Uprimne neznalost pravdepodobnostniho poctu cloveka hodnoticiho vakciny me desi (napr. u incidence 1:50 0000 je sance na jeji odhaleni u 10 000 studovanych jedincu "pouhych" 18,13 % a ne 20 %). Tato neznalost vynika, kdyz si napriklad spocitam, ze abych mel 95% jistotu odhaleni nejakych negativnich dopadu pri incidenci 1:10 000, tak musim mit ve studii circe 30 000 jedincu. Pri takoveto velikosti vzorku je ovsem stale pravdepodobnost podhodnoceni skutecne incidence 0,423 a pravdepodobnost nadhodnoceni je 0,353. Zkratka by mohl autor napsat mail nekomu, kdo sidli od jeho kancelare na VSE par desitek maximalne stovek metru, aby se poradil s otazkami statistiky zakladniho vysokoskolskeho kurzu.
Druhym bodem, ktery cely ten tiatr znehodnocuje, je fakt, ze nezname (neodhalene) ucinky vakcin povazuje automaticky za negativni. Ale tak to neni, pouze to ukazuje na to, co jsem psal uz drive (nezname negativni ucinky budou odpurci ockovani nadhodnocovany a naopak). Muzou existovat i nezname pozitivni ucinky. Nejaka vakcina muze napr. chranit pred zminenou epilepsii a my to nevime. Dokonce, jelikoz necekane pozitivni dusledky nejsou sledovany vubec (!), tak se neprojevi jejich incidence ani v klinicke studii ani v ex post pozorovani. Z hlediska pravdepodobnosti zde proti sobe stoji neznama pravdepodobnost negativnich ucinku, u kterych je nenulova sance na jejich odhaleni, a neznama pravdepodobnost pozitivnich ucinku, u kterych je sance na odhaleni temer nulova. Konkretni vysledek je pak prakticky nemozne urcit, ale rozhodne neni a priori negativni, jak podsouva autor.
Cituji:"s incidencí 1:50 000, studie úhrnně testující 10 000 osob to na 80 % nezjistí." a dále například "V tomto kontextu je opravdu zarážející slyšet názory některých odborníků, že 1:10 000 je v medicíně již přijatelná incidence". Pan student VŠE možná umí počítat, ale neumí pochopit text. Existence úvahy, že nějaká vakcína nechtěně pomáhá s epilepsií, na kterou pacient může současně brát další léky, tedy prostý součet kladných efektů, je zase dobrým důvodem pro existenci LFUK. Dvě myši jednoduše neudělají vetší díru, ale mohou se docela dobře porvat.
Vážený pane EC kolego,
máte samozřejmě s tou statistikou pravdu a bylo by velmi hloupé to nepřiznat. Tyto kontroly já z hlavy neumím a vždy si orientační údaje přepočítávám na závěr práce. Tady mi to úplně vypadlo a článek jsem odeslal. Věřte, že statistiku v tomto základním rozsahu musím také umět používat, ačkoliv to potřebuji málo často. Mysím, že článek obsahuje množství dalších a významných informací, které toto mé opomenutí nezenehodnocuje.
Neznámé pozitivní účinky vakcín mají problém který neuvádíte. Je to účel vakcinace. Pokud očkuji díte proti pneumokokové meningitidě, přirozeně mne zajímá účinnost vakcíny proti meningitidě a přirozeně mne zajímají všechny nažádoucí účinky vakcíny. Nezajímá mne, protože by nemohlo ovlivnit mé rozodnutí, zda vakcína zkříženě chrání proti epilepsii nebo proti plešatosti. Tento "zdravotní bonus", který se případ od případu může jednou u vakcín prokázat nemůže v žádném případě stát ve strategických úvahách o očkování jako ekvivalentní protiváha nepoznaným nežádoucím účinkům vakcín.
Nepoznané něžádoucí účinky vakcín (jak o nich hovořím) jsou samozřejmě negativní účinky vakcín - to je samo sebou a nelze o tom hovořit jako o podsouvání. "Podsouvat" někomu, že zdravotní komplikace je jev nežádoucí, je poněkud alogické. To už opravdu na své válečné stezce přeháníte.
Ale jsem rád že o Vás milý EC vím. Budu si muset dát v některých lidových formulacích, které jsou bohužel nutné při popularizaci odborných ténmat, velký pozor.
PZN: Poznámce kolegyně (níže) o dvou myších bohužel nerozumím. Nicméně se pokusím nezashovat již více do těchto diskusí.
Vzdy je dobre si davat pozor:-) Zvlaste, kdyz ciselne se ukazuje, ze studie jsou jeste vice nedostacujici, nez jak to puvodne pisete.
