Vlákno názorů k článku Mámo, táto, přijel on – očkovací kamión! od thr - Sice souhlas s článkem v tom, že eticky...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 5. 2013 9:52

    thr

    Sice souhlas s článkem v tom, že eticky to je asi sporné a hlavně je dost záhadná role VZP atd.
    Na druhé straně si neodpustím poznámku, že podle toho, co jsem viděl ve svém okolí, možná zrovna očkování proti klíšťatům smysl má, nějak se v posledních letech procento infikovaných zvedlo. V okruhu mých známých se pár případů encefalitidy našlo, takže tohle nelze brát jen jako strašení. Teď zrovna jsem byl na chatě a u místních přátel jsem zjistil, že mají docela problém se zotavováním pro změnu z boreliozy, na kterou vakcína není - taky nic příjemného.
    Prostě zatímco "prasečí/ptačí" chřipky se zatím jeví spíš jako bublina, možná živená zájmy farmacie, tak u nemocí přenášených klíšťaty mi to připadá jako docela reálný problém :-(

  • 3. 5. 2013 10:50

    Autor (neregistrovaný)

    V tomto máte určitě pravdu,

    klíšťová encefalitida je reálný problém, který se v ČR ročně týká 800-850 lidí. Článek k očkování proti KE nebude na zpracování vůbec jednoduchý, pokud má být co nejvíce objektivní. S racionalitou očkování proti KE však tento článek "o kamiónu" nesouvisí a souviset ani nemá. To bych chtěl zdůraznit.

    K názoru kolegy na proočkovanost v Rakousku a u nás - ano to je skutečnost. Proočkovanost populace v Rakousku však byla dosažena zcela jinými metodami a postupy, než drtivou a eticky i právně kontroverní reklamou konkrétních vakcín. Za důležité v tomto ohledu považuji například důvěru populace ve státní orgány a instituce. Tam, kde propagace vakcinační akce je pouze výjimečným a odborně velmi dobře uváženým jevem, má takový "názor státu" velkou váhu a působí na lidi. Ale tam, kde úředníci na počkání povolí reklamu na úplně každou vakcínu razítkem prakticky "na počkání" a kde můžete reálně uvažovat o tom, zda nejsou na prodej i nějaké ty "odpustky", tam lidé rozhodnutím a názorům vnitrostátních orgánů nevěří - a v naprosté většině případů také dobře dělají.

  • 3. 5. 2013 10:59

    thr

    Ono by asi obecně nebylo od věci očkování trochu probrat, významy se mění.
    Na jednu stranu (v tom s vaším starším článkem plně souhlasím) asi nemá už dnes takový význam tetanus, to je spíš "tradice". Na druhé straně mi ale přijde, že s ohledem na dopady migrace atd. spíš opět roste význam TBC, možná i žloutenky, k tomu pak specifické věci, jako třeba právě klíšťata.

    Bohužel se většina debat o očkování zvrhá do sporu fanatických odpůrcu s jen o málo méně fanatickými zastánci a ta serioznější analýza chybí :-(

  • 3. 5. 2013 15:50

    Šumák (neregistrovaný)

    Budu vám tu pro-očkovanost v Rakousku věřit (stejně mi to je jedno).

    Spíše mne to ale překvapuje, protože vím, že přinejmenším v minulosti tam (v rizikových oblastech) proti klíšťatům úspěšně bojovali úplně jinými metodami. Používali totiž speciální insekticidy, kterými byla napuštěna vata, kterou si hlodavci (jeden z hlavních hostitelů klíšťat) tahali do nor jako vystýlku.
    Ovšem je pravda, že takhle nebojovali pro nic za nic. Měli běžné problémy s přemnoženými a infokovanými klíšťaty. Pokud současně s tím běžela správně cílená reklama...

    Zda výše uvedený program skončil - třeba proto že už je pravé vaty z bavlny v zásadě nedostatek (všichni se dnes snaží "zbavovat" plastů i kdyby jimy měli celý svět zahltit), podle mne se také bavlněná vata nerozkládá dostatečně rychle - nebo stále pokračuje, nevím.

