A, B, C, D, E a G: Kterého typu žloutenky v ČR přibývá?

Šest variant žloutenky a jen proti dvěma se lze nechat naočkovat. Jsou to ty ze začátku abecedy, tedy typ A a B. Proti dalším typům hepatitidy dosud očkování neexistuje. 

A, B, C, D, E a G

Hepatitida, laicky žloutenka, je virové onemocnění, napadající nejčastěji játra. Hepatitida se vyskytuje ve variantách A, B, C, D, E a G, přičemž očkování existuje pro typy A a B, které jsou také v České republice relativně nejčastější. Varianta A je známa jako „nemoc špinavých rukou“ a souvisí se špatnou hygienou, varianta B se přenáší především krví a tělesnými sekrety.

Přibývá ale také typu C, která se rovněž šíří krví a často přechází do chronického stádia. Typ D se rozvíjí pouze u lidí již nakažených typem B, typ E se v ČR přirozeně nevyskytuje, je sem ale v omezeném počtu každý rok „dovezen“ z exotických zemí. Typ G je nejnovějším typem hepatitidy, o kterém je zatím známo velmi málo, šíří se krví a je nejčastější u uživatelů nitrožilních drog, hemofiliků a hemodialyzovaných.

V případě nákazy žloutenkou jsou velmi nebezpečné především typy B a C, šířené zejména krví, které často přecházejí do chronického stádia, u nějž je již léčba obtížná. V ČR se od roku 2001 proti hepatitidě A a B povinně očkují děti a roste i počet dospělých, kteří se očkují dobrovolně, hlavně před cestami do zahraničí. U 14letých dětí v loňském roce kontrola Ministerstva zdravotnictví vykázala proočkovanost nad 99 %.

Hepatitida B

Očkování proti žloutence typu B je zahrnuto do povinných očkování dětí podle českého očkovacího kalendáře jako součást tzv. hexavakcíny a je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Hepatitida B se řadí k nejzávažnějším virovým onemocnění člověka a může vést k úmrtí na cirhózu nebo rakovinu jater. Přenáší se krví a tělními tekutinami.

Minimální délka doby ochrany očkování se odhaduje na zhruba 15 let. Z tohoto důvodu by měli i dospělí zvážit přeočkování. Zvláště pokud se chystají cestovat.

Hepatitida A

Žloutenka typu A se přenáší zejména fekálně-orální cestou. Příznaky mohou být tmavá moč a světlá stolice, zažloutlá bělma a kůže, únava, zvýšená teplota, bolesti svalů, bolesti kloubů, nevolnosti, zvracení a další. Virus vniká do těla nejčastěji ústy.

„Dříve se infekční hepatitida typu A zvaná ‚nemoc špinavých rukou‘ šířila především v sociálně slabých komunitách, to už teď tolik nevidíme. Za první čtvrtletí 2022 bylo nahlášeno pouhých 11 případů. Ke zvýšenému výskytu však může dojít nárazově v důsledku živelních katastrof, např. povodní,“ uvádí Ludmila Plšková, expertka Svazu zdravotních pojišťoven.

Očkování proti žloutence typu A je pouze doporučováno, a není tedy hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny na ně ale přispívají v rámci svých bonusů. V dospělosti je možné nechat se naočkovat kombinovanou vakcínou proti variantám A i B.

Hepatitida C

Zásadnějším problémem v ČR je však plíživé šíření nejzávažnějšího typu hepatitidy, a to typu C, která se přenáší především krví. „Každoročně je hlášeno 800–1000 nových případů. Většina nemocných o onemocnění často ani neví, protože dlouho probíhá bezpříznakově. V 75–85 % případů tato forma přechází do chronického stádia, které později může vyvolat cirhózu nebo rakovinu jater. Používání nesterilních zdravotnických pomůcek, tetování, piercing, promiskuita nebo nitrožilní aplikace drog – to jsou jen některé z možných způsobů, jak se člověk může nakazit. Proto se nemoc nejčastěji vyskytuje mezi narkomany a vězni,“ doplňuje Ludmila Plšková.

Kolik stojí chronický pacient?

Případů hepatitid v celkovém součtu ubývá, ale velkou část nákladů generují především nákladní chroničtí pacienti. Spolu s faktorem používání nových dražších léčiv to vede k nárůstu ceny za léčbu jednoho pacienta až o 100 tisíc korun ročně.

Celkově tak náklady na léčbu neustále rostou, zatímco v roce 2014 celý systém vydal na léčbu 150 milionů korun, v roce 2018 už to bylo 1,2 miliardy korun a nárůst dál pokračuje.