Na vhodnost mléka pro dospělé existuje spousta protichůdných názorů a tvrzení. Něco jiného říká medicína klasická, něco jiného medicína čínská atd. Prohlásit jednoduše, že to je nebo není mýtus, to je vhodné snad jen pro ty, kteří rádi vidí všechno černobíle. Ale skutečnost je složitější.
A pokud čerstvé mléko časem zkysne, zatímco trvanlivé shnije, potom asi lze předpokládat, že rozdílně se budou tato mléka chovat i v žaludku a ve střevech.
Tak na tvar zeměkoule je taky spousta protichůdných názorů. Někteří říkají že je kulatá, jiní že je placatá. Váš argument je špatný.
Ano, skutečnost u lidí je složitější, protože 7 miliard jedinců je 7 miliard rozdílů. Ale můžeme mluvit o značné většině, průměru, kvantilu. To by samozřejmě musel být článek zaměřený jinak.
Ano, většina dospělých lidí světa mléko nemůže, protože je pro ně jedovaté. To v článku cudně nenapsali a nebo rovnou přímo lhali. Příroda zaručuje lidem pouze to, že umí mléko strávit několik let po narození. Pak se u naprosté většiny lidí světa schopnost trávit mléko ztrácí.
Mimochodem, i složené mléka kravského a lidského je odlišné. Kravské mléko obsahuje jako bílkoviny 80 % kaseinu a 20 % syrovátkových bílkovin. Lidské mléko přesně opačně: 20 % kaseinu a 80 % syrovátkových bílkovin.
Kromě toho lidské mléko obsahuje vysoký poměr volných aminokyselin a velmi vysoký obsah pro dítě essenciálního cysteinu. Což je ve zvířecí říši unikátní.
Lidské mléko obsahuje mnohonásobě více vitamínu A, než kravské mléko. Minerálů má lidské mléko méně, než kravské, ale výrazně lépe se vstřebávají oproti kravskému, protože mají pro člověka lepší poměry a složení. Například vápníku je v lidském mléce méně, ale protože má pro člověka příznivější poměr k fosforu, vstřebává se mnohem více, než z kravského mléka.
Vysoká kontrentace fosforu v kravském mléce naopak vede k nedostatku vápníku (hypokalcémii), takže vysoký obsah vápníku neznamená, že jej tělo využije.
Co cudně zamlčeli a zalhali v textu, z nevstřebaného vápníku z kravského mléka se stává ten hlen co brání trávení. Nerad to říkám, ale článek nepokrytě lže a doufá, že lež projde. Z nevstřebaného vápníku z kravského mléka se stávají mýdla a brání tak ve střevě trávení tuků a v krajním případě mohou vést až k perforaci (proděravění) střeva.
To co píši není můj výmysl ani alternativní medicína, ale cituji nejlepší české lékaře–profesory a jejich učebnice, ze kterých se učí na českých lékařských fakultách.
A tak bychom mohli pokračovat dále a dále. Lidské mléko určené pro dítě je naprosto odlišné ve složení oproti kravskému určené pro tele. Kromě toho příroda dává jasně najevo, že s pitím mléka nepočítá pro dospělé období, a to, že menšina světové populace je schopna trávit mléko i v dospělosti je spíše anomálie a evoluce, než záměr přírody.
Miloslav Ponkrác
V mléce je 0,930 gramů fosforu na litr a 1,180 gramů vápníku na litr, spotřeba je přibližně 1:1 to znamená že vápníku v těle přibývá.
Žádný hlen ve střevech není, na kolokoskopii nebo gastroskopii nebo při pitvě nic takového není vidět.
Žádné mýdlo, to jest sodné nebo draselné soli karboxylových kyselin se ve střevech netvoří, kde jste vzal takový nesmysl ?
Částečně jsem odpověděl dole.
Ke zbytku: Jen opisuji z oficiálních univerzitních lékařských učebnic. :-) A je zvláštní, že české i anglické se vyjadřují stejně.