  • 3. 5. 2013 12:53

    Prevetista urputný (neregistrovaný)

    Já například v minulosti proti klíšťové encefalitídě (vakcínou Baxter) očkován byl. Po vyhodnocení rizik i ceny (hodnotil jsem zvlášť, cena pro mne tehdy nehrála roli) jsem se už očkovat znovu nedal. Je to již přes pět let a zdá se že jsem nechyboval.

    Ono jde totiž o to, že u zdravého dospělého člověka je celkem malá šance, že u něj vznikne encefalitída (ať již je způsobena jakýmkoli virem). Pokud navíc má stravu uzpůsobenou tak aby průnik viru do mozku byl ztížen, nepřechází trvale záněty dutin,... je nákaza opravdu velmi nepravděpodobná. Rizika spojená s očkováním stále jen odhaduji a zpřesňuji, ale jsou značná a účinnost (jediný účel vakcinace - ochrana před nemocí) přinejmenším pochybná.

    Ale to opravdu zásadní je prevence a včasná péče. Pokud se každý den prohlédnete je velmi malá pravděpodobnost, že i kdlíště které na vás sálo 24 hodin vás dokáže nakazit vážnější nemocí, kterou v sobě přenáší.

    To nemluvím o tom, že díky vlastní citlivosti kůže se během posledních dvaceti let, žádné klíště nestihlo ani zakousnout ale bylo vždy odchyceno ještě při hledání místa přisátí. Klíšťata se v mém okolí vyskytují běžně, mazlíčci jsou schopni během dne pochytat i 6-7 kousků (chráním je stejně jako sebe, sem tam kapka jódu na ranku).

    P.S.
    Pokud máte časté problémy s přisátými klíšťaty? Pořiďte si háčky na vytahování, koupíte je v každém zverimexu!

  • 3. 5. 2013 17:08

    FerdaX (neregistrovaný)

    Jak se dá uzpůsobit strava tak, aby byl těžší průnik viru do mozku? Co se radí konzumovat?

  • 3. 5. 2013 21:01

    Preventista urputný (neregistrovaný)

    Hele nejde o nic světoborného. U zdravého člověka (řekněme 17-55 let) jde prostě o celkově vyváženou stravu, která mu zajistí kromě dostatku energie i dostatčnou pevnost/nepro­pustnost a pružnost membrán, dostatek antioxidantů, málo toxinů z vlastní potravy, dostatečný přísun tekutin,...

    Mnoho látek z potravy dokáže i omezit schopnost přichycení se bakteríí, virů či jejich toxinů na buňkách, které napadají, nebo se změní osmotické poměry, což opět může ztížit nebo přímo znemožnit průnik,... to již ale jde spíše o cílenou léčbu a prevenci.

    Já mám například ve stravě celkem dost bílkovin, vlákniny,... rutinu, mnoho vitamínu C, mnoho vitamínu A, přiměřeně (asi 1/5 z toho co potřebuji) vitamínu D, přiměřeně vitamínu E, alespoň trochu vitamínů B (i když pravděpodobně alespoň dvojnásobek toho co většina ostatních lidí), dostatek hořčíku a zinku, dostatek selenu (poznámka: Neví náhodou někdo zda existuje selen na "obohacování půdy" pro rostliny?), dostatek jódu,...
    Dokud se budu moci hýbat a chodit na slunce, věřím že budu zdravý.

    Pokud ale máte opravdu problémy s virovou encefalitídou, na vašem místě bych v první řadě věnoval pozornost vysokým dávkám vitamínu C.
    Pokud se bojíte požádat lékaře o léčbu, zkuste zda nepomůže jen ústní podávání, jako doplněk standardní léčby.

    P.S.
    Podle mne Superman "jede" právě na kyselině askorbové, nebo má to štěstí, že mu ji tělo syntetizuje samo.

