Trend první: „Čisté stravování“ pro zdraví
Zájem o zdravé stravování, stále častěji nazývané i jako čisté stravování, se i nadále těší velké pozornosti. Dokonce se někdy jedná přímo o posedlost. O čem je všechno toto zdravé stravování? Především o tom jíst více zeleniny, méně masa, méně sodíku, sledovat konzumaci alkoholu, omezení zpracovaných potravin a vybírat raději celozrnné pečivo.
Jinými slovy: je to základní, zdravým rozumem diktované jídlo, dobré a zdravé stravování a vybírání těch správných receptů.
K tématu: Clean eating není dieta, ale životní styl
Trend druhý: Přidejte do jídelníčku „odpadkové“ ryby
Jíst takové ryby, které nikdo nechce, je skvělá možnost, jak udržet v jídelníčku mořské plody. Co se normálně děje s rybami, které uvíznou v rybářských sítích, ale nejsou tak populární jako treska, losos, nebo halibut? Buď jsou hozeny zpět do vody, nebo označeny jako odpad.
Teď se ukazuje, že i tyto ryby nakonec dojdou svého ocenění. Po celé Americe se pořádají lahodné „trash-fish večeře“ (večeře z ryb, které patří do koše), aby ukázali lidem, jak lahodné mohou i tyto „netradiční“ ryby být – jeden o odkazů například na www.zagat.com. Cílem těchto akcí, které začaly v loňském roce, je naučit zákazníky vybírat si ze širší škály mořských plodů a chránit celkovou rovnováhu rybí populace v našich oceánech.
Trend třetí: TOU novou zeleninou je květák
Kapustu najdete v Americe na každém kroku a v každém menu. Zeleninou, která přichází ke slovu teď, je květák, nový miláček populace. A to z dobrého důvodu, je plný živin a vitaminů a můžete s ním dělat všechny druhy kulinářských triků.
Květákem můžete například nahradit daleko kaloričtější škrobovité brambory nebo udělat z vývaru hustou krémovou polévku, bez přidání smetany. Vyzkoušejte třeba květák podle našeho receptu ze seriálu Zelenina chutně.
Trend čtvrtý: Quinoa má malou sestřenici kaniwu
Pravděpodobně teď nevíme, o čem je řeč. Quinoa je u nás více známa pod označením merlík čilský (Chenopodium quinoa). Jedná se o rostlinu z čeledi laskavcovitých, nalezenou v Andách, kde se vyskytovala nejprve divoce a poté byla kultivována pro svá jedlá škrobnatá semena. V Latinské Americe je využívána především jako obilovina.
Pokud se náhodou quinoa objeví v obchodu s potravinami, je to většinou v malých krabičkách v různých směsích koření a rýží. Obvykle je rychle vyprodána.
K tématu: Superpotravina quinoa je jídlo – chameleon
Kaniwa (Chenopodium pallidicaule), příbuzná quinoe, je rovněž odrůdou merlíku, a použitím i charakterem je quinoe velmi podobná. Říká se jí také dětská quinoa, protože je vzrůstem menší.
Kaniwa má vysoký obsah bílkovin, a lze konzumovat její čerstvé listy, které jsou chutnou součástí salátů, a semena, z nichž se mele mouka. Pokud tuto mouku smícháte s moukou kukuřičnou nebo obilnou, získáte skvělý chleba nebo sušenky. Celá semena je rovněž možné využít k vaření kaší, zahušťování polévek nebo výrobě cereálií.
Trend pátý: Fermentace! Opět populární…
Kvašení čili fermentace je proces, při němž se využívá síly mikrobů proměnit chuti a textury potravin. Například mléko se změní na smetanový jogurt, zelí na kysané zelí nebo čaj na kombuchu.
Fermentované potraviny získávají stále větší popularitu. Historie přírodní fermentace sahá několik tisíc let zpět, kdy ji lidé zcela přirozeně využívali pro obohacení svého jídelníčku. Fermentace je oslavou přírodního bohatství, neboť využívá přirozené biologické procesy, není závislá na elektřině, zvyšuje výživovou hodnotu potravin a mění jejich chuť. Odborníci například prokázali, že kvašení zvyšuje výživovou hodnotu potravin a činí je stravitelnějšími, lze jí rovněž ve stravě snížit obsah antinutričních látek až o 50 % a toxických látek až o 95 %. Některé odborné studie také poukazují na možnou spojitost konzumace fermentovaných potravin s dobrým mentálním zdravím.
Trend šestý: Zemědělství podporované komunitou
Komunitou podporované zemědělství (ang. Community-supportedagriculture, CSA), bývá u nás často chybně redukováno na pouhé bedýnkování. Je to však celý socioekonomický koncept zemědělství a distribuce jídla. Tento model je většinou tvořen komunitou konzumentů a zemědělci, kteří jim poskytují své produkty, jako jsou ovoce, zelenina, maso nebo mléčné výrobky, napřímo, tedy bez obchodů nebo tržišť. Pěstitelé a konzumenti si tak poskytují navzájem podporu a sdílejí spolu jak rizika, tak i výhody tohoto modelu. Konzumenti se tak stávají z pasivních příjemců potravin aktivními účastníky potravinového sytému.
Trend sedmý: Řecký jogurt
Řecký jogurt je v pravé podstatě jogurt z ovčího mléka, který se přes tkaninu nebo papír scedí, čímž je z něj odstraněna syrovátka a je tak dosaženo konzistence někde mezi jogurtem a sýrem. Nakyslá chuť přitom zůstává.
V Řecku přitom žádný řecký jogurt neexistuje (ten pravý, ovčí jogurt nazývají Řekové astraggisto), ale vzhledem k tomu, že je tato země jednou z velmocí, pokud jde o ovčí mléko, ve světě se vžilo toto označení. A to i přesto, že to, co my nazýváme řeckým jogurtem, je jogurt vyrobený z mléka kravského a v Řecku by ho nazvali straggisto.
Takto vyrobený jogurt je tučnější, ale má méně sacharidů (proto je doporučován diabetikům) než běžný jogurt. Jeho konzistence je mnohem hustší než u klasického jogurtu. Řecký jogurt je ale především bohatý na proteiny a bílkoviny (obsahuje asi dvakrát více bílkovin než klasický bílý jogurt) a sodík. Právě proto je řecký jogurt užíván lidmi, kteří hodně cvičí, nebo redukují svou váhu. Má více kalorií, protože pomáhá zahnat hlad.
ČLÁNKY DO MAILU