Kromě toho, na rozdíl od vás, jsem na kolonoskopii byl, vy jste o ní asi jen četl. Protože příprava na ní je „proprůjmovat se do němoty“ a očistit střeva. Vcelku není divu, že tam pak mnoho není vidět.
Naprostá většina ze 7 miliard lidí mléko v dospělém věku pít nemůže. Protože nemají enzym na zpracování lektázy.
Lidské tělo příroda vybavila perfektně ke zpracování mléka jen v dětství. Poté klesá aktivita a množství enzymu na zpracování laktózy – u naprosto každého člověka.
To bylo v článku cudně zamlčeno, ale toto jsou poznatky současné lékařské vědy o biochemii člověka.
Některým dospělým i přes pokles enzymu zůstává schopnost zpracování mléka dostatečná, ale u většiny obyvatel planety nikoli a mléko v dospělosti nemohou. Zapomínáte na to, že třeba 90 % Asiatů mkéko v dospělosti není schopno zpracovat a podobně je na tom naprostá většina národů.
Tím, že od dětství naprosto každému člověku klesá neustále klesá množství enzymu, který přeměňuje galaktózu (součást molekuly laktózy) na glukózo-6-fosfát, a tím znemožňuje trávení mléka naprosto každému člověku, je současný vědecký fakt. To, že článek nepokrytě lže až se hory zelenají, to je pravda.
Proto také schopnost trávení mléka můžete ztratit v jakémkoli věku. Naprostá většina lidí planety v dospělosto mléko nemůže. Ale vy tuto schopnost můžete ztratit třeba ve 40, nebo v 60, prostě jakmile hodnota enymu klesne pod hranici, tak máte smolenku. A hodnota enzymu klesá neustále každým rokem věku.
To, že naprostá menšina lidstva má dostatečnou hladinu celý život, je výjimka z pravidel. Jako třeba u 80 % Čechů.
Ale vědecké poznatky potvrzují, že příroda nezamýšlela mléko pro výživu dospělých jedinců, a také každému dospělému jedinci s věkem schopnost trávení mléka klesá. Příroda mléko pro dospělé nezamýšlela. Stačí se zajímat o biochemické fungování těla.
Takže článek lže jak Baron Prášil, a je v rozporu s vědeckými poznatky.
Miloslav Ponkrác
Příroda zamýšlela vyhladit lidstvo ve větších zeměpisných šířkách hladomorem během dlouhých zim. Člověk přišel na to, že pitím kravského mléka a mléčných produktů se dá nějakou dobu přežít. Následně evoluce z populace eliminovala jedince bez produkce laktázy ve vyšším věku. V ČR je proto pro místní populaci situace ohledně mléka bezproblémová pro více než 95 %.
Smyšlenky o škodlivosti mléka pocházejí z Číny, kde vývoj tamní populace je jiný a schopnost produkovat laktázu i ve vyšším věku jim chybí.
Stejná situace je s enzymy alkoholdehydrogenáza a aldehyddehydrogenázou, evoluce z populace v ČR eliminovala osoby neschopné trávit zkvašené ovoce, v Číně s tím také mají problém.
A zdá se, že teď přichází evoluce, kdy se český člověk bude muset naučit bezpečně používat a pít methanol, a kdo ne, tak umře. (konec sarkasmu)
Nicméně kdybyste chtěl uvést pravidvé údaje, tak je to takto: Příroda více než mohutně naznačuje, že mléko není pro dospělého člověka. Dospělý člověk má – a teď pozor – pouze 1/10 enzymu na zpracování laktózy oproti kojenci. Zdůrazňuji, pouhou desetinu! Jak jinak už příroda má ksakru více lidem naznačit, že s mlékem nepočítala pro dospělce?