Druhou cast ale bohuzel nechapu. Respektive nevidim duvod, proc pri hodnoceni vakcinace budu brat pouze jeden prinos vs. vsechny naklady a proc neni spravne porovnavat vsechny prinosy vs. vsechny naklady. Proc v hypotetickem pripadu nemuzu hodnotit "ochrana proti nemoci + plesatosti" vs. "negativni dopady" a proc dle vas "musim" pozitivni prinos proti te plesatosti vyskrtnout? Prijde mi iracionalni omezit prinosy pouze na jeden a vynechat v uvaze vsechny nezname dalsi prinosy, zatimco mam do te uvahy soucasne brat vsechny nezname negativni dopady.
Kdyz budu napr. chtit rozhodnout o stavbe obchvatu mesta, tak na jedne strane dam vsechny prinosy (zdravi obyvatel, rychlost prepravy...) a na strane druhe vsechny naklady (cena, OCs, ...) a nebudu se tvarit, ze hlavni prinos je zdravi obyvatel a tudiz nemam do uvahy co motat rychlejsi prepravu automobilistu.
Jak jistě víte, v každém matematickém modelu si definujete co je přínos a co je negativní dopad.
Pokud například chci být plešatý, třeba proto, že mé manželce se to velmi líbí a chce plešatého muže. A v případě, že mi narostou vlasy jí přestanu imponovat, pak je to třeba negativní přínos.
Jinak řečeno, lidé, kteří se nechávají očkovat tak číní pro pozitivní přínost zvaný ochrana proti nemoci. Další „pozitivní“ účinky vakcíny nežádají a někdy je hodnotí kladně, jindy záporně.
Přiznejme si také, že proti plešatosti se dá zhusta bojovat jinými metodami, při kterých obvykle hrozí menší rizika, než třeba nemoc neurologického rázu, ochrnutí, apod. jako hrozí ve vakcínách.
Kromě toho mi přijde iracionální tvrdit, že „Prijde mi iracionalni omezit prinosy pouze na jeden a vynechat v uvaze vsechny nezname dalsi prinosy, zatimco mam do te uvahy soucasne brat vsechny nezname negativni dopady“.
Do negativních přínosů se třeba obvykle nezahrnuje, že budu mít den po očkování teplotu, nebo budu ospalý nebo budu unavený pár dní. Stejně tak se do pozitivních přínosů nezahrnuje, že bojuje proti plešatosti.
Negativními přínosy, které lidi zajímají je obvykle poškození zdraví, zejména trvalého rázu. Také zde není zahrnuto zcela vše.
V skutočnosti je v klinických skúškach všetko úplne zle.
1, Testovaná skupina je ešte omnoho menšia, rádovo niekoľko sto až niekoľko tisíc. Zriedkavé následky je teda prakticky nemožné zistiť.
2, Skúšky nie sú kontrolované placebom! Používajú sa iné kombinácie vakcín a iné experimentálne vakcíny! Takže ak z testovanej skupiny má 40% horúčky a z kontrolnej 35%, tak výsledok je, že "incidencia sa významne nelíšila v očkovanej a kontrolnej skupine"! A ak v kontrolnej 45%, tak niektorí vedátori začnú blúzniť o "ochrannom účinku vakcíny" proti teplote!
3, Systematické sledovanie nežiaducich účinkov trvá 3 dni až 3 týždne. To je logický nezmysel, keďže prvé preukázateľné známky požadovaného účinku vakcíny (tvorba protilátok) nastávajú po 3 týždňoch a viac! Takže podľa logiky skúšok, neočakávané a nežiaduce účinky musia nastať skôr než očakávané? A nemôžu nastať neskôr? Tento prístup ide proti definícii pojmu "neočakávané" a "nežiaduce". Makrofágová myofascitída môže nastať niekedy až po 8 rokoch od očkovania, a my tu sledujeme 3 dni...
4, Účastník štúdie môže aj dodatočne hlásiť prípadné nežiaduce účinky, ale koľkí ľudia si ešte po mesiaci pamätajú, že boli očkovaní, a koľkí si dajú do súvislosti nejaké zdravotné ťažkosti... Nehovoriac o tom, že budú pravdepodobne aj tak scenzurované (viz. ďalej).
5, Skúmajú sa len tie nežiaduce účinky, ktorá pacient sám pociťuje a pozoruje. Takže napr. keby vakcína spôsobila neplodnosť, pacient si to nevšimne. Keby mu dokonca poškodila pečeň, tiež si to počas skúšok nevšimne. Keby mu spôsobila rakovinu,...
6, Niektoré vakcíny obsahujú karcinogénne látky a vyrábajú sa aj na nádorových bunkách, niektoré obsahujú obrovské množstvo cudzorodej DNA, ale karcinogenita sa neskúma.
