7 nejznámějších druhů dýně

Začínáme dýňový týden a už teď víme, že bude mít víc než sedm dní. Zajímavostí ze světa dýní je totiž mnohem více než vybraných sedm druhů, které vám představíme v úvodním článku seriálu.

Dýně byla před pár lety plodinou, která musela o přízeň pěstitelů i konzumentů bojovat. Těžkotonážní almara, se kterou se špatně manipuluje, ještě hůře se porcuje a v kompotu moc nechutná. Jenže před lety jsme znali téměř výhradně jeden druh. Dnes je však na pultech i tuzemských polích druhů nepočítaně. Ty nejzajímavější odrůdy si představíme se zkušenou pěstitelkou Sárou Čermákovou ze Světa dýní (www.svetdyni.cz), která poskytne také rady s pěstováním. V dalších dílech najdete například praktické tipy pro zpracování a skladování dýně, a dozvíte se také, jak ji využít pro své zdraví.

• 
• 
• 

Dalších 35 fotografií

Čeleď tykvovitých, do kterých krom dýní spadají i okurky, melouny, čajoty a cukety, čítá asi 850 druhů. My jsme pro vás vybrali dvakrát sedm nejchutnějších a nejčastějších barevných královen podzimu, aby se vám představily. Sedm okrasných a sedm jedlých dýní. „Na dotazy mnohých hned zkraje uvedu, že všechny druhy dýní jsou jedlé, a to i ty okrasné,“ upozorňuje Sára Čermáková. Tabulky v obchodech, které malé barevné dýně označují jako: „Není určeno ke konzumaci, jen k dekoraci,“ tedy neznamenají, že se jedná o dýně jedovaté či vhodné výhradně do podzimní mísy k výzdobě. 

Okrasné dýně

Tyto dýně si sice dají jíst, ale bývá s nimi více práce než užitku. Jsou malé, hrubě strukturované a jejich dužina není příliš bohatá, proto se více budeme věnovat dýním jedlým.

Jedlé dýně

Špagetová dýně

V rámci druhu dýně obecné patří mezi největší plodící dýně s hmotností plodu kolem 1–3 kg. Má kulovitý či protáhlý tvar a krémovou, žlutou nebo i oranžovou barvu. Postupem dozrávání slupka tvrdne. Uvnitř je však zajímavá vláknitá dužnina, která po tepelné úpravě supluje špagety, ale lze ji použít i místo nudlí do polévky. „Mám na ni překvapivě kladné ohlasy především od mužů. Každý, kdo ji ochutnal, se jí nemohl nabažit,“ doplňuje Sára Čermáková.

Tvrdá slupka odrůdy Stripetti F1 ochrání špagetovou strukturu dužiny a my získáme kvalitní zeleninové špagety i po půl roce skladování. Jako dekorace vám však vydrží i déle než rok.

Červené a zelené Hokkaido

U nás je známější červené Hokkaido, přezdívané též kaštanová dýně. Odrůda se vyznačuje vysokou kvalitou plodů o hmotnosti 1–2 kg. Pokud jí dopřejete optimální klimatické podmínky, ještě po Vánocích ji můžete rozporcovat a uvařit z ní třeba čerstvou polévku. Barevná odlišnost není to jediné, co dýně Hokkaido od sebe dělí. Zelená odrůda je na rozdíl od červené více zploštělá a trochu žebernatá. Zelené plody jsou o něco větší, váží kolem tří kilogramů a mají sytě oranžovou dužinu. Jedna rostlinka dýně Hokkaido svým pěstitelům vynese jen jeden plod, vyšlechtěná odrůda F1 však dokáže výnosnost až ztrojnásobit.

Hokkaida jsou jediné dýně, které se před tepelnou úpravou neloupou. Podrobné informace o dýních v kuchyni najdete v příštím dílu seriálu.