V severních krajích, kde je trochu větší zima, než zde – podle oficiálních údajů má 15–25 % lidí intoleranci laktózy. Vašich 95 % snášenlivých je utopie. Mnoho lidí o nesmášenlivosti ani neví, a často ji zjistí po letech, zatímco mezitím chodí k lékaři roky s problémy, jeijchž příčinu neznají.
A když už jsme pod článkem o boření mýtů, Evropu před hladomorem zachránily především branbory a kolektivní zemědělství. Prozradím vám jednu věc, když nastal hladomor, obykle se brzy porazil dobytek a snědl, takže o mléce nemohlo být moc řeči. V Indii se tomu vyvraždění dobytka vyhli zavedením mýtu o vegetariánství a posvátných kravách. Sto bodů politikovi, který toto zavedl, protože to byla strategie jako hrom. Takže při pořádném hladomoru evoluce prověřila člověka spíše ohledně kanibalismu, než o toleranci na mléko, tak podstatná pro přežití nebyla.
Hladomory obvykle přestaly, jakmile se zlepšila politika a zavedly velké plochy k hospodaření, dnes bychom řekli JZD. To je oněco efektivnější, krásně to vidíte na anglických hladomorech, kdy přestávaly.
Na methanol se lidský organismus hned tak neadaptuje, není to dost dobře možné, protože je to jiná metabolická dráha. Metabolizace ethanolu využívá metabolických drah oxidace glukózy, proto byla snadná adaptace možná.
Pro kojence je mléko jediná strava, asi proto nikoho nepřekvapí že má enzymu víc než dospělý člověk, který má mléko jenom jako doplněk.
Že s tím příroda nepočítala je jasné.
V severských krajích chovali krávy méně než ve střední evropě, to také nikoho nepřekvapí, nejsou tam na to tak dobré podmínky.
Brambory se v českých zemích plošně zavedly až v 18. století, krávy se chovají mnohem déle. Zjevně naši předkové krávy před porážkou dokázali uchránit, když mají vysoké množství laktázu v dospělém věku, kdyby je sežrali zřejmě by se to nestalo.
Jenom bych doplnil, že lidé druhu homo sapiens v našich zeměpisných šířkách přežívali v dobách ledových bez mléka. Chov dobytka se zavedl až v neolitu po poslední době ledové, kdy ty zimy už nestály za to. Na druhou stranu tehdejší zemědělská strava byla výživově hodně chudá a mléko tomu přidávalo pestrosti a výživovou kvalitu, což bohatě postačilo jako dostatečný evoluční tlak. Hodně tomu taky asi napomohlo to, že ona genetická mutace nebyla nějak extra složitá - v podstatě se jedná o vypnutí jednoho genu (oproti tomu třeba Masajové umí trávit laktózu díky kombinaci několika mutací).
Bavíte.
K Vašim "faktům":
"Dospělý člověk má – a teď pozor – pouze 1/10 enzymu na zpracování laktózy oproti kojenci." Mluvíte v absolutních číslech nebo v nějakém poměru řekněme třeba ke hmotnosti? Ikdyž ono je to vlastně jedno, protože dospělý člověk - kolik tak zkonzumuje mléka a mléčných výrobků? Více, než 1/10 přijaté potravy (včetně pití)? Nemyslím si.
Ohánět se "většinou světové populace" je komické, když všichni dobře víme, že většina světové populace žije v Asii a také víme, že asiaté mají obecně genetický problém s trávením laktosy. Ovšem třeba takovi tibeťané nebo mongolové (jestli se nepletu) přesto vymysleli způsoby, jak kravské mléko zpracovat - vygooglete si třeba "tibetské houbičky".
Pak tu máme spoustu dalších mýtů a polopravd - třeba ta vaše dokola omýlaná a skloňovaná chemie. Jediná "chemická" úprava mléka je jeho ořev. Všechny ostatní úpravy jsou čistě mechanické. Karbanátek si taky nejdřív ošetříte UHT, než ho sníte, ne? A nebo si dáte tatarák, ze kterého ovšem můžete chytit průjem...