Uprimne neznalost pravdepodobnostniho poctu cloveka hodnoticiho vakciny me desi (napr. u incidence 1:50 0000 je sance na jeji odhaleni u 10 000 studovanych jedincu "pouhych" 18,13 % a ne 20 %). Tato neznalost vynika, kdyz si napriklad spocitam, ze abych mel 95% jistotu odhaleni nejakych negativnich dopadu pri incidenci 1:10 000, tak musim mit ve studii circe 30 000 jedincu. Pri takoveto velikosti vzorku je ovsem stale pravdepodobnost podhodnoceni skutecne incidence 0,423 a pravdepodobnost nadhodnoceni je 0,353. Zkratka by mohl autor napsat mail nekomu, kdo sidli od jeho kancelare na VSE par desitek maximalne stovek metru, aby se poradil s otazkami statistiky zakladniho vysokoskolskeho kurzu.
Druhym bodem, ktery cely ten tiatr znehodnocuje, je fakt, ze nezname (neodhalene) ucinky vakcin povazuje automaticky za negativni. Ale tak to neni, pouze to ukazuje na to, co jsem psal uz drive (nezname negativni ucinky budou odpurci ockovani nadhodnocovany a naopak). Muzou existovat i nezname pozitivni ucinky. Nejaka vakcina muze napr. chranit pred zminenou epilepsii a my to nevime. Dokonce, jelikoz necekane pozitivni dusledky nejsou sledovany vubec (!), tak se neprojevi jejich incidence ani v klinicke studii ani v ex post pozorovani. Z hlediska pravdepodobnosti zde proti sobe stoji neznama pravdepodobnost negativnich ucinku, u kterych je nenulova sance na jejich odhaleni, a neznama pravdepodobnost pozitivnich ucinku, u kterych je sance na odhaleni temer nulova. Konkretni vysledek je pak prakticky nemozne urcit, ale rozhodne neni a priori negativni, jak podsouva autor.