Chioggia neboli Marina di Chioggia

Jak už název napovídá, vyšlechtěná byla v Itálii a to do velikosti 4–6 kg. Má tmavě zelenou barvu a hrubou strukturu s efektním žebrováním. Hodí se k výzdobě, ale pro svou nasládlou chuť připomínající mrkev je vhodná i ke kuchyňské úpravě. Její slupka je velmi tuhá a nepoddajná. Doporučuje se dýni nakrájet na měsíčky, tepelně zpracovat a následně vydlabat.

Dýně žaludová

Má velice neobvyklé plody, které připomínají tvarem spíše jahodu než dýni, váží 0,5–1 kg a jsou dlouhé zhruba 10–20 cm. V Americe si ji oblíbili pro její oříškovou chuť, u nás získává body svou chutností i za syrova a se slupkou. Zahrádkáři pak ocení její skromnost. Roste totiž v keřích a nezabírá tak tolik místa jako ostatní dýně. Pozor však, oříšková chuť se při dlouhodobém skladování vytrácí. Velmi podobně chutná i odrůda Festival F1, která se může konzumovat jako jablko. Nespleťte si ji však s Table Gold, jedinou žaludovou dýní, která má oranžové plody chutnající jako kukuřice.

Máslová dýně

Při pěstování je velmi náročná na teplo a ve střední Evropě ji tak na polích moc nenajdete. Má hruškovitý tvar s velkým množstvím dužniny, řadí se tak nejekonomičtější druhy, protože většinu z plodu tvoří dužnina, nikoliv semena.

Tykev muškátová

Pochází z jižní části Mexika, je velmi náročná na teplo, a proto je vhodné ji pěstovat v jižních zemích. Pro pěstování v Evropě se hodí jen několik málo druhů. Plody jsou zajímavé svými barokními tvary – nedozrálé i sytě zelenou barvou, zralé krémovou až hnědavou. Dužina je oranžová a velmi silná.

Velkoplodá dýně Goliáš

Dýně s hladkou oranžovou slupkou jsou velmi vhodné k zavařování, k výrobě džemů, ale i jako potrava pro domácí zvířata. Díky vysokému obsahu vody se však nehodí ke skladování, protože snáze uhnívají. S ohledem na vysokou hmotnost dýní (až 30 kg) je třeba počítat s vyšší náročností při sběru a následném zpracování.

Pěstování dýní má svá pravidla

Pokud nehodláte s dýněmi podnikat ve velkém a nevadí vám mírné odchylky od standardu, budou vám k vysázení stačit semínka, která vyjmete ze zakoupeného plodu. Nechte je zaschnout a v půli května zasaďte optimálně do hojně kompostované půdy nebo přímo na kompost. „Důsledně zalívejte a okopávejte a mějte na paměti, že například jedna rostlinka dýně Hokkaido potřebuje k životu 2 m²,“ radí Sára Čermáková a dodává: „Důležité je i vhodně zvolené stanoviště, aby se vám rostlinka nesprášila se sousedovými okurkami.“ Vyrůst by vám pak mohl plod, který má s původní dýní pramálo společného. Aby se sprášení zamezilo, je doporučováno pěstovat jeden druh dýně zhruba 200 m od ostatních. Jestliže si podobný luxus dovolit nemůžete, semínka si pro každý rok raději kupte ve specializovaných prodejnách s osivem, tak jako to dělají i profesionálové ve Světě dýní. 

Pokud budete dýně pěstovat každoročně, je třeba je zasadit pokaždé jinam, aby se půda nevyčerpala. Sklízí se ve chvíli, kdy stopka zcela zaschne, jen tehdy je dýně zralá. „Pokud dýni podtrhnete ve chvíli, kdy ještě není zralá, mohou se skrz stopku dostat do dýně bakterie, které ji rychleji zkazí,“ vysvětluje Sára Čermáková. Více o skladování dýní se dočtete v dalším dílu seriálu.

Čtěte k tématu: Tisíc dobrých důvodů, proč zasadit dýni