7, Vakcíny často obsahujú látky, ktoré pri zvieracích experimentoch spôsobovali neplodnosť, ale pri detských vakcínach sa toto neskúma, "pretože nie sú v reprodukčnom veku"! To, že vakcína by ich mohla účinne poškodiť už teraz, zrejme nie je dostatočným dôvodom.
8, Pacienti vypĺňajú dotazníky, kde sú určité typy nežiaducich účinkov uvedené. Majú síce možnosť napísať aj "iné", svoje vlastné pozorovania, ale na to, aby to pacient dokázal, musí sám pojať podozrenie a dať si veci do súvisu, na čo nie sú dostatočne školení.
9, Po spočítaní hlásených nežiaducich účinkov, výrobca uplatní netransparentnú cenzúru. Napríklad pri skúškach Infanrixu Hexa, 97% nežiaducich účinkov bolo vyhodnotených ako "nesúvisiacich s očkovaním". Takže je tu nová vakcína, o ktorej chceme ZISTIŤ informácie, ale keď ich zistíme, tak "čo sa nehodí, preškrtneme"?
10, Klinické skúšky sa robia len na dokonale zdravých, ľudia s akýmkoľvek zdravotným problémom sú vyradení. V praxi sa však nepodávajú len dokonale zdravým, ale aj ľuďom s rôznymi problémami, vrátane imunitných (alergie, autoimunita, imunodeficit apod), neurologických, apod, kde môže mať vakcína celkom nepredvídateľné následky. Skutočný výskyt nežiaducich účinkov v praxi musí byť nutne vyšší.
11, Pokiaľ ide o účinnosť, sleduje sa už len hladina protilátok, aj to len v mesiacoch po očkovaní. Chráni vakcína skutočne proti ochoreniu? Nikto nevie, lebo sa to neskúma. A to napriek tomu, že u niektorých vakcín je už jednoznačne preukázané, že hladina protilátok nemá koreláciu s odolnosťou voči ochoreniu (napr. čierny kašeľ)
Ako dlho chráni? Nikto nevie, lebo sa to vedecky neskúma. Takýto výskum sa robí až dodatočne, aj to opäť len nevedeckým spôsobom (meraním hladiny protilátok), a výsledky, väčšinou negatívne, poslúžia na ďalšie rozšírenie trhu (zavedenie preočkovaní)! Regulačné autority predsa nemôžu pripustiť, že tá-ktorá vakcína je holý nezmysel, a ak nefunguje, treba jednoducho očkovať viac.
Chráni vakcína proti vážnemu priebehu ochorenia? Chráni proti ochoreniu ako takému? Chráni už proti samotnej nákaze? Nikto nevie, indície sú skôr negatívne, ale objavia sa davy nadšených lekárov ktorí hneď začnú blúzniť o kolektívnej imunite a potrebe zaočkovať aspoň 95% populácie, hoci vedecky nevedia dokázať, že vakcína ochránila pred chorobou čo i len jedného človeka.
Bolo by treba uskutočniť veľké, dvojito zaslepené, placebom kontrolované, randomizované, dlhodobé klinické štúdie, kde by sa hodnotil komplexný dopad na zdravotný stav aspoň v horizonte 5 rokov. Nikto nemá záujem, dokonca najväčší vakcinátori tvrdia, že by to bolo "neetické" Zrejme vystavovať ľudí masovo, plošne a povinne zákroku s neznámou účinnosťou a neznámymi dlhodobými následkami je omnoho etickejšie...
K netransparentnej cenzúre vysvetlenie: je to myslené z pohľadu dokumentov prístupných verejnosti v dokumentácii o registračnom procese. Nevieme, či lekári, ktorí vyraďovali "nesúvisiace" nežiaduce účinky, neboli v konflikte záujmov (dá sa skôr predpokladať, že áno", a nevieme, aké nežiaduce účinky a s akým zdôvodnením boli vyčiarknuté. V každom prípade, 97% je podozrivo vysoké číslo - znamená to, že skoro každé hlásenie nežiaducich účinkov u vtedy experimentálnej vakcíny výrobca vyhodnotil ako neopodstatnené. To mi príde viac než odvážne.
A pozabudol som ešte na jeden problém. V praxi sa vakcíny používajú v rôznych kombináciách, a neskúma sa či sú tieto kombinácie bezpečné - automaticky sa predpokladá, že keď skúškou prejde vakcína A aj vakcína B, tak sa môžu podať naraz.
Porovnajme si to s reálnym svetom; deci vína nemá u väčšiny ľudí žiadne významné nežiaduce účinky, deci trezalkového čaju detto, ale neodporúčam skúšať ich vypiť v krátkej časovej súvislosti...
Bohužel i s tím lze ve většině bodů souhlasit, u některých vakcín tedy určitě ano.
