Trochu nespravedlivě je část rozhořčené veřejnosti (i zdravotníků) často odsoudí do pozice těch, které vtrhnou do porodnic s a priori ostrými lokty a negativistickým postojem vůči každému v bílém; a vůči medicínským zásahům do porodu dvojnásob. Duly jsou ale především pomocná ruka ženy a jakási klidná síla, která může průběhu porodu velmi pomoci. Pokračují v tradici doprovázení rodících žen jim blízkými ženami, která spolu s přemístěním porodů do porodnic vymizela. V dnešním slova smyslu začaly působit v sedmdesátých letech dvacátého století v Severní Americe, v době počátků hnutí za humanizaci porodů.
Devadesát procent porodu je v hlavě
Tím, že dnešní ženy nemají až do svého porodu „osahatelnou“ zkušenost jako v dobách, kdy naše prababičky rodily doma, se zvětšuje i strach – z neznáma a bolestí, množí se otázky, zda porod zvládneme a jako matky obstojíme.
„Říká se, že devadesát procent porodu je v hlavě,“ říká Marcela Holubová Fišerová z České asociace dul, která ženy k porodům provází už pět let. „Atmosféra má obrovský význam – když žena nemá během porodu klid a příliš přemýšlí, vyplavují se stresové hormony a vnímání bolesti je v jejich důsledku větší. Dula se snaží naladit ženu na klidovou vlnu, navodit pocit bezpečí, případně odbourat nevyřčené obavy. Díky tomu se začnou vyplavovat ty správné hormony, žena se ponoří do sebe a vše může probíhat bez problémů. V nemalé míře pomáhá i minimalizace vyšetření ze strany personálu.“
„Duly nejsou zdravotníci ani porodní asistentky – to je třeba zdůraznit,“ vysvětluje Marcela Holubová Fišerová. „Do průběhu porodu a práce personálu porodnic nezasahují a ženy během porodu nevyšetřují – pouze se snaží o podporu mateřských kompetencí, komunikaci, zajištění dobré atmosféry. Podporují pozitivní naladění klientky, souzní s ní. Jsou tak i pomocí lékařů, žena v psychické pohodě je pochopitelně vždy klidnější rodička, než když na ni působí stres a obavy.“
Srovnávací studie ukázaly, že ženy doprovázené vyškolenou dulou v průměru rodily rychleji, z porodu měly lepší pocit, měly méně komplikací, déle kojily, s dítětem trávily více času, méně často trpěly poporodními depresemi.
Dula je podpora i pro muže
„Personál porodnic už přítomnost dul postupně přijímá, chápe nás už i leckde jako pomoc, někde nás dokonce vítají. Služby dul se obecně dostávají do širšího povědomí, ženy si užívají péči – klidnou, nehodnotící, ´mateřskou´,“ upřesňuje Fišerová. „Klientky se před námi nestydí jako často před členy rodiny, nepotřebují se nám nijak zalíbit.“ Navíc dula plně respektuje přání klientky bez ohledu na své vlastní názory.
Stejnou pomocí a podporou jsou duly pro muže, kteří mají v případě porodu ženy nelehkou úlohu – často si totiž připadají až bezmocně. Dula dovede tatínky takzvaně vtáhnout do děje, zapojit je do zdánlivých maličkostí jako je otevření okna nebo podání obkladu na čelo. Vysvětlí, co je třeba a na co by se muži vytíženého personálu ani neptali, a pomáhá tak k utvoření silného porodního zážitku, který posiluje i partnerský vztah.
Jak najít správnou dulu
V České republice fungují dvě asociace, které duly sdružují (www.duly.cz, www.mojedula.cz). Mají své etické kodexy, certifikace a osvědčení.
Jsou ale i ženy, které ve sdruženích nejsou, a přesto rodičky při jejich dni „P“ doprovázejí. A i zde platí, že co dula, to jiný způsob práce. Každá žena, která o využití těchto služeb uvažuje, by měla pečlivě volit, koho si jako pomocnici k porodu vybere, podrobně ji vyzpovídat, seznámit se s etickými kodexy organizací a vše porovnat se svými potřebami. Podle Fišerové není podmínkou, aby byla kvalitní dula členkou jakékoliv organizace – pokud ale neprošla vzděláváním v nich, je na místě vyšší obezřetnost při výběru.
„I v tolik diskutované tématice domácích porodů je pohled na dulu třeba uvést na správnou míru,“ říká Marcela Holubová Fišerová. „Duly nechodí k domácím porodům namísto porodních asistentek, nevyšetřují, neposlouchají srdíčko miminka, ani neprovádějí jiné zdravotnické úkony. I tady jsou především klidná síla a pomocná ruka, která navzdory obecnému názoru dovede zodpovědně pomoci rodičům třeba i k nelehkému rozhodnutí přivolat v určité závažné chvíli lékařskou pomoc.“