Problem ktery se objevil u LCD displeju s LED podsvicenim a OLED displeju. Rizeni jasu takoveho displeje je technicky mozne jen pulsne (PWM), kde se podsviceni vlastne rychle zapina a vypina a tim se ridi jas.
Toto lze realizovat na ruznych frekvencich. Lze rici, ze frekvence nad 1000 Hz jsou jiz zcela nepostrehnutelne. Bohuzel se cim dal tim vice objevuji displeje s nesmyslne nizkou frekvenci 200 Hz a mene, nekdy dokonce i jen 60 Hz. Takovy displej uz je vylozene zdravi nebezpecny, protoze muze vyvolavat bolesti hlavy a unavu oci, na coz si lide v praxi stezuji. Tento udaj se bezne nedozvite, musite sledovat kvalitni recenze, kde to u daneho vyrobku prakticky zmeri. Napriklad server www.notebookcheck.net ktery toto uvadi ve vsech recenzich.
Cena a znacka pristroje v tomto nehraje roli. Napriklad nektere nejdrazsi notebooky, pracovni stanice za 100 tisic, maji ten problem take.
"Rizeni jasu takoveho displeje je technicky mozne jen pulsne (PWM)"
Výše uvedené tvrzení není pravdivé. Jsou monitory, které mají regulaci pomocí lineární úpravy stejnosměrného proudu a ne PWM či jinou frekvenční modulaci.
Některé monitory mají však regulaci hybridní, kdy například do 25% (respektive do 50%) jasu používají úpravu proudu a pod 25% (respektive pod 50%) pak PWM, a to proto, že "velké" proudy se snadněji řídí a zároveň při "malém" jasu není PWM o malé frekvenci pozorovatelné (přesto i u hybridních řízení používají monitory PWM nad 200Hz, vím o monitoru, který používá 2kHz).
Výše uvedené tvrzení není pravdivé. Jsou monitory, které mají regulaci pomocí lineární úpravy stejnosměrného proudu a ne PWM či jinou frekvenční modulaci.
To se tvrdí, ale není pro to žádný důkaz. Podle mne jde pouze o to, že ta frekvence už je tak vysoká, že není měřitelná sondou. Každopádně hrozných panelů s frekvencí nižší než 200 Hz v prakticky celém rozsahu regulace jasu (95% a méně) přibývá. Další problém s tím spojený je vysoký minimální jas, který je často opět šílených 100 cd/m2 i více u levných monitorů. Skutečné monitory mají jas i pod 20 cd/m2.