Pane Tuhárský, dejte mi na sebe prosím kontakt přes www.unicampus.cz. Aby nám tady v diskusi nevisela soukromá data. Děkuji.
Z čistě laického pohledu je můj názor takový, že je vždy nutno zvážit, co je rizikovější - zda případné nežádoucí účinky, nebo následky, pokud onemocnění dostanu. Já osobně se raději, pokud je to možné, nechám očkovat, například teď mě čeká přeočkování proti encefalitidě, zvažuji, hlavně u dětí, i žloutenku.
Taky jsem laik, který se snaží seznámit s danou problematikou, a to právě kvůli rozhodování o očkování dětí. Dospěla jsem ke stejnému názoru - tedy že musím porovnat riziko očkování s rizikem nemoci, ale s naprosto opačným závěrem - právě teď bych své dítě nenechala asi naočkovat proti vůbec ničemu.
Díky za tenhle seriál i příspěvky do diskusí.
Ja uz tiez neockujem, syn uz je cisty...studovala som ockovanie popri detoch aj po nociach...a dospela som tiez len k jedinemu zaveru, ze rizika z vakcin su nielen zavazne, ale aj bagatelizovane systemom a dosledky zostavaju na pleciach rodicov do posledneho centu. Pred ochoreniami, ktore su "preventabilne" ockovanim sa da efektivne a bez neziaducich ucinkov imunizovat inymi metodami a najma zmenou zivotneho stylu konzumneho cloveka.
Moja najstarsia dcerka ma po ockovani bezny prejav - urtikariu (mavala cez rok aj chronicku obstipaciu, ale tu sme nastastie uz prekonali, neopakuje sa). Urtikaria (pozri pribalove letaky vakcin) sa jej spusta vzdy pri zoslabenej imunite...Absolvovali sme vsetky vysetrenia od krvi po sono a alergologiu, vysledok bol idiopatia, teda povod neznamy
.....................................................
"Aj po podrobnom vyšetrení ostáva často pôvod urtikárie neobjasnený a treba myslieť na tzv. autoimunitné urtikárie."
Zuzana Murárová, Mária Šimaljaková, Jozef Buchvald
Dermatovenerologická klinika LF UK a FNsP, Bratislava
http://www.solen.sk/pdf/bd8450ad3e2e0e0712564a58195c1a85.pdf
Častá je najmä autoimunitná príčina (viac než 50 % zo všetkých chronických urtikárií).
Riziká urtikárie
Žihľavka, najmä v chronickej forme, je pomerne vážne systémové ochorenie, ktoré sa dotýka aj iných orgánových systémov. Okrem spomínaného opuchu mäkkých tkanív podkožia postihuje aj vnútorné orgány. Prepojenie bolo potvrdené aj s opuchmi kĺbov, hnačkami či astmatickými záchvatmi. V prípade agresívneho výsevu urtík sa môžu u postihnutého pacienta objaviť až šokové prejavy a záchvaty dýchavičnosti.
MUDr. Vladimír Flimer, kožný lekár, dermatovenerológ
"Dlhé roky sa myslelo a boli sme o tom presvedčení, že vakcinácia je úplne bezpečná. Žiaľ, postupne sa objavovali správy, že vakcíny môžu navodiť tvorbu autoprotilátok, záhadné zápalové stavy (najčastejšie zápaly kĺbov, nervov, mozgu, ciev, chronickú únavu, zvýšenie teploty, bolesti svalov a pod.) a aj zjavné autoimunitné choroby..."
Prof. MUDr. Milan Buc, DrSc.
Za takřka 40 let své praxe jsem nezaznamenal jedinou nežádoucí reakci po aplikacích ATA.
Skutečnou nežádoucí reakcí přece není, pokud je správně sérum aplikováno, např. drobné přechodné zarudnutí s přechodným otokem, kdy stačí si přiložit chladný obkladek na oblast deltového svalu, aby po půl dnu vše vymizelo !
Protože " kovářova kobyla chodí bosa" , právě takto mě "postihl" nežádoucí účinek mou sestrou aplikovaný TAT 0,5 ml i.m. Takže těch mnoho set až tisíc pacientů nemělo ani tuto směšnou reakci. nozí skutečně zapomínají, že tetanus existuje a není léčitelný ,že je smrtelný. Stejně tak si nechán píchnout vakcínu proti chřipce, všem hepatitidám, klíšťové encefaĺitidě i herpetiformním nemocem. A dělá to sousta známých kolegů i pacientů, Rozumný člověk naopak do svého zdraví něco investuje, vždyť jsme na světě tak krátce !!!
S milým pozdravem a poděkováním všem farmaceutickým firmám, které vyrábějí tyto preparáty MUDr. Aleš Zlámal, t.č. Hořičky 130, 55204.