Rok 2016 byl vyhlášen Mezinárodním rokem luštěnin, takže pokud jste letos ještě neměli ani sousto luštěninového pokrmu, měli byste to napravit. Vždyť luštěniny to není jen čočka s párkem a hrachová kaše bez zápachu, kterou nás zásobily školní jídelny. Luštěniny, to je cizrna na kari, guláš s červenou čočkou, rizoto se sójovými boby, hummus s koriandrem, husa v šouletu… Moderní gastronomie luštěninám rozhodně svědčí, tak se jich nebojte, zvedněte spotřebu z aktuálních 2,7 kg kilogramů ročně. Vždyť například obyvatelé jižní Evropy snědí ročně až šest kilogramů luštěnin, tak se nenechme zahanbit. A pokud vám známé druhy luštěnin nevoní, zkuste si sehnat tropické luštěniny. Tady je pětice těch nejvýznamnějších.
Druhy luštěnin:
fazol, kajan, hrách, cizrna, čočka, vigna (podzemní, čínská), bob, lupina a nespecifikované luštěniny (dlouhatec, kanaválie, praskavec, Cyamopsis, Stizolobium, Pachyrhizus)
Praskavec ledencový, anglicky winged bean
Pochází z ostrova Nová Guinea. Jde o statnou ovíjivou, typicky tropickou bylinu. Jedlé jsou všechny její části, listy využijete do špenátu, květy do salátu. Nezralé lusky se používají jako zelenina, zralá semena jako luštěnina. Má hlízy jako brambory. V České republice se mu moc nedaří, velmi málo kvete a téměř neplodí.
Vigna čínská, anglicky cowpea, yardlong bean
Původně pochází pravděpodobně z Afriky (někteří autoři uvádějí jako původ jihovýchodní Asii). Je to ovíjivá typicky tropická bylina podobná fazolu. Konzumují se z ní zralá semena (chinensis) a nezralé lusky (sesquipedalis). Naše podnebí jí svědčí, kvete a vydatně plodí. Své místo najdou v polévkách i kaších, skvělé jsou prý podušené na másle s bylinkami, podávané jako příloha k masu.
Vigna podzemní, anglicky bambara bean
Pochází ze západní Afriky. Podobně jako u podzemnice olejné se její lusky vyvíjejí pod zemí. Říká se jí i angolský hrách. Z plodů se připravují lehká jídla, jedí se pražené a solené jako oříšky nebo se upravují jako fazole.
Lablab purpurový/Dlouhatec lablab, anglicky hyacinth bean
Pochází z tropické Afriky. Jde o statnou ovíjivou, typicky tropickou rostlinu. U nás se jí daří, dokonce kvete, ale lusky často nestihnou dozrát. Semena jsou jedlá až po tepelné úpravě, v čínské medicíně jsou semena používána při průjmech, nechutenství a zvracení. Jinak se v kuchyni využijí jako jiné druhy fazolí.
Kajan indický, anglicky pigeon pea
Pochází pravděpodobně z oblasti Indie. Jde o víceletou rostlinu, která se v kultuře často pěstuje jako jednoletá. Kajan indický je známý také jako žlutý hrách nebo žlutá čočka. Má lehkou ořechovou chuť, lze ho využít obdobně jako čočku. Sluší mu indické koření a chilli.
Zdroj: Materiály ze semináře „Luštěniny a luskoviny pro zdraví člověka a půdy“ pořádané MZe, Společností pro výživu a Výzkumným ústavem potravinářským Praha
ČLÁNKY DO MAILU