    Z osobní zkušenosti musím ale upozornit, že když například rýmu (reakci nosní sliznice) se u mne daří normalizovat do 5-ti hodin, a mohu pak klidně běhat i bosý v mrazu (chlad ani bolest necítím a je mi skvěle), tak například zánět dutin (to je třeba zrovna záležitost zvyšující pravděpodobnost encefalitidy, průnikem viru rýmy) vyžaduje opravdu hodně času, než bolest ustoupí. Prakticky to u mne je nejdéle se držící příznak nachlazení (trpívám ale na zaraženou rýmu - chronická záležitost), první se u mne mimochodem vyčistí plíce.

    Myslím, že u zmíněného chronického zánětu dutin dojde k celkovému vyléčení klidně i za rok-dva-tři. Tím není myšleno, že člověk má po celou dobu pojídat desítky-stovky gramů kyseliny askorbové denně, stačí už běžná dávka což je u dospělého většinou do 10-15 gramů.
    Zatím u mne čištění dutin vypadalo tak, že se mi náhle, z ničeho nic (když jsem zdravý) spustí z hlavy řídká tekutina. Záležitost na pár minut, člověk to ani nestihne vysmrkat. V noci to lze přehlédnout, ale párkrát mne vzbudil (vyděsil) pocit, že nějak jinak dýchám nosem a že to dýchání i jinak zní v hlavě.

  • 3. 5. 2013 21:34

    Preventista urputný (neregistrovaný)

    Jen ještě poznámka, abys nemyslel že jde o nějakou stravu složenou ze samých přípravků z lékárny.

    Tam trochu pohanky, čočky, žita, ovsa,... tam trochu ořechů,... nějaký ten len a sezam,... maso, kváskový chléb, pivovarské kvasnice + vlastní pivo, medovina, jakési víno co není z hroznů (poznámka: Na ty pravděpodobně zanevřu úplně, včetně burčáku, kvůli chemizaci.), kefír, jogurt... spousta esenciálních olejů, spousta bylinek (čerstvých i sušených), ovoce, zeleniny kupoduvu mnoho nejím (ve srovnání s jinými lidmi, nebo spíše nejím tak pestře), ale zeleného mám dost (pojídám i pampelišky, různé česneky, různé naťě,atd.). Také jím hodně medu (řepný cukr už vůbec), ale rok od roku sladím méně - soustavně prakticky už jen v zimě listopad-únor. Tak asi kilo třtinového cukru si většinou ročně vychutnám v kávě.

    Mám už celkem stabilní stravovací zvyky, které vždy další rok mírně koriguji. Přesně vím jaké suroviny budu potřebovat (na celý rok) a kolik si musím čeho opatřit.

    Z "lékárny" je většina toho vitamínu C, selen (poznámka: Zajímalo by mne kolik ho asi obsahuje čínský bio-sezam. V Česku je prý půda na selen velmi chudá.), jód, většina zinku a hořčíku.

  • 3. 5. 2013 21:47

    P2010 (neregistrovaný)

    Hm, predpokladam ze ta "prevence" spociva v tom, ze po teto strave travite vetsinu casu na WC, takze neprijdete s pripadnym klistetem do styku :-)

  • 3. 5. 2013 23:46

    FerdaX (neregistrovaný)

    Díky za vyčerpávající odpověď :) Nene, encefalitidu jsem nikdy neměl a doufám, že ani mít nebudu (les mám celkem daleko od domu a klíště mám tak jednou ročně), jen mě to zaujalo..

  • 5. 5. 2013 15:32

    Preventista urputný (neregistrovaný)

    Oves jím jen jako vločky (vůbec se mi nepodařilo ho nakoupit u farmářů). Přidávám ho do jídla když chci mít takový ten sliz...

    Čočku záměrně neklíčím, ale zpravidla stihne částečně naklíčit při namáčení a během vaření.

