínus prakticky úměrný obsahu tuku v mléce. Pijete-li mléko o tučnosti nějakých 0,5 % nebo 1,5 %, pijete bílou vodu s minimem těchto vitamínů. Nutričně na tom takové netučné mléko není o moc lépe, než když si koupíte primalex a uděláte si z něj bílou vodu. (Samozřejmě přeháním, ale ne mnoho.)
Obsahy látek jsou tím více do háje, čím více se produkt chemického průmyslu zvaný „mléko“ liší od čerstvého přírodního a skutečného mléka.
Základním problém je, že potravina i jiné výrobky jsou tím horší, čím více se průmysl na nich rozhodne vyřádit.
Například je otázkou, jak škodlivé by bylo kouření čistého tabáku, a zda zdravotní rizika kouření nezpůsobuje daleko více to, co s tabákem udělají tabákové firmy v produktu zvaném cigarety. (Jsem nekuřák.)
To samé je s alkoholem (u vědeckých experimentů se čistým ethanolem nikdy nepodařilo cirrhózu vyvolat, pouze pokud byl alkohol znečištěn příměsi mědi).
A stejné je to u mléka a u zmrveného průmyslového produktu zvaného „mléko“.
Původně jsem nechtěl reagovat pod články na vitalii, ale tak extrémně lživý článek, jako je tento o mléku mě donutil se vyjádřit.
Tady se samozřejmě bavíme o dvou různých věcech. Jedna je, co se stane s mlékem, které vezmete a zahřejete, druhá věc je co se stane s mlékem, které vezmete, odeberete z něho tuk a zahřejete.
Mluvila jsem pouze o ohřívání. Údaje o dopadu na vitaminy při ohřívání viz Mendelova univerzita (Brno):
"Tepelné ošetřování mléka způsobuje malé nebo žádné ztráty vitaminu A, B2, B6, kyseliny nikotinové, pantotenové a biotinu.
Ztráty na vitaminech B1 a C dosahují 10 % při pasteraci a UHT ohřevu, 35 až 50 % vitaminu C při sterilaci v obalech.
Ztráty na kyanokobalaminu dosahují až 90 % při tepelné sterilaci v obalech a při odpařování."
To závisí na tepelné odolnosti té které látky. Například vitamín E je poměrně křehký (proto není uváděn, aby to nekazilo dojem), a ačkoli vydrží až 200 °C, je-li kyselé pH, tak mu škodí … TRVANLIVOST!
Vitamín E se sám ztrácí jak skladováním, tak nízkou teplotou při skladování.
Ostatně tokoferoly (správný název látek, který laici nazývají vitamínem E) hrají důležitost roli u rostlin pro jejich přizpůsobování se nízkým teplotám.
Stejně tak si buďte jista, že všechny cenné látky, které se mohutně ničí zpracováním mléka – jsou důsledně neuvedeny, aby to nekazilo dojem. Bylo by to přeci fuj uvádět vše poctivě a pravdivě a narušilo by to zisky a to se přeci nedělá.
sssssssss
Kyanokobalamin, tedy vitamín B12 je naopak velmi tepelně stabilní. Ale rozkládá se, pokud se v jeho blízkosti objeví rozkládající se vitamín C, takže v tomto případě jsou jeho ztráty důsledkem rozkladu vitamínu C.
Mimochodem B12 je nesložitější vitamín, a nedokáže jej vyrobit žádná rostlina ani živočich. Dokáží jej vyrobit jen některé rody baktérií.
Vatamín B1 je teplotně velmi málo stabilní.
sssssssss
Jenomže to je jen jedna strana mince. K čemu vám je, že vitamín A a E je tolik, když bez přítomnosti tuků se prostě nevstřebává a letí přímo do WC bez užitku pro tělo?
Takže máte dvojitý efekt. Čím více tuku v mléce, tím více obsahuje vitamínů A, E a dalších. Čím více tuku v mléce, tím větší procento těchto vitamínů využije. Je to tedy efekt na kvadrát.
Tedy využitelný příjem vitamínů pro tělo z mléka klesá kvadraticky (druhou mocninou), tedy raketově rychle, s obsahem tuku v mléce.
Znovu opakuje, tělo nedokáže vstřeba vitamíny A a E bez tuku. Nedokáže, neumí to. Bez tuku tělo vitamíny A a E nepřijme, i když byste jich do sebe ládovali tuny.
On tam vždy nějaký minimální tuk je. Dodatečně ho tam přidají. Nejsem si jist, jak to přesně provádějí, ale mám dojem, že ho nejdřív všechen seberou, a pak ho tam – mnohem méně – zpětně přidají. Ale v tomto si nejsem jist.
V zásadě je mléko z mlékáren zcela stejně průmyslový výrobek a chemikálie, jako třeba benzín.
Původní přírodní mléko se zpracováním natolik změní, že výsledné supermarketové „mléko“ už je fakticky něco jiného. „Mléko“ není přírodní produkt. A pokud ano, tak třeba benzín je také přírodní produkt, protože vzniká zhruba stejně složitě průmyslově.
Za tu jinou chuť může pasteriace. Trvanlivé mléko se pasterizuje při ultra vysoké teplotě (odtud název UHT, ta teplota je 135 až 150 °C) a to mění jeho chuť (samozřejmě i obsah některých látek).
Tepelnou úpravou se mění chuť většiny potravin, většinou to považujeme za klad, no někdo považuje za lepší chuť před tepelnou úpravou, typicky právě mléko, (některá) zelenina či ovoce.