    Pohanku zvládám i nevařenou, nic extra chutného ale přežít by na tom šlo. Inspiroval jsem se historickými zkušenostmi týkajích se Avarů/Tatarů a vždy jednou za čas takhle pár hrstí sním.

    Žito jím hlavně uvařené "na křupavo", namísto rýže. Musím ale přiznat, že jsem již o naklíčení přemýšlel.

    Ječmen vařím občas i nevymlácený, příjde mi to jako dobrá náhrada hrubého kartáče co dokáže pročistit střeva.

    K tomu nakličování. Bohužel mám díky vegetariánským přátelům a jejich malé pečlivosti při přípravě potravin (díky čemuž nebyly chutné a občas smrděly - což nejím, řídím se nosem) z minula určité předsudky. O naklíčení uvažuji od doby co jsem se zabýval procesy ke kterým dochází konkrétně u žita a ječmene při klíčení. Také už jsem párkrát koštoval vlastní naklíčený ječmen. Pšeničný i žitný kvas, či nápoje v různém stavu nakvašenosti koštuji běžně.

  • 5. 5. 2013 17:30

    In (neregistrovaný)

    Díky za odpověď. S naklíčením není žádná práce. Nejčastěji naklíčuji čočku a mungo. Do menší sklenice se závitem nasypu čočku nebo mungo(1 lžíci, toto množství spotřebuji na 1-2x a nemusím uchovávat v lednici), zaliji vodou a nechám do druhého dne. Pak vyliji vodu a propláchnu 2x čistou vodou. Víčko mám nasazené tak, aby voda vytékala (jakoby zcela odšroubovné). Pak nechám víčko nasazené,ale ne uzavřené a 2x denně propláchnu stejným způsobem. Nejvíc mi chutná tak po 2-3 dnech klíčení. Práce na max. 2 minuty denně.

  • 5. 5. 2013 21:48

    Preventista urputný (neregistrovaný)

    Díky za postup. Já třeba ten ječmen proplachoval trochu jinak.

    Přiznám se že vůbec netuším co je a jak nebo chutná vypadá mungo. Velmi matně si vybavuji, že mi ho už někdo dával ochutnat, velmi dávno, a na rozdíl od různého obilí mi to chutnalo.

    Loni mne v obchodě zaujalo cizrno (snad to píši správně). Zatím jsem nepříšel na to jak ho připravit chutně.

    Moc se do něj ale neženu, kvůli obavě z toho zda není zasažené plísní. Menší hrstičku (z 1/2 kg) jsem vyhodil hned při přebírání, nelíbilo se mi jak ta zrna vypadala. Z tohoto důvodu nepřichází zatím v úvahu ani klíčení, i když prý to je vhodná úprava. Jde nějak, bez záměrného namnožení plísně, poznat zda je v pořádku nebo ne? Nevíš jak to lze jíst?

  • 5. 5. 2013 23:14

    Mary (neregistrovaný)

    Cizrna je vynikající pro výrobu pomazánky, zvané humus (nevím přesně,jak se to píše v originále, možná hummus): dává se tam sezamové semínko, česnek a cizrna. Recept je třeba tady: http://www.zdraverecepty.cz/cizrna/pomazanka-z-cizrny

  • 6. 5. 2013 10:02

    Preventista urputný (neregistrovaný)

    Díky za návod, hned na něj mrknu.

    Vidím, že cizrna znáš. Je prosímtě normální, že na některých zrnech se v mezerách toho jejich hrubého povrchu vyskytuje cosi lehce nazelenalého. Jako celek působí ale dojmem hnědé barvy.
    Vypadá to jako když na hrubém betonu začne v pórech růst mech, ale je ho ještě tak málo, že nejde ani odřít koštětem.

    Ta naklíčená čočka se pak vaří, nebo ji jíš bez tepelné úpravy?
    Pokud bez tepelné úpravy, kolik toho lze bezpečně sníst, s jakým množstvím jsi začínal (abys nevybuchl). Lze z toho udělat třeba "salát", s cibulí a vajíčkem?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).